Mikropůjčky = makrolichva

Tak nám skončily radovánky vánočních svátků a přichází realita všedního dne. Mnoho lidí, tak jako loni a předloni, využilo nabídky super-lichvářů a podlehlo klamu, že přece mají PRÁVO na blahobytný život, a když na něj nemají, vyřeší to půjčka. Ale jen do chvíle, než je třeba ji začít splácet.

Pozor na mikropůjčky

Samozřejmě nejde jen o půjčky na „Vánoce“, ale i o spotřebitelské půjčky „do výplaty“ a podobné. Umí si jejich uživatelé vůbec spočítat, kolik na úrocích po „skončení radosti“ zaplatí?

Easy Rider

Než se do výpočtů dáme, je třeba poznamenat, že mikropůjčkami označujeme půjčky do 5 000 Kč, zpravidla s jednoměsíční splatností. Na společnosti, které se jejich poskytováním zabývají (a je jich zde přes padesát), se nevztahuje zákon o spotřebitelském úvěru (od 5 000 do 1 880 000 korun, zák. 43/1013 Sb.), nemusí prověřovat solventnost klientů a také není možné od takové smlouvy do 14 dnů odstoupit, či splatit ji předčasně.

Byť se v reklamách podbízejí poměrně snesitelnými podmínkami, opak je pravdou. V podstatě totiž počítají s tím, že je klient nebude schopen splatit včas a bude dodatečně zatížen poplatky a sankcemi, takže poté celková RPSN (roční procentní sazba nákladů) může dosáhnout až tisíců procent a částka úroku i mnohonásobně převýší částku jistiny. Účtovány jsou i „upomínky“, často v ceně stokorun, jejichž počet není nijak omezen. (Expres Credit účtuje 2 % dluhu za každý den prodlení + poplatek 25 % [min. 2 500 Kč], Ferratum Bank dosahuje dokonce vypočtené RPSN 5 512 %!!!)

Berme za příklad velmi krátkodobou půjčku „před výplatou“: za půjčku 5 500 korun na 20 dnů klient zaplatí úrok a poplatek ve výši 1 235 korun, což znamená, že roční procentní sazba nákladů (RPSN) dosahuje závratných 3 938 procent.

Tyto astronomické úroky přitom žadatelé o půjčku (někdy) vidí na webu společnosti, kde o úvěr žádají, přesto za šest týdnů o úvěr zažádalo zhruba 3 000 lidí!!!

Podobně v Česku již delší dobu rychlé půjčky nabízí také společnost Ferratum Bank, ta na svém webu nabízí 6 000 korun se splatností 21 dnů za poplatek 1 500 korun. Ferratum Bank ale na rozdíl od Kouzelné půjčky nezobrazuje RPSN ale jen samotnou úrokovou sazbu, která tak při podobných parametrech úvěru vychází „jen“ na 435 procent.

Problém však spočívá hlavně ve spoléhání lichvářů na neschopnost klienta vypočítat si skutečnou cenu půjčky a za druhé na zcela nesrozumitelné podmínky smlouvy. Jejich délka v průměru dosahuje 34 normostran (61 200 písmen, cca 8 600 slov). Rekordmanem s počtem 81 stran je společnost CreditOn (145 800 písmen, 20 500 slov).

Jaký je nejčastější profil takového půjčkaře? Člověk s velmi nízkým vzděláním, dělník, spíše z okresního města, s podprůměrným příjmem, kolem 30 let, často již v neschopnosti splácet jiné předchozí půjčky, přímo už v insolvenci, či exekuci.

Lidé si nepůjčují jen na splácení předchozích závazků, ale i na nákupy mobilů, už zmíněné Vánoce, dovolené a jiné spotřební požitky.

