Pane Dienstbiere, proč?

Na Kladensku v současnosti probíhají senátní volby. Po smrti pana Dienstbiera z ČSSD se uvolnilo jeho křeslo v senátu a protože se jedná na dlouhou dobu o poslední možnost účastnit se nějakého toho politického klání, vstupuje do boje o toto jedno místo kdekdo, včetně třeba staré známé paní Bobošíkové. Do druhého kola se dostal zástupce ODS a ČSSD, kterým není nikdo jiný než syn zesnulého senátora, Jiří Dienstbier mladší.

Pamatujete si na toho mladého socana, který vedl svojí partaj v Praze do nerovného boje s pravicí? A pak vší silou odmítal koalici své ČSSD s ODS pošpiněnou všemi těmi skandály, která se horko těžko zbavuje přízviska „korupční“? Mladšího Dienstbiera bylo všude plno. Ač nakonec svůj marný boj s větrnými mlýny prohrál, pro mnoho lidí se stal symbolem čistoty a boje proti korupci. I já, ač jinak velmi silně pravicově založený člověk, jsem přemýšlel o možné podpoře pana Dienstbiera. Bydlím v Slaném, což je okres Kladno, bohužel díky nesmyslnému rozložení volebních obvodů spadáme již pod Litoměřice, tudíž jsem se mohl pohybovat jen v myšlenkové teoretické rovině. A dobře tomu tak, protože kdybych to udělal a Dienstbiera mladšího náhodou volil, ruka by mi teď musela hanbou upadnout…

 V prvním kole pan Dienstbier dostal 44% hlasů, což ho jen těsně do senátu neposlalo již v prvním kole. Musí se tak v kole druhém utkat s kladenským starostou za ODS, který dostal o cca 20% hlasů méně. Ač by se dalo říci, že to má Dienstbier mladší již téměř v kapse, ten nechce nechat nic náhodě a šel s hledat podporu i k neúspěšným kandidátům a jejich partajím. A šel přímo ke komunistům, kde si o podporu řekl. A ti mu jí dali. Pan Dienstbier tímto pošlapal památku svého otce, skvělého to člověka, bývalého respektovaného ministra zahraničí a disidenta, kterému komunisti ztrpčovali život, jak to jen jde. Pan Dienstbier starší se teď chudák musí obracet v hrobě. Jeho syn tímto možná pro někoho nevinným gestem ztratil v mých očích veškerý kredit, který si jako leader pražské sociální demokracie vybojoval. Dostal se tak na úroveň všech těch ostatních bezskrupulózních páprdů hrabajících se po moci za každou cenu. Pane Dienstbiere, ukázal jste nám, jak moc vám záleží na korytech a co vše jste ochotný pro to udělat. Do senátu se zřejmě dostanete a povedlo by se vám to i bez podpory komunistů. Na druhou stranu jsem rád, že jste své preference odhalil takto brzy a já si tak nemusím dělat žádné iluze, že by se tu proboha objevil konečně nějaký ten politik, kterému jde o něco jiného než jen o moc a který význam slova morálka nemusí hledat ve slovníku. Je mi moc líto, když vidím, jak syn dokáže zacházet s památkou svého skvělého otce. Mohu se jen zeptat: Proč?