Petře, Karle, Radku a Bohouši, začněte si hrát jako dospělí

A je po volbách! A jak to dopadlo? Vyhrál Jirka, ale Péťa s Karlem a možná i s Radkem mají víc lopatiček, takže jejich bábovička bude větší. Jirka to ví, a tak se ani nesnaží nějakou bábovičku uplácat, jde radši domů a na píseček pustí Bohouše. Bohouš toho taky ale moc nezmůže, nezbude mu než si někde hrabat díru a počkat, dokud se nebude navážet nový písek.

Někdo slaví, někdo ne, tak už to bývá. Díky předvolebním kampaním se vzedmula vlna emocí, která udělala z politiky Spartu a Slávii. Akorát tohle derby trvalo téměř rok a pohasnutí vášní po takové bitvě bude trvat o něco déle, než kdyby se hrálo klasických devadesát minut a pak se šlo do hospody. Kdo z nás byl sparťan a kdo slávista, ponechám na vás, důležité je, že zápas skončil a další velké derby je až za nějaký ten čas. Pojďme si chvilku užít euforie z vítězství, či smutku z prohry ale nezapomínejme na to, že zítra je pondělí, všední den, kdy se už žádný fotbal hrát nebude. Čas od času sice přijde nějaké to popíchnutí, prohravší budou kritizovat vítěze, vítěz obhajovat svojí trofej a tak dále…, ale to k tomu patří a bez toho by jsme tomu nemohli říkat demoracie.

V příštích čtyřech letech (a spíše v osmi či dvanácti) bude potřeba řešit témata, kdy ani ten pohár ve vitríně nebude stačit. Jmenujme třeba volební systém, důchodovou reformu, zdravotnickou reformu atd. Bude potřeba konsenzus všech týmů, vítěz bude muset chca nechca občas spolupracovat s poraženým, protože za 4 roky budou další volby a byla by škoda, aby příští vlády házely do koše práci vlád předchozích, ať už tam budou sedět modří, žlutí, oranžoví nebo zelení. Doufám tedy, že si všichni zúčastnění letošních voleb uvědomují, že ať již vítězství nebo prohra jim nedávají automaticky mandát k jednostranné vládě či opozici. Makat na tom musíte všichni, zvlášť na dlouhodobých tématech. Dostali jste naše hlasy a naše peníze, tak se podle toho chovejte, nebo se může stát, že vám tam na to pískoviště pár lidí vlítne a bábovičky rozdupe. Takže Jirko (Bohouši), Petře, Karle, Radku, vezměte rozum do hrsti a šup do práce, a příště už před volbami žádné takové vylomeniny, ať se nemusíme bát jít do hospody, že se to tam kvůli vám serve. Jo a Vojtu k sobě nepouštějte, on se možná může tvářit jako kamarád, ale nakonec by vám ten píseček mohl pokakat, že byste museli utéct pryč a už by vás tam nepustil.