Nástup přelomu doby

Po přelomu budou „manažerské“ společnosti sdružené do tří velkých superstátů různé síly. „Manažerismus“ umí vzbudit nadšení, určit válečné cíle, vytvořit všude páté kolony a vnuknout svým bojovníkům fanatickou morálku.

Společenské krize, jako je ta současná v západní části světa, jsou příležitostmi, jichž se bystře chápou válečníci s byznysmeny, aby nezmeškali přístup k budoucím ziskům a k posílení moci. Podívejme se na jednu starší americkou vizi z času druhé světové války. Vizi se současným stavem nechť si porovná dobře informovaný čtenář sám.

Od trockismu ke konzervatismu

Jedním z pozapomenutých vizionářů o uspořádání budoucího světa je James Burnham. Jeho životopis se odvíjel v krajnostech. Ve svém mládí pomáhal spoluorganizovat Americkou dělnickou stranu a podpořil její sloučení s Komunistickou ligou Ameriky. Stal se přítelem Lva Davidoviče Trockého. Levicové směřování mu vydrželo většinu 30. let 20. století, v času velké hospodářské krize. Pak nastal obrat. Roku 1941 Burnham publikoval knihu The Managerial Revolution. What is happening in the world  (Manažerská revoluce. Co se děje ve světě). V textu analyzoval vývojové proměny tehdejší ekonomiky a společnosti s předpovědí budoucnosti kapitalismu. V anglosaském světě kniha vyvolala značný poprask. Burnham vycházel z faktů, ale ve svých tvrzeních velmi často nadsazoval a ve svých vizích kolísal. Například neskrýval obdiv k nacistickým metodám a v počátcích války předpověděl vítězství Německa nad Sovětským svazem. V roce 1943 publikoval knihu The Machiavellians. Defenders of Freedom (Machiavelisté. Obránci svobody) a v ní myšlenky z předchozí Revoluce manažerů propracoval. Převážně se jednalo o výklad teorií Niccolo Machiavelliho a jeho traktátu Vladař a zároveň s tím i jeho novodobých pokračovatelů, Gaetana Moscy, Roberta Michelse a Vilfreda Pareta. V Machiavelistech Burnham poukazuje na to, že demokratická společnost nikdy neexistovala. Svojí povahou je společnost oligarchická a moc oligarchie tkví v síle a podvodu. V revolucích jsou masám předkládány sny o lidském bratrství, a když nová vládnoucí třída pevně uchopí moc, jsou masy vráceny do služebného postavení.  Na tomto principu prakticky funguje celá politická historie.

Publicista George Orwell k Burnhamovým teoriím

O Burnhamových knihách psal George Orwell. Přesvědčením socialista, kritik kapitalismu i peněžní morálky. Upřednostňoval obyčejné lidi, kteří chodí denně do práce, vychovávají děti a snaží se vyrovnat s každodenními starostmi. Orwell je populárním spisovatelem a podle Martina Hilského, znalce britské literatury, je jeho beletrie průměrná. Vedle toho patří k vrcholným projevům anglického písemnictví jeho eseje.  Publicista napsal esej Second Thoughts on James Burnham (1946); v úplném souboru Orwellových esejí je otisknut s českým  názvem „James Burnham a revoluce manažerů“(pramen dole).  

