V Českém Krumlově jsou maškary dávněji zdomácnělé, neboť v zámku mají Maškarní sál. Před 270 roky tam na stěny ve stylu rokoka namaloval více než 120 figur inspirovaných italskými a francouzskými komediemi malíř Josef Lederer.
Maska
Součástí karnevalového reje jsou masky a kostýmy. Slovo maska je latinsky larva. Když v 16. století kněz Vavřinec Leander Rvačovský ze Rvačova horlil proti maškarám, napsal: Muži v roucha ženská a ženy zase v roucha mužská se zobláčejí, larvami ďáblům podobni se činí. Maska souvisí s dávnými obřadními úkony a odtud pronikla do lidové sváteční kultury v antice i ve středověku. Nasazení škrabošky souvisí s radostí záměny osoby změnou totožnosti. Zkrátka je zábleskem podmíněné platnosti, když jedinec, aniž by požil drogu, je naráz někým jiným.
Maškary v českých zemích
Písemné zprávy o masopustních rejích na našem území máme ze 13. století. Z našeho současného náhledu na masopustní průvody ve vesnicích i městech vyplývá obraz dvojí svébytné kultury jak v pojetí masek, tak i souvisejících výstupů a vztahů lidské pospolitosti. Je pošetilé nadřazovat jeden jev nad druhý.
Českokrumlovský masopust 2018
Téma 12. ročníku masopustního reje v Českém Krumlově bylo „Divadlo bez opony.“ Událost se tradičně připravuje a koná ve spolupráci výtvarného oboru základní umělecké školy a střední umělecko-průmyslové školy sv. Anežky České a předvádí tvorbu žáků, částečně i studentů. Masky účastníků mohly být letos volně inspirovány komedií dell´arte, tradičním japonským divadlem nó i čínskou operou. Mohly se objevit některé masky z předchozích karnevalových rejů. Letošní ročník byl zakončený v masopustním úterý podvečerním průvodem historickým městem. Českokrumlovská maškaráda bývá výtvarně pestrá.
Spiritus agens krumlovské maškarády Jana Holcová, učitelka základní umělecké školy.
Figury z komedie dell´arte – Zanni a Dottore; krumlovský masopust v roce 2014.
Maškarní sál na zámku v Českém Krumlově, ukázka výmalby; zdroj: http://jdem.cz/dudxt6
Karneval
Slovo karneval je složeno z italských slov carne = maso, tělo a vale, sbohem. Carnevale je masopust. Karneval je sváteční projev, jehož zrod sahá až k řeckým a římským svátkům na přelomu zimy a jara. Ve starém Římě mezi 13. až 23. únorem (Februarius) se konaly různé slavnosti: Parentalia, hlavní římská slavnost mrtvých trvala devět dní až do svátku Feralia. Lupercalia, rituály očisty a zachování plodnosti. Fornacalia, svátek pecí a rituál pomoci plodinám. Concordia, slavnost laskavosti a přátelství, známá též jako Charistia. Terminalia, slavnost mezníků. Inspirací pro karnevaly mohla být prosincová slavnost Saturnalia, známá výstřednostmi, např. otroci měli přechodně stejná práva jako jejich páni.
Zřetelně se karneval zformoval v Itálii, především Římě. Spisovatel Johann Wolfgang Goethe v roce 1788 dle svého pozorování v místě napsal: Římský karneval je slavnost, která není lidu dávána, nýbrž kterou si lid dává sám. V masopustním reji účastníků panovala forma volného familiárního kontaktu mezi lidmi. Na čas se rušily některé bariéry – rodinná, věková a další. Obrazivostí a děním je karneval nejplnějším a jasným výrazem lidové smíchové kultury.
Zdroje citací:
J. W. Goethe: Italská cesta. F. Borový, Praha 1930; část Římský karneval
N. Pennick: Rok – tradice a svátky. Dita, Praha 1994
V. L. Rvačovský: Massopust. Lidové noviny, Praha 2008
Fotografie: Zdeněk Hosman
