Jen dál blbněte!

Aleš Michl z Národní ekonomické rady vlády (NERV) zveřejnil zprávu o průzkumu NERVu o ochotě státních úřadů šetřit. V devadesáti procentech: ani korunu!

Celkem máme 492 organizací státní správy. Už to číslo samo o sobě by mělo být alarmující. A všechny tyto organizace jsou plně přesvědčeny o své nezbytnosti. Plně zde platí Parkinsonovy zákony:

1. práce se rozrůstá tak, aby vyplnila dobu, která je k dispozici pro její vykonání (ani malé množství práce nevede ke vzniku volného času, nýbrž je rozloženo na celou pracovní dobu)
2. úředník chce rozmnožovat své podřízené, nikoliv konkurenty; úředníci si navzájem přidělávají práci (počet zaměstnanců úřadu stoupá, aniž by se to projevilo na jeho efektivnosti)
3. délka a složitost jednání je přímo úměrná znalostem jednajících o daném předmětu jednání (o přístřešku pro kola se jedná dlouho a se zápalem, o miliardách jen několik minut)

Úřady měly do tabulky vyplnit kde a o kolik hodlají v následujících dvou letech šetřit. Výsledkem byly v drtivé většině nuly. Provozní náklady státu a jeho správy stojí ročně neuvěřitelných 1,5 biliónu korun. Abyste si to číslo uměli představit, je to tolik: 1 500 000 000 000. To je 150 000 na hlavu, včetně nemluvňat.

Naše úřady jsou ochotny „ušetřit“ maximálně 0,044 % z výdajů! Určitou snahu šetřit deklarovalo pouze Ministerstvo práce a sociálních věcí, Ministerstvo obrany, Ministerstvo zdravotnictví a Ministerstvo zemědělství. Ostatní resorty prostě zeštíhlovat nebo šetřit nehodlají.

Podle výše zmíněných pravidel je jasné, že státní byrokracie je plně přesvědčena o své nezbytnosti a o oprávněném nároku na to, aby jim každý člověk platil denně cca 410 korun na jejich sezení v kancelářích a za okénky podatelen.

Je vcelku jasné, že ti úředníci nemohou hlasovat tak, aby o svá teplá místečka přišli. Vždy budou hlasovat pro ten směr politické reprezentace, která jejich existenci obhájí, nebo lépe rozšíří.

To jsou ti lidé, kteří nikdy v životě nevyprodukovali ani jedinou korunu ekonomického růstu. Nikdy nevyrobili jedinou věc, která přináší někomu prospěch, či radost. Nikdy nebyli pro společnost přínosem, ale jsou škůdci veškerého růstu a prosperity.

Je nejvyšší čas, aby vláda sama jednoznačně začala škrtat výdaje na provozní činnost jednotlivých resortů a to ne v řádu desetin promile, ale v řádu desítek procent. A samozřejmě škrtat i počty státních úřadů. Také v desítkách procent. Místo tupohlavého zvyšování daňové zátěže a podvazování růstu ekonomiky.

Že toho Kalousko-Nečasova vláda není schopna je evidentní. Případná vláda oranžistů si také na tento volební elektorát nenechá sáhnout. Tak co zbývá?

Vojenský puč? Nějaký generál, který tu během několika let udělá pořádek? No, moc se mi to nelíbí, ale je to možné řešení. Už jsem podobné signály zaznamenal. Nejen od armády, ale i z řad Policie.

Každopádně tento stav není udržitelný. Ani ekonomicky, ani společensky.