Proč ČSSD prohraje volby?

ČSSD poslední dobou dochází dech. Mýtus Paroubka a spol. se rozplývá a ač se snaží zatím tvářit optimisticky, musí jim být jasné, že jejich hvězda končí. ČSSD vyhrává průzkumy veřejného mínění, volby ale nevyhraje. Český volič totiž není takový trouba, jak by se mohlo zdát.

Sociální demokracie se velice dlouhou dobu vyhřívala na výslunní všech možných preferencí, grafů a ukazatelů. To se však mění a Paroubkovcům začíná téci do bot. Předvolební kampaň u ČSSD začala vlastně již v moment oznámení volební porážky, jen si vzpomeňme na slavný povolební projev jejího předsedy. V tom je právě problém celé sociální demokracie. Jejím skutečným programem je ve skutečnosti předvolební kampaň, do které soustředí vešerou svou energii. To, co tedy předpokládá svým voličům je jen směs populismu a nereálného utrácení, které má nalákat voliče, není to skutečný program, jen pokračování volební kampaně. Tím ale vše končí, za tím vším je jen prázdno, dalo se to sledovat i na stranickém sjezdu, kdy většina delegátů mluvila zejména o tom, jak vylepšit image strany či upoutat voliče. 

Mýtus o sexy ČSSD 

ČSSD je prý sexy. Nebo se o to alespoň snaží. Do svého předsednictva se snaží navolit všemožné blondýny, herečky apod. Co se ale stane, když to zkřížíte s Paroubkem, Zaorálkem či Škromachem? Asi jako když mexického naháče říznete německou dogou. Vznikne paskvil, který není sexy ani trošku. Paroubek to dokoná tím, že se rozvede sice s ne moc pohlednou, zato ale vzdělanou a milou paní Zuzanou a místo toho se ožení s blonďtatou překladatelkou, která si ho nebere ani pro peníze nebo moc, ale pro „sexy mozek“. Předseda ČSSD si tak vytváří image obtloustlého zbohatlíka obklopujícího se krásnými ženami. A pokud toto někomu připadá sexy, měl by si zajít za panem Uzlem. Neopomeňme ani pana Ratha, který si JISTOTY představuje jako manželku a milenku zároveň a okatě tak voliči dává najevo své pohrdání rodinou, na které se ČSSD snaží stavět. 

Mýtus o moderní ČSSD 

O svou šanci transformovat se do moderní levicové strany ČSSD přišla s odvoláním Špidly. Ten jako poslední odmítal spolupráci s KSČM a snažil se stranu zmodernizovat programem, přístupem k voličům a ne blondýnkama a třináctým důchodem, jak se děje nyní. V současnosti by se za vůdčí sbor ČSSD nemuselo stydět ani UV KSČ z let sedmdesátých. Nálepky papalášské organizace se socialisté budou zbavovat jen velmi těžko a rozumný člověk jí tak sotva uvěří její touhu pomoci sociálně slabým. Zvláště, když skutečný sociální demokrat je v celém předsednictvu momentálně jen pan Vlček, možná Škromach, o zbytku nelze říci nic jiného než „korytáři“. 

Mýtus o mírumilovné ČSSD 

Vrátím se teď zpátky k předvolební kampani. Její tvář je poznamenána zejména incidenty s vejci. Paroubek hřímá o fašistech, za zády mu stojí Rath se svým pozitivním postojem k Hitlerově zaměstnanecké politice. Povídá o náladě nenávisti a odmítá na tom jakoukoliv vinu. Každý si ale ještě vzpomene na jím vydaný rozkaz k potlačení techno párty nebo na nenávistné útoky doktora Ratha proti soudcům, pojišťovnám, lékárnám a nemocnicím. Stačí se jen podívat na její hlavní heslo ZABRAŇTE NÁVRATU ODS. Zabraňte je od slova bránit. Bránit se lze jen útoku, přičemž doposavad útočila hlavně ČSSD a teď se snaží najít nějakého toho nepřítele a tváří se jako statečný obránce národa? Bránit by měla zejména sama před sebou a svým populismem. Vajíčka jsou jen logické vyústění agresivity, kterou se ČSSD poslední dobou prezentuje. Na hrubý pytel hrubá záplata nebo co si kdo zasil, to si také sklidí. Přidejte k tomu vyhrožování redaktorovi Práva a obrázek o té hodné dobrácké straně, kterou vede ten hodný dobrácký předseda, se úplně rozplyne. 

Mýtus o boji s krizí 

To, čím se nás Paroubek snaží neustále kamenovat, je krize. Viníkem krize je Bush, Kalousek a Topolánek! Zejména ten Topolánek, který k moci nastoupil už v moment, kdy první náznaky krize už červeně svítili všude, kam se podíváš. Tak ten za to může! Každý jen trošku inteligentní ekonom vám přitom poví, že krizi zasely zejména levicové vlády svým nebetyčným rozhazováním a ustanovením podmínek, kdy si kdokoliv mohl půjčit na cokoliv, aniž by se zkoumala jejich schopnost splácet. Svádět to teď na kapitalisty, to je přece tak jednoduché a nažene to nejvíc hlasů, tak proč to neudělat? Že je to lež, koho to bude zajímat po vyhraných volbách? Naštěstí i tohle je téma, které přestává zabírat. V případě výhry ČSSD by se totiž rozjelo druhé kolo mejdanu na dluh, který současným představitelům ČSSD už může být jedno, protože v době prasknutí toho průšvihu oni už budou v důchodu a budou mít našetřeno.... To si myslí oni, ale ten průšvih by je zastihl dřív, než se nadějí. S krizí se nedá bojovat zvyšováním dluhu, jenže v sociální demokracii je jen jeden skutečný ekonom a ten si zavřel dveře svým vstupem do NERVu. Ano, mluvím o Rusnokovi. 

Mýtus sociální demokracie se rozplývá. Strana je momentálně jen prázdným populistickým obrazem. Její PR je v troskách a preference nahoře drží jen dozvuk hospodářské krize, kdy se nespokojení občané obrací proti každé vládě, která zrovna sedí u moci. Schytal to Topolánek, ale vzhledem k tomu, že soupeřem mu bude momentálně slabá ČSSD a do podzimních voleb je času dost, tak se obávám, že další munici pro svojí kampaň socialisté již vyčerpali a stačí teď jednoduše předstoupit před lidi a z té oranžové tabule tu křídu jen smáznout a nakreslit tam skutečný obrázek. Ten skutečný pukavec pleskne o Paroubkovo čelo až v říjnu, poté co se zavřou volební urny.