Proč politika rozděluje společnost? Jaké jsou poznatky z fundovaného zkoumání tématu v náhledu sociální psychologie?
Sociální psycholog Jonathan Haidt zkoumá psychologii lidské morálky. Pro komplexní náhled využívá poznatky z různých oborů – neurovědy, genetiky, sociální psychologie, filosofie i dalších. Výsledek zkoumání publikoval v knize The Righteous Mind (Spravedlivá mysl) v roce 2012. Česky vydáno pod názvem Morálka lidské mysli s podtitulem Proč lidstvo rozděluje politika a náboženství; ve čtivém překladu Heleny Čížkové v nakladatelství Dybbuk 2013.
První zásada psychologie morálky: Nejprve přichází intuice, až pak strategické uvažování
Kognitivní (poznávací) proces zahrnuje vyšší (vědomé uvažování) i základní poznávací činnosti (zrakové vjemy, vybavování vzpomínek…). Existují dva druhy kognice – mezi intuicí a uvažováním. Pro dva typy poznávání Haidt nabízí kontrastní přirovnání slon (spontánní reakce, emoce, intuice a formy procesu „vidět, že“) a jezdec (řízená procedura typu „uvažovat proč“). Jezdec se nám lidem vyvinul, aby sloužil slonovi. Slon je veliký (podvědomí) a jezdec v poměru k němu malý (uvažování). Psychiatr Radkin Honzák (1939) říká: Osmadevadesát procent psychické práce se odehrává v nevědomí, a vůbec tedy nevíte, co zpracováváte a jak docházíte ke svému rozhodnutí (in Téma 8/2014). Připomeňme si, co je intuice, (lat. intuitus = vhled; přímé poznání bez vědomě zaměřené pozornosti, vnitřní vidění).
Chuti spravedlivé mysli
Sociální psycholog Haidt ve svém dalším výkladu nabízí ještě další přirovnání: spravedlivá mysl je jako jazyk se šesti receptory. V tomto náhledu ho výrazně ovlivnil studijní pobyt v Indii; poznal, jak se morálka liší mezikulturně. Inspiroval ho též skotský filosof David Hume, když usoudil, že morálka se celistvě váže k citu nebo osobnímu vkusu každého jednotlivce. Je to blízké rozdílnosti mezi sladkým a kyselým, mezi horkým a studeným, které vnímáme skrze konkrétní pocity. Morální vjemy tudíž není vhodné brát jako předmět rozumového procesu, ale spíše jako záležitost vkusu nebo pocitů; anglicky taste = chuť, vkus, cítit, záliba…(Hume: Zkoumání morálních principů, 1751).
Morální matrice
Psycholog Haidt se svými spolupracovníky zkoumali, jaká je mentalita liberálů a konzervativců. Myšlenkovým podkladem bylo, že základy morálky vycházejí z morálních matric, tj. vzorců. Na internetu na stránce MFQ (Moral Foundantions Questionnaire) v různých jazykových verzích, např. slovensky, prezentují dotazník. V něm předkládají krátká vyjádření k lidským vztahům, souvislostem, skupinám, institucím, jakožto možnosti pro etiku společenství. Etika společenství má základ v myšlence, že lidé jsou hlavně členy větších podstat, jako jsou rodina, tým, armáda, kmen, národ. Odtud se odvíjejí morální pojetí typu: povinnosti, hierarchie, respekt, reputace, vlastenectví. Podle výzkumníků ve všeobecném pojetí lidské přirozenosti se v dotazníku postupně ustálilo šest morálních základů, na něž lidé reagovali nejcitlivěji; v uvedených protikladech je stručně popisuji:
Základ péče / újma se vyvinul jako potřeba péče o děti, nemocné a zesláblé osoby.
Základ svoboda / útlak souvisí s potřebou nezávislosti jedince; odmítání sociálních a skupinových útlaků a minimalizace státu.
Základ férovost / podvádění vychází z výhodnosti spolupráce; ctnosti – spravedlnost, spolehlivost.
Základ loajalita / zrada souvisí se soudržností společenství; ctnosti – statečnost, vlastenectví.
Základ autorita / podvratnictví souvisí s hierarchií sociálních vazeb; respekt k tradicím a řádu.
Základ posvátnost / znesvěcení – vnímání nadosobních jevů.
Existují různé podoby dotazníku základů morálky, některé nabízejí mini-příběhy. V Moral Foundations Test je k posouzení konflikt: Janin šéf oslovuje své zaměstnance křestními jmény, ale nikomu z nich nedovolí, aby totéž uplatňovali vůči němu. Když Jana trvá na tom, že oslovování křestními jmény má být obousměrné, šéf ji propustí. Zde se k řešení předkládá morální základ autorita / podvratnictví. Jiný příklad z téhož testu: Muž si pro sexuální uspokojování nechá vyrobit umělou pannu, která má podobu jeho neteře. Odhadněte, k jakému morálnímu základu se to asi váže.
Americká společnost je rozštěpená, podobně jako jiné společnosti, včetně české. V roce 2018 se s liberály identifikovalo 26%, s konzervativci 35% a s centristy (umírněnými) 35% Američanů (Gallup News). V knize Morálka lidské mysli jsou tři obrázky, jež znázorňují morální matrice amerických liberálů, libertariánů a sociálních konzervativců; reprodukováno se svolením vydavatele knihy, nakladatelství Dybbuk. Tloušťka linií odpovídá důležitosti příslušného základu (obr. kliknutím zvětšíte).
Od 60. let 20. století je pro americké liberály nejvyšší hodnotou soucit s oběťmi útlaku. Zároveň jsou jako „spoutávající“ liberály odmítány loajalita ke skupině, autorita (znamená útisk) a posvátnost vidí jako náboženský nesmysl cílený na ospravedlnění homofobie (diskriminaci homosexuality).
Na konci 19. století se liberalismus rozdělil do dvou táborů. „Noví liberálové“ (známí jako „levicoví“ nebo „pokrokáři“) chápali vládu jako ochranitelku před brutalitou raného kapitalismu. Druhý tábor „klasičtí liberálové,“ v některých zemích „pravicoví liberálové“ (v USA libertariáni) vnímali vládu naopak, jako omezující činitel svobody. Libertariáni jsou v zásadě liberálové, kteří zbožňují trh a nehrají si na lidumily (Haidt).
Pro sociální konzervativce je základní jednotkou spíše rodina než jednotlivec. Prostřednictvím dotazníků YourMorals.org bylo zjištěno, že sociální konzervativci si cení všech šesti základů morálky rovnoměrně.
Každý člověk má ve svém nitru vlastní morální matrici (vzorec konání). Ta je zčásti vrozená a zčásti naučená. Je ověřeno dávnějším empirickým výzkumem Jeana Piageta, že už u předškoláků se chápání morálky ustavuje ve společných hrách. Řiďme se tedy svou intuicí i rozumem. Buďme ve střehu před těmi, kteří tvrdí, že existuje jen jediný pravý základ morálky – ten jejich. Pozor na novototalitáře!
Související blog: Jedinec v předivu hodnot