Spotřebitelská µPůjčka

Podívejme se na modelovou situaci s poměrně „slušnou“ μpůjčkou 10 000 Kč se splatností 12 měsíců. To co se klient z reklamy doví, je výše měsíční splátky celkem únosných 2 100 Kč. (Někde hluboko dole je mikroskopickým písmem napsáno, že při počtu 12 splátek vychází úroková sazba p. a. na 218 %. Společnost by si přišla na nějakých 15 200 Kč, což je „pouhých“ 152 % jistiny.

Výpočet

 No a řekněme, že se během splácení něco přihodí, klient přijde o práci, či čo dajaké iné. Společnost předá smlouvu inkasní agentuře, která navrhne klientovi „vlídnější“ splátkový kalendář s RPSN „jen“ 56,14 %. Pravda, měsíční splátky budou sníženy na snesitelnou pětistovku a splatnost prodloužena na 5 let. No, nekupte to za ty peníze!

Jenže to RPSN je ROČNÍ sazba nákladů a splácet se bude 60 měsíců. Celkový výnos z úroku bude rázem 200%! O něj se už vymahači se společností nějak „šábnou“.

No, a pokud klient nebude schopen dodržet ani nový splátkový kalendář, tak to nakonec dostane soud a soudní exekutor a naskáčou další stovky a stovky procent. Nakonec mu nezbude, než si vzít si další rychlou půjčku, rozloučit se s rodinou, koupit si konopný provaz a jít se zastřelit do rybníka.

Výnosy

Samozřejmě, socialističtí zařizovači už zase křičí, že za všechno může trh a že je málo zregulovaný: „Finanční produkty pro spotřebitele a s tím spojené služby by měly mít právo nabízet pouze licencované společnosti, u kterých by bylo možno kontrolovat kvalitu poskytovaných služeb, přičemž licence by měla vydávat ČNB“. Kontrolovat to bude kdo??? Další úřad!

Příčina a řešení je však někde úplně jinde. Spočívá primárně v naprosté finanční a matematické negramotnosti klientů, kteří (ať už potřebné údaje mají k dispozici, či nikoliv), stejně takovou smlouvu uzavřou.

Sekundární příčina problému spočívá v tom, že stát okrádá všechny občany na daních a různých jiných povinných platbách takovou měrou (a ty nejchudší relativně nejcitelněji), že příliš mnoho lidí jen těžce přežívá od výplaty k výplatě. A zoufalí lidé dělávají zoufalé věci.

Terciární je jakási úchylná představa značné části členů této konzumně socialistické společnosti, že všichni přece mají PRÁVO na stejné žaludky, plechové benzínožrouty, zahraniční dovolené, plazmové interprety Naší-Vaší-Brainstormingové, přemoudřelé telefony, lednice a mrazáky plné chemických sloučenin po absolvování „toxic shoppingu“ v supermarketu, slepé podřízení se módním směrům, chtíč a další zvrhlosti. Ale kde jsou povinnosti? Kde je osobní zodpovědnost?

A v řadě až poslední možností je snad uvažovat nad zákonem, který už za první republiky určoval hranici lichvy. Ostatně lichvu zakazovalo už křesťanské náboženství a zná ji i současný zákon – § 253 trestního zákona. Ovšem aby byl takový zákon spravedlivý, musel by platit pro všechny stejnou měrou, tedy nejen na bankovní šmejdy, ale i na soudně-exekuční mafii a nakonec i na stát samotný, který je se svým 75% daňovým výnosem sice jen béčkovým žabařem, ale dohání to zase kvantitou.

Půjčovat si na spotřebu je gigantická pitomost, byť lecjací falešní rádci budou tvrdit, že ekonomiku pohání domácí spotřeba a budou vás v její správnosti utvrzovat. Už neřeknou, že zdejší ekonomika exportuje něco kolem 80 % produkce a většina zdejší spotřeby je naopak kryta dovozy, tedy pomáhá hlavně cizím firmám a cizím řetězcům.

Rada je vlastně velmi jednoduchá: když něčemu nerozumíte, nedělejte to. Když to přesto uděláte, viníkem jste si vy sami a nikdo jiný.