V podhoří Šumavy je z daleka viditelný horský masiv Blanského lesa. Čtrnáct fotopohledů ze severní cesty na nejvyšší bod krajiny.
Koncem letošního roku uplyne 30 let od vyhlášení Chráněné krajinné oblasti Blanský les. Oblast se nachází mezi třemi městy Jihočeského kraje – nejblíže je Český Krumlov, dále jsou České Budějovice a nejvzdálenější jsou Prachatice. Cílem cest turistů se opakovaně stává vrchol Blanského lesa, hora Kleť (1083 m n. m.). V souboru fotografií lze vidět jen část, co jednotlivému vnímateli zmíněný terén nabízí (snímky lze zvětšit kliknutím).
Panorama nejvyšší části Blanského lesa s horou Kleť ze severovýchodního okraje obce Holubov.
Nejbližší osadou pod horou je Krásetín; vrcholek je vzdušnou čarou vzdálený 3, 5 km.
Od okraje lesa svítí louče části buků. Vpravo dole mezi stromy se ztrácí titěrná figura muže stoupajícího vzhůru.
Bučina na severních svazích Blanského lesa je už z pradávna přirozeným porostem. Smrkový les je zde vysazován uměle; ve spojitosti s kůrovcovou kalamitou je budoucnost tohoto zalesňování nejistá.
Koruny vysokých buků jsou v zimě odlistěné, ale mlází si listy drží.
Kontrasty velikostí, směrů, barev i světel s průhledy do krajiny.
Masivem Blanského lesa vede přes 112 kilometrů lesních cest. Cestám vinoucím se po vrstevnicích se tu říká „babské.“ Od jara do podzimu na nich potkáte nejen chodce, ale i běžce a v zimě upravenou stopu pro lyžníky.
Na vrchol Kleti vede lanová dráha, z velké části je vroubená bučinou. Při dopravní délce téměř 1800 metrů činí výškový rozdíl 383 metry. Dráhu spravuje obec Holubov. V rámci pravidelné údržby byla v r. 2018 zavěšena nová lana.
Ve vyšší poloze aktuálně krášlí buky sněhový háv.
Výhled do Podkletí. Vpravo část obce Holubov. V horní části snímku je křížkem vyznačeno místo, odkud jsem zaznamenal část panoramatu Blanského lesa (viz první foto).
Vrchol hory je v dohledu.
Výhled z Kleti od okraje upravené sjezdové trati obklopené smrčinou.
Na hoře Kleť stojí nejstarší rozhledna v Čechách. Kamennou věž s ochozem a cimbuřím vybudoval roku 1825 Jan Sallaba; stavbou jej pověřil kníže Josef Schwarzenberg z hlubocko-krumlovské větve rodu. Postaveno k poctě bratra, maršála Karla Schwarzenberga, který byl jedním ze tří vůdců spojených protinapoleonských armád ve vítězné bitvě u Lipska r. 1813. Sto let po rozhledně byla v sousedství věže postavena Tereziina chata (nazváno jménem manželky Jana Nepomuka Schwarzenberga). Červenobílý stěžeň u rozhledny nalevo je částí nedalekého televizního vysílače pro jižní Čechy; výška stožáru je 172 metrů.
Josef Seidel: Zimní Kleť roku 1928. Historický snímek zaznamenal výrazně kamenitý terén s ojedinělými stromy. Zdroj: reprofoto listu kalendáře.
Hora Kleť se vnějškově proměňuje ve všech ročních obdobích a v nich viditelně každý den od úsvitu do soumraku. Je to způsobeno porostem bučiny, smíšeného podhorského lesa v jeho barevnosti a ve spojení se světelnými podmínkami. V tom spočívá jedinečnost této krajiny. Člověk bytující v blízkosti hory se k ní obvykle vztahuje jako k orientačnímu bodu i kotvišti svého druhu. Hora je svou podstatou trvalost, která existovala před přechodnými živými bytostmi a bude i po nich.
Fotografie: Zdeněk Hosman
