Přišla v polovině měsíce ledna. Setrvávala u nás na zahradě do závěru března. Její pobývání ilustruje soubor fotografií.
Bydlíme na okraji obce. Za domem strmí ohrazená stráň řídce porostlá dřevinami – borovice, duby, olše, lípy; nad všemi kraluje mohutný modřín. V podrostu jsou keře lísky a černého bezu.
Odtud vstoupila. Na zemi sbírala nažky slunečnice a zbytky z krmítka ptactvem roznášené.
Po více než čtyřiceti letech jsem si obnovil poznatky z myslivosti; tenkrát jsem z oboru absolvoval náročnou zkoušku: Bažant obecný má původ v oblasti jihozápadního Kavkazu. Odkazuje k tomu část jeho latinského pojmenování Phasianus colchicus L. (starověká Kolchís, řecky; Kolchida je známá z legendy o výpravě Ijásona s Argonauty za zlatým rounem). Ve středověku byl pernatec do českých zemí dovezen z Francie nebo Německa. Zdejším podmínkám se dobře přizpůsobil. Nynější bažant je křížencem poddruhů (zeměpisných ras) bažanta obecného s bažantem pestrým (Phasianus versicolor VIELL.), původem z Japonska.
Je známo, že bažant je pohlavně dvojtvárný. Kohout je výrazně barevný, zatímco šat slepice (viz) má v zemité škále se světlými i tmavými skvrnami funkci ochranného zbarvení.
Bažantí slípka má délku těla 55 – 65 cm, z toho ocas (mysliveckou mluvou klín) je přibližnou polovinou celku. Průzkumy zjistily, že její průměrné stáří bývá jeden a půl roku.
Nácvik hřadování na jabloni. Pro nocování bažantů je výhodný strom. V polních honitbách nocují na zemi, případně hřadují na zemědělských plodinách. V zimě je vhodný kryt v křovinatém remízku.
Kladení stojáků takřka jako podle načrtnuté linky…
…stopy ve sněhu dokumentují sled; podobnou linii drží šlépěje jeřábka i koroptve.
Při opakované cestě dvakrát vlevo a jedenkrát zpět je patrný řád stop; vznikl ornamentální pásek.
V učebnici „Myslivost“ pro střední zemědělské, lesnické a rybářské technické školy bylo v roce 1975 napsáno: Bažant je zvěří technofilní, modernizace v zemědělství mu příliš nevadí. Praxe tvrzení „technofilnosti“ bažanta zpochybňovala. Stav po čtyřicetiletí: Myslivecká statistika 2015/2016 uvádí: U všech druhů drobné zvěře dochází k postupnému mizení divokých populací, které jsou v případu bažanta obecného „úspěšně“ nahrazovány voliérově odchovanou a v různém časovém odstupu před lovem vypouštěnou farmovou bažantí zvěří. Pro život bažantů jsou ideální podmínky v nížinách s loukami a poli, doplněné lesíky, keři, remízky, s dostatkem potravy a úkrytem v dosahu vody. Zemědělská velkovýroba krajinu výrazně změnila a tím je pro život bažantů málo vhodná.
Po nasycení se k odpočinku zastavila na okraji terasy…
…po chvíli následovalo důkladné protažení levého stojáku (mysliveckou mluvou noha)…
…stání na jedné noze trvalo několik minut bez jakéhokoli napětí.
Zatoulaná slepice bažanta, hostka z divočiny, se při svém pobytu třikrát objevila až před dveřmi našeho domu. Na ženský hlas volající „pipipipi“ si postupně zvykla, neboť to byl signál nabídky potravy a na něj reagovala přiblížením se na metr. S koncem března vyslyšela hlasy přírody a odešla…
Fotografie: Zdeněk Hosman