Orwell ve svém textu přijal Burnhamovu tezi, že kapitalismus zmizí, ale nenahradí ho socialismus, vzniká totiž nový druh plánované, centralizované společnosti, která nebude ani kapitalistická, ani demokratická v běžném významu toho slova. Vládci nové společnosti budou lidé, kteří prakticky ovládají výrobní prostředky – řídící byznysmeni, technici, vysocí úředníci a vojáci – v jednom bloku s označením „manažeři.“ Burnham tvrdil, že „manažerismus“ je pro masy přijatelnější. Hesla jako demokracie a národní sebeurčení už masy nelákají: na druhé straně „manažerismus“ dokáže vzbudit nadšení určit srozumitelné válečné cíle, vytvořit všude páté kolony a vnuknout svým vojákům fanatickou morálku. Burnham v době psaní r. 1940 zmínil v USA všeobecné směřování k oligarchii. Narůstající soustředění průmyslové a finanční moci; klesající důležitost jednotlivého kapitalisty či akcionáře a nárůst nové „manažerské“ třídy vědců, techniků, byrokratů; slabost proletariátu vůči centralizovanému státu; narůstající bezmocnost malých zemí proti velkým; úpadek zastupitelských institucí a vznik režimů s vládou jedné strany, založených na policejním teroru, zfalšovaných plebiscitech atd. Když čtenář čte předchozí komentář, může se mu současný stav kapitalistické společnosti kolektivního Západu jevit zrcadlením toho, co bylo jako vize budoucnosti zapsáno už před více než osmdesáti roky; příkladů by se mohlo uvést dosti, např. falšování voleb. Před koncem svého obsáhlého eseje ke dvěma Burnhamovým knihám Orwell shrnuje, že všechny autorovy myšlenky vycházejí ze dvou axiomů: (a) Politika je v zásadě stejná ve všech dobách; (b) Politické chování se od jiných druhů chování liší. V realitě je lidstvo rozdělováno na dvě třídy: sobeckou, pokryteckou menšinu a nemyslící lůzu; jejím osudem je nechat se vést či pohánět, podobně jako když zaháníte prase do chlívku tím, že ho kopete do zadku, nebo třískáte vařečkou o kyblík se šlichtou (podle chvilkové potřebnosti). A tento krásný model má pokračovat navždycky. Burnham v Machiavelistech napsal, že nová politická elita bude úspěšná, pokud zachová některé demokratické ozdoby: politickou opozici, kontrolovaný „oběh elit“ a svobodný tisk. K tomu doplňuji, že v internetové éře se uvedené „ozdoby“ přetvářejí a klamou. Do manipulování veřejného mínění se výrazně zapojují TV, tisk i weby, spolu s digitálními platformami Facebook, Twitter, Instagram (souborně mediokracie); připravují a provozují totalitní novobolševické cenzurování.

Orwellův komentář k Burnhamově knize Manažerská revoluce je náčrtem k jeho románu Devatenáct set osmdesát čtyři (pracovně měl název Poslední člověk v Evropě), 1949.

Letmo ČEZkem i Českou republikou

Jak se vize Jamese Burnhama o „revoluci manažerů“ a machiaveliánství jeví v současném ČEZku?

• Vlekoucí se potíže s předraženými energiemi v kolonii ČEZko nejspíše souvisejí se zaváděním varianty pokrokářské manažerské revoluce, kde obyvatelstvo bude mít možnost na konci světla spatřit tunel…
• Známý kariérní pijan Kalislav Mirousek svým twitořením  ohlásil novinku na domácí politické scéně: MÁME SE JAKO PRASATA V ŽITĚ. Všichni jsme si rovni, ale my jsme nejrovnější, chrochtají naši/vaši papaláši a ti u vládního koryta jsou stále hladoví.

Mezinárodní organizace práce (ILO), agentura OSN, zveřejnila 30. 11. 2022 zprávu o globálních mzdách. Levý sloupec v tabulce znázorňuje, že mezi nejhoršími je ČR na pěkném čtvrtém místě (zdroj: ILO – Global Wage Report). Společnost CYRRUS, a. s. dne 1. 12. 2022 zveřejnila prognózu, v níž se v roce 2023 průměrná reálná mzda v ČR odhadem propadne o 8,3 procenta (zpráva:  Česko chudne).

Na plakátku muž ukazuje, že je jednička či snad vítěz? Nepochybně „vysílá signál“ – je to jeho známá, opakováním vyprázdněná fráze, které se také říká bulšit, česky žvást. Víme, jak sebevědomý politik promluvil v roce 2014 doma a jak v roce 2022 v Bruselu se choval zbaběle (ilustrace ZH). Kdo ví, co nás čeká po přelomu fialové doby, v níž vládní loutka stále čeká na směrnice od eu-komisariátu…

Prameny:  

James Burnham: The Machiavellians: Defenders of Freedom (staženo ke studiu z Dokumen.PUB).

Martin Hilský: George Orwell: Prorok beznaděje? (studie z obsáhlejšího souboru textů – George Orwell: Spiknutí touhy po moci). Revue Světová literatura, ročník XXXVII; č. 1/1992.

George Orwell: Úpadek anglické vraždy. Eseje III. (1945 – 1946) – James Burnham a revoluce manažerů (s. 315 – 343). Přeložila Kateřina Hilská. Argo 2015.