Když v listnatých a smíšených hvozdech slunečné dny odpálily proměnlivý ohňostroj barev, putoval jsem bučinou.
V lese jsem měl vícekrát pocit, že to nejsem já, kdo se na les dívá. Občas jsem cítil, že stromy se dívají na mne a promlouvají. Byl jsem tam a naslouchal (Paul Klee, malíř).
Strom
Vyklíčí ze semenáčku, vyrůstá, vyzrává; později, pokud mu neublíží vichřice, ochoří, např. hnilobou kořenů, chřadne, odumírá a zaniká. Stromy jsou většinou individuality podobné člověku s jedním kmenem a životem. Oproti člověku jsou leckteré dřeviny víceleté, žijí až stovky roků. Znalci potvrzují, že mnohaleté stromy většinou nepatří mezi největší.
Odborníci z oboru dendrochronologie (datace dřeva podle letokruhů) letos v červnu oznámili objev nejstaršího odumřelého smrku; v karu Plešného jezera na Šumavě rostl 623 let. Nález není ojedinělý. V horském terénu byly objeveny další více než pětisetleté smrky. V jádru Boubínského pralesa výzkumníci za desetiletí analyzovali přes 450 stromů. Objevili dosud vitální jedince, například nejstarší jedle tam žije 451 roků, nejstarší buk 427 let.
Bučina
V podhoří Šumavy, na území Chráněné krajinné oblasti Blanský les zaujímají lesy kolem 56 % její rozlohy 21 235 hektarů. Vedle převahy smrkových a borových hvozdů, od jara do podzimku v krajině přitahují pozornost světelné i barevné proměny bučin. Součástí CHKO Blanský les je Přírodní rezervace Jaronínská bučina (nachází se na severním rozhraní Českokrumlovska s Prachatickem). Jejím nejvyšším bodem je hora Buglata, 832 m n. m.
Chceme-li vidět porosty dřevin, jak se mohly vyskytovat bez zásahů člověka před stovkami roků či snad ještě více (?), nejlépe je putovat divočinou suťových lesních svahů. V obtížně přístupném i nebezpečném terénu se člověku těžit dřevo nikdy nevyplatilo. V Jaronínské bučině je chráněné území pralesovitého suťového lesa, patrně třistaletého. Obecně je hvozd fyzickou připomínkou, že svou rozlehlostí, členitostí i trvalostí člověka přesahuje.
Jaronínskou bučinou putuji opakovaně. Prezentuji výběr ze svých fotozáznamů.
Autor souboru fotografií: Zdeněk Hosman
