A je to venku

Plné zprávy hrdinství, hymen, vlajek, vojáků, sugestivních a srdceryvných scén. Hrdinové. V čele klaka a náruč chryzantém. Život člověka prý stojí 1 milion, který zaplatíme všichni.

Ne, nechci se dotknout pozůstalých po těch čtyřech českých vojácích z Afghánistánu. Je mi líto každého zbytečně zmarněného života. Ale!!! Tak velké ale…

Ti chlapci tam jeli dobrovolně, věděli, že to může stát život. Byli za to, jako profesionálové, placeni. Žoldáci. Neříkám hodně, či málo. Placeni.

Ti vojáci, tam na té misi (prý) padli hrdinsky za vlast. Skutečně? Mám pocit, že jejich vlast je tady a nezdá se mi, že by naše zájmy ležely někde ve vzdálené musulmanské cizině. Snad by se dalo říci, že padli za nějaký export nějaké cizí doktríny někde ve vzdálené zemi, která ty hodnoty nezná a ani nechce znát, za zájmy docela někoho jiného.

Ti vojáci, tam na té misi (prý) padli hrdinsky za vlast. Skutečně? Zdá se mi, že fatálně podcenili riziko plynoucí ze situace a podlehli klamné představě, že jsou nepřemožitelní, dokonalí steel soldiers, Rambos. Myslím si dokonce, že selhali. Že se nechovali profesionálně a proto byli (sice zrádně a zbaběle) zabiti.

Nebyli první, kteří padli v zahraničí, ani poslední. Tak proč najednou takový trapný humbuk? Ti předchozí nestáli za více, než za krátkou zprávu v novinách.

Krmení senzacechtivé veřejnosti? Hra na city? Vzbouzení národní hrdosti, když už není vůbec nic, nač být hrdý?

Velké divadlo pana ministra obrany, (když už je herec), a najednou dostal šanci režírovat velké divadlo pana presidenta?

Nebo armáda potřebuje prezentovat, že potřebuje více peněz?

Nebo bylo třeba odpoutat pozornost od něčeho daleko důležitějšího?

Tolik jiných lidí padne při výkonu svých povolání!!! A žádné salvy!

Tolik jiných lidí zemře zbytečně a nic se nestane, nikdo se ani nezvedne z křesla.

A najednou vojenský speciál a dva Grippeny, a cesta tam a zpět. A Kbely v pozoru. A sirény a zvony a státní smutek. Proč to vše?

Přátelé, je mi líto těch chlapů, co je roztrhal na cucky nějaký fanatický magor, ale to za tím, to se mi líbí ještě méně. Mám neodbytný pocit, že se mnou někdo manipuluje a to silně. Nesnáším manipulace mou osobou.

Hraje se zde představení, na které jsem nebyl pozván, ale budu jej platit.

Bylo řečeno, že pozůstalí dostanou od státu milión korun, jedna rodina, jako náhradu života člověka.

Ptám se tedy: je nás, Čechů, nějakých deset miliónů. Krát milión, 10E6 × 1E6 = 10 biliónů korun.

Ano, za víc asi jako národ nestojíme.