Rozhodla jsem se, nakoupila si potřebné suroviny, oznámila to do světa. Chci zhubnout a navždy změnit svůj stravovací režim. Dnes je poslední den, kdy ještě můžu ubližovat svému tělu.
Propouštím tělo z otrokářského systému
Cítím se, jako kdybych zítra měla mít rande. Jako kdybych zítra někam jela, jako kdybych byla pozvaná na nějaké školení. Nic z toho se zítra opravdu nekoná, ale pocity jsou totožné. Zítra začínám jíst jinak. Už nejíst prázdnou stravu. Už nechci zahnat hlad jen tak něčím. Už nechci svoje tělo otročit. Fakt je trapný, že jsem posledních 31 let jedla tak, jako kdyby bylo tělo můj otrok a ne můj nejbližší kamarád. "Máš hlad? Sklapni, tady je kus sušenky a hlavně už neotravuj a hezky funguj dál. Teď nemám čas ti vyvařovat a mrkev ti škrábat nehodlám ani náhodou. Jsem unavená."
Měření, vážení, fotografování
Dnes, v předvečer velkého dne, byl ve znamení měření, vážení a fotografování. I když nejsem zas tak velký exhibicionista a focení OPRAVDU nevyhledávám, dnes mi to nedělalo problémy. Věřím a vím, že už to nikdy nemůže být horší než teď. Zde jsou výchozí údaje (nevím, jaký je "správný" postup měření - já to prostě vzala přes nejtučnější bod:): věk 31 let, výška 170 cm, bříško 101 cm, stehno 64 cm, zadeček 107 cm, paže 33 cm, hmotnost 75,3 kg
Je vtipné, že od té doby, co jsem začala teoreticky studovat tento harmonizační program, tak jsem za tu dobu zhubla asi dvě a půl kila, aniž bych se nějak omezovala. Oh, psychika je mocná čarodějka :)
Posledních 24 hodin obžérství
Loučení se svobodou? Možná. Spíš bych to ale nazvala jako poslední sex s expřítelem :) Ráno jsem si zalila čokoládové lupínky sójovým mlékem. K obědu si dala pšeničnou tortillu s rajčatovým dipem, zakysanou smetanou, fazolkami a s mozzarellou. Jako zákusek asi šest lívanečků s javorovým sirupem. Jako zákusek po zákusku :) pár bonbónů M&M's. Ne, že bych na to měla chuť. Spíš jsem chtěla zkusit, jestli budu smutná, že už to teď nějakou dobu nebudu smět. Fakt se mi hodně mozek posunul, protože jsem to jedla, kousala, polykala a u toho si říkala, že nechápu, co jsem na tom doteď měla? Úplně jsem cítila, že tělu to nic nemůže dát, že je to "prázdné", že to je jen lákadlo, které v sobě neskrývá nic. To je u mě vážně posun! Jindy bych se, jak se lidově říká "přežrala k prasknutí", teď jsem ale na jazyku převalovala dobrůtky s otázkou, co z toho? Nechci to zakřiknout, ale doufám, že můj čokoholizmus bude nižší a nižší.
Bude to tak už navždy? Odříkání, vařená zelenina a žádná "radost ze života"?
Je možné, že říkám "hop", dokud jsem nepřeskočila. Ještě jsem ani nezačala (no, vlastně začala - právě se mi v kuchyni vaří červená řepa na zítřejší večeři :), a už na tom všem vidím jen klady. Snad na konci nezapláču :) Každopádně program paní Mačingové probíhá tak, že se 28 dní drží přesně daný jídelníček. Po tzv. 28čce se člověk řídí dalším, tentokrát tří měsíčním rozvrhem pokrmů. Poté opět může najet na "28čku" a takto to střídat do té doby, dokud nebude spokojen se svou postavou a se svým zdravotním stavem. V momentě, kdy už není potřeba dále tělo harmonizovat, si člověk může zvolit několik metod - Mačingová doporučuje jíst podle krevních skupin (doporučuji si alespoň 14 dní předem zjistit svoji krevní skupinu!) a nekombinovat sacharidy a bílkoviny v rámci jednoho jídla.
poznámka: Původně jsem měla v plánu, že zde budu psát i o přípravě jednotlivých jídel. O tom, jak se co dlouho vaří, co jsem objevila za vychytávky, jaké doporučuji suroviny, značky, apod. Naštěstí jsem se ale včera zamyslela a raději zkontaktovala přímo paní Mačingovou a svěřila se se svým plánem. Paní Antónie byla moc milá, zároveň mě ale poprosila, jestli bych mohla ohledně pokrmů jako takových mluvit jen obecně. Absolutně to chápu a respektuji! Nehodlám porušit autorčina práva, proto prosím, aby si zájemci pořídili její knihy.
Nejsem placenou agentkou spisovatelky, ale fakt ty knihy doporučuji. Včera jsem totiž koukala na internet a našla dokonce stránky, které se zaštiťují jménem paní Antónie Mačingové - když jsem si to ale pořádně pročetla, tak jsem zjistila, že fungují na principu konzultací, které jsou sice zdarma, cílem ale je, že klientovi nabízejí nějaké doplňky stravy. Kdo si knihu od A.M. přečetl důkladně, tak ten ví, že autorka odrazuje od užívání drahých doplňků stravy, protože věří, že zdravá přirozená strava vše vyřeší a není potřeba dodávat nic dalšího. Upozorňuji tedy, že zde budu rozebírat hlavně své pocity a tělesnou reakci na úplně nový směr stravování. Diskutující tímto prosím o to samé. Děkuji za pochopení!
