Kradete? Nebojte, ministr se vás zastane.

Každého desátého se mi do ruky dostane výplatnice, kde je spousta číslíček oznamujících mi, kolik zase odevzdám státu. Hned poté mi přichází obálky s dalšími čísly, které oznamují, kolik odevzdám energetickým závodům, telefoním operátorům, vodárnám a v neposlední řadě i nbance, kde splácím hypotéku. Nu a pak mi zůstane něco na účtu, z čeho můžu žít a krmit našeho psa.

  Každé ráno, když jdu do práce, tak míjím minimálně pět různých existencí, které se dožadují nějakého toho drobáčku. Ve většině případech to zcela ignoruji a jen pak za sebou slyším různé nelichotivé výrazy na svou osobu. V případech, kdy neignoruji a vyjádřím se i slovně, bývají pak ty výrazy ještě nelichotivější. Většinou se jedná o mladé lidi. Zdravé a schopné chopit se lopaty, krumpáče či jiné práce, kterou u nás musí zastávat Ukrajinci a spol. Než dojdu až do kanceláře, připadám si jako ten největší vyvrhel, který právě nechal umřít pět nevinných lidí hlady. To samé se opakuje při zpáteční cestě. Jsem to ale nelida! 

Asi před čtvrt rokem mi přišla upomínka, že dlužím na zdravotním pojištění cca 250 korun. Společně s různými sankcemi tedy skoro 500. Bez diskuzí jsem šel a zaplatil. Ale co by se stalo, kdyby ty daně přestal platit a začal tak vlastně okrádat stát a páchal tím trestný čin? Předpokládám, že za pár týdnů by mi na dveře zaťukal exekutor a odkráčel by ven s mojí televizí, počítačem atd. Krom toho se dá předpokládat, že exekuci by postihl i můj plat. 

Jednou takhle zapnu televizi a koho tam nevidím. Pana Kocába na střeše společně s těmi, které nechávám denně umírat hlady. Squateři z Milady odmítají opustit cizí majetek, kam se defacto vkradli, který nezákonně okupovali a ničili. Pan ministr jim poté, co ti nebožáci slezou dolů, nabídne alternativu. Vybírá z několika neobývaných budov, které by mohl squaterům nabídnout k bydlení, zejména pak v lukrativní lokalitě na Praze 1. Ministr České republiky sám vyhledává místo, kde by opět tito lidé mohli pokračovat ve svém zločinu. Sám je k tomu nabádá a ještě je utěšuje, jak jim rozumí, jak jim ten zlý majitel překazil jejich plány dál si zadarmo bydlet v jeho domě. 

Hned poté se objevila reportáž o tom, jak velká voda opět bourala domy. Plačící lidé, kteří přišli o všechno během pár chvil. Spousta z nich taky vylezla na střechy, ovšem ne kvůli tomu, aby protestovali vůči nepřiměřeně vysokým cenám energií, ale aby si zachránili vlastní život. Kde je teď pan Kocáb, že ho nevidím na té střeše? Ano, tušíte správně, je na jiné střeše a slibuje bydlení mladým asociálům z Milady. 

Tak co pane ministře, také se o mě tak hezky postaráte, až přestanu platit daně? A už jste byl v Jižních Čechách nabídnout bydlení místním vytopeným lidem? A mimochodem, odkdy se již budu moci dostat do práce, aniž bych byl obtěžován těmi vašimi přáteli ze squatu Milada?