Kdo je větší (ne)umělec?

Knížák si včera opět pustil pusu na špacír a začal se opírat do českého národního pokladu Karla Gotta. Karel Gott, několikanásobný slavík, zombie, aspirant na památku Unesco a bůhvíco ještě to má prý na háku a Knížák ho opravdu nezajímá.

Na začátek chci říci, že muzika Karla Gotta mě nebere a nezajímá. V životě jsem si pouštěl plánovitě jen dvě Gottovy písničky a to Trezor ze soundtracku Pelíšků a pak jednu vychytávku, kterou na své album umístil Hejmův Žlutý pes. Chápu ale, že pro spoustu lidí je Gottova muzika atraktivní, své kvality ukázal zejména v šedesátých létech, ale můj šálek kávy to prostě není, na koncert bych nešel.

Co se týká umělecké tvorby pana Knížáka, tak od něj znám jen ten známý bilboard s Dášenkou. O jeho hudebních schopnostech nevím nic, ač z undegroundu sedmdesátých let něco málo znám, Knížák v tom nefiguruje.

Otázkou je, kdo z těchto pánů je větší umělec? Co je to tedy vlastně umění? Vezmu-li běžný vzorek populace, tak si dovoluji říci, že 95% z něj bude znát Gottovy písničky, i když je třeba nemusejí. A 95% nebude znát Knížákovu tvorbu. Tudíž mám-li umění charakterizovat jako skutek, který lidi nějak osloví a duševně obohatí, Gott vede na celé čáře. Knížák se svými fleky na zdi nedokáže oslovit ani setinu těch, co božský Karel. Vzato kolem a kolem.... umění pana Knížáka je uměním tak pro pět procent obyvatel, zatímco pro Gotta by hlasovalo určitě nejméně třicet procent (spíš více).

Z mého pohledu Gott zpívat prostě umí. Neposlouchám ho, ale zpívat umí. Kouknu-li se na Knížákovu tvorbu (před chvílí jsem si jí vygoogloval, abych věděl, o čem píši), tak jsem nepochopil nic. Holt úroveň jeho tvorby je vysoko nad úrovní mé šedé kůry mozkové. A nebo malovat neumí, jen se tváří že ano a každého, kdo proti jeho pseudoumění něco namítne, tak z pozice šéfa ND vypeskuje.

Přesto svým způsobem Knížák umělcem je i pro mně. Jeho arogance, útoky na vše, co není po gustu právě jemu, snaha do všeho mluvit a všemu rozumět, to je svým způsobem také taková performance v té naší kulturní scéně. Alespoň mně to té srandy dá více, než všechny jeho obrazy dohromady.