Fotografické záznamy celku i detailů přírody jedné z přírodních rezervací na území CHKO Blanský les v jižních Čechách; v závěru s přesahy…
Sedmnáct kilometrů jihozápadním směrem od Českých Budějovic a 7 kilometrů severozápadně od Českého Krumlova krajině dominuje granulitový masiv Blanského lesa s horou Kleť (1083 m). Podél severní strany masivu se táhne kotlina zvaná Křemežská (podle městysu Křemže), kterou protéká stejnojmenný potok, jeden z přítoků řeky Vltavy. Kotlina je geologicky pozoruhodná výskytem více než deseti protáhlých hadcových těles. Dle kroniky obce Holubov, kolem dolní části potoka Ministerstvo kultury ČSR koncem roku 1972 výnosem vyhlásilo přírodní rezervaci Holubovské hadce v rozloze 15,68 ha, v nadmořské výšce 460 – 480 m. V rámci CHKO Blanský les je předmětem ochrany reliktní bor na hadcích s charakteristickým porostem.
Hadec je kámen většinou šedozeleně zbarvený s tmavými skvrnami a žilkami připomínající hadí kůži, odtud jeho český název i mezinárodní označení serpentinit (lat. serpens = had). Podle geologů se v rámci horotvorných procesů na zemský povrch dostal materiál přeměněné horniny vzniklé z vyvřelin. Roztavená hornina při pomalém tuhnutí prošla hydrotermální proměnou (horký vodní roztok za vysokých teplot a tlaků), z původních minerálů olivínu, pyroxenu aj. vznikl hadec. Na serpentinit jsou navázány žíly s rudami kovů hořčíku, niklu, chromu, kobaltu. Směsice způsobuje chudost hadcových půd, jež jsou bohaté hlavně sloučeninami hořčíku, což se u rostlin projevuje růstovou zakrslostí. Existuje flóra i fauna na specifické prostředí vázaná.
Hadce tvoří jen asi procento rozlohy zemského povrchu a jejich výskyt v krajině má typicky ostrůvkovitý charakter. Serpentinity najdeme též na okrajích Českomoravské vrchoviny a v CHKO Slavkovský les (Naučná stezka Mnichovské hadce). Na Moravě je nejznámější lokalitou Mohelenská hadcová step.
Zvu k foto-špacíru Přírodní rezervací Holubovské hadce s příklady přesahu do sběratelství i umění.
Strmý výchoz jižní části přírodní rezervace. Ve stromovém patře nepříznivým půdním podmínkám (zvýšená koncentrace uhličitanu hořečnatého, produktu zvětrávání hadců) odolává borovice, ostatním dřevinám se nedaří.
V bylinném patře hadcového boru místy svítí bělozářka větevnatá / slovensky jagavka konáristá.
Silenka nadmutá, lidově zvaná „holubí vole.“
Zvonek klubkatý / zvonček klbkatý má modrofialové květy sdružené v koncových hlávkách (detail).
Sleziník hadcový / slezinník klinovolistý, je vytrvalá kapradina vázaná na hadce; je zákonem chráněna jako silně ohrožený druh naší flóry: Červený seznam asplenium cuneifolium Cr2
Hvozdík kartouzek hadcový / klinček kartuziánský hadcový (nazván na počest kartouzských mnichů) je v ČR silně ohrožený, tudíž vzácný a chráněný: Červený seznam dianthus carthusianorum subsp. Capillifrons Cr2.
Na květu hvozdíku se kratičce zastavila pestřenka (lidově vosička); je užitečným opylovačem.
Na Holubovských hadcích v červenci poletuje mizející druh okáč kluběnkový (průzkum z r. 2010). Krotký motýl usedá nejen na rostliny, ale i na člověka (opakovaná zkušenost).
Část stěny serpentinitu ve Křemži ukazuje fáze zvětrávání a postupného rozpadu horniny.
Prokřemenělý hadec vytváří voštinové útvary pojmenované siliciofit; detail kamenu 9 x 6 x 4 cm (soukromá sbírka Z. Hosmana).
Serpentity postupně zvětrávají v opály. Opál je kysličník křemičitý s proměnlivým obsahem vody v pórech. Minerály jsou různobarevné podle příměsí kysličníků kovů od „mléčné“(bílé), přes žlutou, oranžovou k hnědým až černým. Vyhledávanými jsou opály od křemičitanů niklu zelené. Tři opály z okolí Křemže, sbírka Davida Kříže.
Populárním nerostem využívaným šperkaři je opál dendritický. Vzniká vzlínáním manganatých roztoků (hydroxid manganu) do čerstvého nezatvrdlého křemičitého gelu. Tím se formují mechovité, větvičkovité, keříčkovité útvary. Řez leštěným dendritickým opálem; rozměry 9,5 x 20 x 3 cm (nález z okolí Křemže, sbírka Davida Kříže).
Dávněji jsem v Krásetínském potoce našel nečleněný kámen o velikosti 10 x 17 x 6 cm. Ve hmotě jsem řezbou plasticky zvýraznil bílé pruhy, odborně označované chrysotil. Opracovaný hadec jsem vrátil do potoka a po čase ho v jiném místě „objevil“…
Románská bazilika San Miniato al Monte nad Florencií. Fasáda vznikla kolem r. 1090 (foto ze soukromého archivu Z. H.). Při studijní cestě v polovině 90. let nás historik umění upozornil, že zelené části obkladu – pilastry (polosloupy) i tmavé pásy dekoru jsou serpentinity z Toskánska, lokalita Monte Ferrato u města Prato. Ve Florencii jsou hadce též na fasádě katedrály Santa Maria del Fiore.
Výchozí informace k textu: Václav Novák, geolog Jihočeského muzea v Č. Budějovicích, brožurka Granátovníčky od Křemže. Historicko-vlastivědný spolek v Č. Budějovicích, 2006; 16 stran textu s obrazovou přílohou. David Kříž, osobní konzultace u sběratele nerostů a jeho web-stránky Minerály Křemežska. Infotabule CHKO Blanský les.
Fotografie: Zdeněk Hosman
