Bílí cikáni

Tím nemám na mysli, že velmi často mají Cikáni příjmení Bílý. A vůbec ten článek nebude o rasismu, či etnické nesnášenlivosti. Půjde o útok do vlastních řad.

Maminka dnes žije na malé vesnici poblíže Prahy. Tu vesnici moc dobře znám. Co mi paměť slouží, byla ta vesnice vždy špinavá. Na ulici, před jednotlivými domy se kupily hromady hnoje, pokud měli majitelé nějaký soukromý dobytek, na ulicích byly uskladněny rezavé vraky zemědělských i jiných strojů. Všude se toulala hejna husí a kachen a nezbytně za sebou ponechávala své exkrementy.

To vše bylo za hlubokého komunismu. Pak přišel převrat a situace se v praxi příliš nezměnila. Až do okamžiku, kdy se z emigrace vrátil nějaký pan H. Brzy se stal známým a ve volbách se stal starostou obce.

A najednou se začaly dít věci! Obecní rada přinutila své obyvatele, aby ten svinčík před chalupami uklidili, zmizely rezavé vraky, zmizel hnůj, zmizela auta. Domky se začaly oblékat do civilizovaného hávu. Najednou ta vesnice začala vypadat docela k světu.

Ale tam vlastně nemířím. Mířím k tomu, že bylo potřeba zaměstnat několik málo lidí, kteří by obhospodařovali obecní majetek. Vyžínali trávu, udělali to, či ono.

Poptávka byla vyvěšena na obecním tablu i vyhlášena obecním rozhlasem. Pracovní podmínky nebyly až tak špatné: 100,- na hodinu, šestihodinová pracovní doba. V obci je celá řada nezaměstnaných. Dojíždějí si pro podpory v nezaměstnanosti, nebo sociální dávky. A už od rána stojí před provizorním obchodem a popíjejí lahvové. Ti o tu práci nestáli.

Ale přihlásilo se pár Cikánů. A starosta si s nimi plácl. A oni tím nabyli úžasného sebevědomí. Do práce chodí pravidelně, svěřené úkoly vykonávají svědomitě. Stali se vlastně váženými členy obce, kde doteď byli jen nechtěnou skupinkou žijící v rozpadlém zbytku statku.

Kromě prací pro obec je možno si je najmout na nějakou práci. Vykopání stromu, zrytí záhonu, či na cokoliv, na co už člověk nestačí. Hodinová sazba je rozumná a starosta se přijde podívat, zda práce byla řádně odvedena. Ani by chodit nemusel.

A Cikáni na traktůrku rozvážejí obědy, když někde vidí kus železa, který by šel zpeněžit, zeptají se majitele, jestli by si ho mohli vzít. A on je většinou rád, když se toho zbaví.

A Cikáni jako první okázale zdraví všechny obyvatele a oplátkou jsou zdraveni. Možná nejsou dokonalí, ale získali pozici, že se nad nimi netřeba pohoršovat.

A tehdy starosta udělal něco netaktického a neprozřetelného. Veřejně je rozhlasem pochválil. Vyjádřil něco ve smyslu, že „bílí“ cikáni jsou často horší, než černí. Potrefené husy ihned zakejhaly. V obci došlo k pokusu o puč, narušování výkonu samosprávy a dalším excesům.

Chci se vyhnout politické kategorizaci jednotlivých účastníků. Lze si ji dohledat na internetu.

Ta obec se jmenuje Panenské Břežany.