Naprostou absurditu v tomto případě navíc podtrhuje skutečnost, že otci, který byl obviněn ze zneužívání a o své děti nyní nejeví žádný zájem, má zůstat právo na staršího syna. Naopak matka má přijít o možnost kontaktu s dětmi...
Naprostou absurditu v tomto případě navíc podtrhuje skutečnost, že otci, který byl obviněn ze zneužívání a o své děti nyní nejeví žádný zájem, má zůstat právo na staršího syna. Naopak matka má přijít o možnost kontaktu se svými dětmi. Dosud nebyly bohužel vyčerpány všechny opravné prostředky v Norsku, aby bylo možné se odvolat k Evropskému soudu pro lidská práva.
Je jasné, že celá kauza je velmi komplikovaná. Vyskytla se řada pochybovačů, kteří žijí ve velmi naivní představě, že vše, co je na západ od nás, musí být nutně lepší než to, co je v Česku a že nějaký důvod pro odebrání být musel. A to vše proto, že Norsko je země od nás na severozápad a nemohou se tam dít žádné strašné věci.
Selhal celý systém
Rád bych také už poněkolikáté zopakoval, že se nejedná o jediný izolovaný případ, ale podobných jsou v Norsku stovky tisíce. Přesné číslo nevíme, protože mnozí se bojí mluvit veřejně. Některým případům jsem se věnoval už dříve na tomto blogu. Jde tedy zcela zjevně o systémovou chybu tzv. Barnevernetu. Pro zajímavost zde proto uvádím jednu malou statistiku, která má ukázat, že s dětmi to v Norsku nejspíše příliš v pořádku nebude, když jej srovnáme s několika dalšími evropskými zeměmi. V Norsku je téměř 11200 dětí a mladistvých v pěstounské péči.
Pro srovnání několik čísel z roku 2013 pro další významné evropské země: Ve Francii s 66 miliony obyvatel je 7700 děti a mladistvých v pěstounských domovech, Německo se zhruba 80 miliony obyvatel má 50 000 dětí v pěstounských zařízeních a v šedesátimilionové Itálii je 30000 takových děti.
Co ještě stojí za zmínku, je velké procento norských dětí, které mají v pěstounské péči ve srovnání se zeměmi, jako je Francie, Německo a Itálie:
Norsko 0,224 %
Francie 0,0116 %
Německo 0,0625 %
Itálie 0.05 %
Norsko má tedy přibližně 22 krát více dětí v pěstounské péči na 1000 obyvatel než v Německu a ve Francii. Ano, podíl dětí, které jsou v pěstounské péči, není nikde příliš vysoký. Nicméně rozdíl mezi Norskem a dalšími zmíněnými zeměmi nelze přehlédnout.
Případ Michalákové je bezprecedentní porušení mezinárodního práva
Abychom se vrátili zpět k případu Evy Michalákové, byli jsme ujišťováni, že k adopci nemůže dojít. Pokládám to za porušení toho, co nám bylo z norské strany slíbeno. Je to poprvé, kdy jsou dány k adopci děti jiného státu bez konzultace s daným státem.
Tenhle případ je bezprecedentním porušením veškerého mezinárodního práva. Norsko má nyní mnoho co vysvětlovat a je třeba mu dát jasně najevo, že Česko rozhodně není žádným fackovacím panákem a norské jednání nezůstane bez důsledků! Eva Michaláková nikoho nezavraždila a ani se nedopustila žádného trestného činu. Pracuje s dětmi ve školce a má výborné reference od svých nadřízených. A na rozdíl od žen umístěných v norském vězení, nemůže vidět své děti. Je to opravdu normální?
Přeji hezký den a veselou mysl!
http://www.aibi.it/ita/e-se-laffido-fosse-tutto-un-business-federcontribuenti-lancia-unaccusa-pesantissima/
