Nezávazné povídání o češtině (XXIII)

Měl jsem původně v úmyslu už nepsat o šmejdech v našem jazyce, ale včera, když už jsem zalezl do peří, mě ještě několik „skvostů“ napadlo. A pak hurá na překlady z cizích jazyků.

Osobně bych trestal ztrátou hrdla použití tvaru: „nejoptimálněji předpřipravit“. Zase zneužití předpony a stupňování absolutních slov jen proto, aby to vypadalo „hogo-fogo“. Správně je přece: „optimálně připravit“.

Další hnus, který se mi vybavil, je výraz „musím si to namyslet“. Zřejmě proto, aby ta dáma, co to použila, byla ve výsledku namyšlená. I když asi chtěla říci: „musím si to promyslet“.

A ještě se mi vybavila fráze, zakořeněná desítky let zejména v zákonech, dokonce i ústavních: „§123 se zrušuje“. Samozřejmě trpný rod. Aha, asi se §123 sám na sebe naštval a následně se zrušil. (I když v mnoha případech by šlo o velmi vítanou au­to­des­truk­ci!) To slovo má široký oblouk vývoje: nedokonavé sloveso – dokonavé sloveso – nedokonavé sloveso. Prostě jim je zatěžko napsat: „§123 je zrušen“, případně, ještě lépe: „§123 jsem zrušil (podpis)“.

Právničina a úředničina těmito umělými konstrukty oplývají. Třeba: „úřad namítá po­ru­še­ní postupů“. Namítat něco… Hm. :-/

Překrucování češtiny do hotentotštiny

Jak se Vám líbí větička z návodu k použití: „Při použití malými dětmi nebo nemohoucími osobami zajistěte odpovídající dozor, aby nedošlo k hraní nebo špatnému zacházení se spotřebičem.“ Jistě, ta slůvka jsou česká, ale česky to rozhodně není.

Autoři těch textů by si vždy měli říct: „Řekl bych to takto v mluveném projevu? Mluví se tak?“. (Ale bohužel, někdy ano.)

A úplně od tématu bych zmínil pokyny v amerických návodech k použití výrobku na úrovni idiocie: „Motorovou pilu nezastavujte přirozením“. „I na dálnici je nutné auto řídit.“ Nebo: „To, co vidíte ve zpětném zrcátku, se děje za Vámi.“ Případně: „To, co vidíte ve zpětném zrcátku, se děje v jiné vzdálenosti, než se Vám zdá“.

A PT čtenáře prosím o další podobné nesmysly, které se v návodech dočetli, aby mi je poskytli v diskusi. Předem děkuji.

Překlady

Hned v úvodu zmíním nešvar, který provází překlady učebnic (ale i beletrie) z cizích jazyků. Autor překladu nerozumí technické pro­ble­ma­ti­ce oboru, ale umí cizí jazyk – překlad je jazykově vcelku přijatelný, ale obsahuje řadu faktických, věcných chyb.

Například: „Vlezl pod vůz a zkoumal loužičku pod ním. Olej to nebyl. Byla to převodová kapalina.“ [Inspektor Columbo]

Nevím, nevím, ale podle mě je v pře­vo­dov­ce olej co auta auty jsou.

A naopak: autor branži rozumí, ale jeho výkony v jazyce zdrojovém i mateřském jaksi neoslňují.

Např.: „Je při použití dbát nutno, aby samostatné prvky se tabulky uvnitř ne­na­chá­ze­ly.“

Toto je přesně práce pro jazykového korektora, který „vykomunikuje“ :-) s autorem textu to, co tím chtěl vlastně říci.

A to už vůbec nemluvím o strojových překladech.

Třeba báseň E. A. Poe: The Raven [u nás Havran, i když správně Krkavec]

Originál:

Once upon a midnight dreary, while I pondered, weak and weary,
Over many a quaint and curious volume of forgotten lore,
While I nodded, nearly napping, suddenly there came a tapping,
As of some one gently rapping, rapping at my chamber door.
"This some visitor," I muttered, "tapping at my chamber door
Only this, and nothing more…"

Stroj přeloží jako:

„Kdysi půlnoci bezútěšný, když jsem přemýšlel, slabý a unavený,
Přes mnohé kuriózní a zvědavý objem zapomenuté tradice,
když jsem přikývl, téměř dřímání, náhle přišla odposlech,
Od někoho jemně rapu, rapu jsem zaklepání.
‚To je nějaký návštěvník,‘ zamumlala jsem, ‚přeslechl jsem zaklepání
pouze tento a nic víc…‘“

To prostě musí překládat básník znalý obou jazyků! Aby zachoval původní smysl textu, ale dovedl v jazyce svém zachovat a vyjádřit jazykový rytmus i formu toho poetického útvaru. Rým, obraznost, symboliku i metrum.

Tak pro dnešek už dost. Příště vkročím do podobného brodu a tím je nadužívání slovesných substantiv (zejména v překladech).

Zdraví Vás PeTaX