Památník Adalberta Stiftera, česko-rakouského spisovatele, malíře a pedagoga; znalce i milovníka šumavské přírody, trvá sto čtyřicet let.
Idea památníku
Roku 1869 byl k podpoře vlastenectví založen spolek Němci z jižních Čech ve Vídni. Předseda spolku, učitel Jordan Kajetan Markus, původem ze šumavského Frymburku, navrhl spolku postavení památníku spisovateli Adalbertu Stifterovi, který zemřel rok předtím. Pro památník byl vybrán vrchol skály nad Plešným jezerem na Šumavě. S plánem souhlasili vlastníci půdy – kníže Johann Adolf ze Schwarzenbergu i jeho syn Adolf Josef. Projekt vypracoval c. k. vrchní stavební rada Heinrich rytíř z Ferstelu; navrhl obelisk, obecně oblíbený tvar pro památníky.
Realizace obelisku
Realizací byl pověřen schwarzenberský hajný a kameník Adolf Paleczek z Jeleních Vrchů, který si vybral čtyři pomocníky z téže osady. Nad Plešným jezerem se podstatná část stavby prováděla s ohledem na klimatické podmínky, tj. od pozdního jara do počátku podzimu roku 1876. Rok poté v létě byly provedeny dokončovací práce i úprava plošiny s výhledem do krajiny. Budovatelé týdny přebývali ve srubu, který si v místě postavili. Jen v neděli se vraceli domů pro zásoby na další týden; náklad pak museli vynést od jezera ke staveništi do výšky 220 metrů. Mimořádně náročné bylo přemístění žulového bloku z místní „pleknštejnské“ žuly pro podstavec obelisku ze vzdálenosti 210 metrů, což trvalo 16 dní. Do skály pod vyhlídkou kameníci vytesali iniciály svých jmen; jméno A. Paleczka chybí, neboť v závěru prací už plnil jiné služební úkoly. Shodou okolností začínala příjmení čtyř kameníků písmenem S, což je rozlišeno. Jejich jména jsou: Johann Saumer, Franz Saumer, Josef Schr?der, Franz Stini (modifikováno dle informací o historii vzniku památníku z textu R. Paleczka: 140 let Stifterova památníku nad Plešným jezerem 1877 – 2017).
Slavnost odhalení památníku
Dne 26. srpna 1877 v poledne byl za účasti asi 300 osob památník A. Stiftera nad Plešným jezerem odhalen. Na den přesně 26. 8. 2017 v poledne, za spoluúčasti asi 40 lidí, bylo připomenuto 140. výročí tehdejší slavnosti. Akci organizoval Turistický spolek Lipensko s podporou pěti obcí, též Jihočeského kraje, Nemocnice Č. Budějovice, a. s. i Regionálního muzea v Č. Krumlově. Na místě přátelsky a neformálně promluvili starostové z obcí tří zemí (blízké Trojmezí je rozhraničením území tří států), které o odkaz a dílo Adalberta Stiftera pečují: z Horní Plané (Stifter se tam narodil a od r. 1960 je jeho rodný dům vyhlášen památkou), dále ze Schwarzenbergu am B?hmerwald v Rakousku (Stifter tam několikrát pobýval a obec je na něj hrdá) a ještě z Neureichenau v Bavorsku (je tam Muzeum A. Stiftera). Účastníci akce obdrželi pamětní list s českým a německým textem Raimunda Paleczka, jehož prastrýc byl pověřen stavbou zmíněného památníku.
Fotografie
V terénu Plešného jezera a u památníku A. Stiftera jsem nebyl poprvé. Při pěší túře překračující 10 km vzhůru a pak zase zpět, jsem fotografoval. Pod některými snímky cituji ze Stifterovy povídky Hrad v lese ze souboru Hvozd (Der Hochwald, 1841) v překladu Anny Siebenscheinové, české vydání v nakladatelství Růže České Budějovice, 1968; citace značím iniciálami spisovatele A. Stiftera (A. S.).
Jedna z kamenitých cest, kterou jsem šel k Plešnému jezeru.
„Kdykoli jsem vystoupil k pohádkovému jezeru, což jsem dělal často a rád, zmocnil se mne nepřemožitelně pocit nejhlubší osamělosti“ (A. S.)
Žulová stěna vysoká 220 metrů vznikla z karového ledovce zvětráváním.
Vyhlídka na Plešné jezero při výstupu k památníku.
Nápis: Básníkovi Hvozdu.
„Natažený ve vysoké trávě, dívám se toužebně po skalní stěně“ (A. S.)
Na kamenném masivu ve výšce 1310 metrů ční památník věnovaný A. Stifterovi.
„Když jsem sedával na těchto březích, často mě napadala jedna a táž myšlenka: že se tu na mne dívá strašidelné oko přírody – černé jako havran –, nad ním se klene čelo a obočí skal, lemují je řasy temných jedlí – a v něm nehybná voda jako zkamenělá slza“ (A. S.)
Vzácný list z mé sbírky grafiky. Nápis pod rytinou: PLÖCKENSTEINSKÉ JEZERO V ŠUMAVĚ. Členům Jednoty krasoumné v Čechách na rok 1870. Majitel původního obrazu jest pan František rytíř z Weidenheimu v Praze.
Obraz Plešného jezera namaloval Alois Bubák v roce 1855. Podle obrazů se vytvářely grafiky; tato má rozměry 465 x 598 mm. Autorem s citem pro linii byl zde rytec Karel B. Post. Umělecký projev ilustruje podobu Plešného jezera z doby, kdy přírodní scenérii vídával spisovatel i malíř Stifter.
Autor fotografií: Zdeněk Hosman
