Ateisté – křesťané 0-0

Jsa, podobně jako Jára Cimrman, bezvýhradný ateista, který se někdy bojí, jak ho pánbůh potrestá,[1] mám nyní, kdy se příjezd svatého otce do ČR počítá na hodiny, potřebu vyjádřit se k tomu, co si o církvi myslím, jak ji vnímám a jaký má, podle mě, přínos pro člověka ve 21. století. [1] Věřím, že něco nad námi je. Pokud tomu chce někdo říkat Bůh nebo bohové nebo příroda nebo vyšší princip je mi to jedno. Osobně necítím potřebu jakkoliv si to pojmenovávat. Osobně vidím smysl života v tom milovat lidi kolem sebe a prostřednictvím toho milovat i to co je nad námi. Tedy člověk má u mě vždy přednost před Bohem.

Chrám v SzegeduPetr Zavadil

Myslím si, že by bylo na světě krásně, kdyby se lidé chovali podle Bible. Alespoň tedy ve většině případů. Jako jednu z výjimek bych uvedl přístup k onanii. Říkat někomu, že onanie je něco nepřípustného je, podle mě, nesprávné. Protože, jak říká klasik: Onanoval každý a kdo říká, že ne, ten to dělá doteď. Právě potlačování lidské sexuality mi připadá jako jedna z nejhorších věci na současné církvi. Kdyby Bůh chtěl, abychom pohlavním stykem pouze plodili děti, zřejmě by „nevymýšlel“ takovou věc jako je orgasmus.

Samozřejmě bych tu mohl sáhodlouze rozebírat další věci a názory katolické církve, které se mi zdají sporné a se kterými se neztotožňuji. Namátkou např. celibát kněží (jak může člověk, který nikdy nebyl ženatý radit lidem s rodinnými problémy?), neumožnění ženám, aby vykonávali povolání kněze (je snad žena horší než muž?), postoj k prezervativům (pokud je opravdu pohlavní styk s prezervativem vražda, co je potom pohlavní styk, který neskončí oplodněním ženy?), registrované partnerství homosexuálů (raději 2 milující tatínkové nebo maminky než ústav), naprostý zákaz interrupce (poptávka po této „službě“ tu bohužel dlouhodobě je; dříve ji prováděly pokoutně andělíčkářky – někde to bohužel činí doteď - a celé to občas skončilo nejen smrtí dítěte, ale i matky. Není proto lepší v opodstatněných případech interrupci povolit?) apod. Naštěstí i uvnitř katolické církve se již objevují jednotlivci, kteří mají na některé z výše uvedených témat odlišný názor než církev.

Na druhou stranu ale uznávám nezastupitelné postavení církve ve společnosti. Zejména v péči o potřebné, ale i v duchovní opoře. Sám, když se cítím pod psa, rád vyhledávám chlad chrámu Páně a v tichu tam rozjímám.

A teď už se dostávám k tomu hlavnímu. Udělal jsem si malé srovnání ČR – jakožto po Estonsku nejateističtější země EU – s Polskem a Slovenskem, které zase patří mezi nejreligióznější země EU. Člověk by předpokládal, že v zemích, kde je větší počet věřících bude nižší kriminalita (jakákoliv trestná činnost je přece proti desateru) a naopak vyšší porodnost. Bohužel, jak ukazuje následující tabulka, tak v Polsku není ani zdaleka 4x nižší kriminalita v porovnání s ČR (jenom je mi záhadou to poměrně nízké číslo v případě Slovenska) a přestože úhrnná plodnost (počet dětí narozených jedné ženě) je v ČR jedna z nejnižších v Evropě, v případě Slovenska a Polska je tento výsledek ještě hrozivější.

Země	[1]	[2]	(2006)[3]
ČR	19%	34,6	1,33
Slovensko	61%	20,51	1,24
Polsko	80%	30,18	1,27

Toto mě utvrzuje v mém názoru, že o tom, zda je člověk dobrý nebo špatný nerozhoduje automaticky to, jestli chodí každou neděli (případně pátek nebo sobotu) do kostela (případně mešity nebo synagogy), ale jen a pouze jeho skutky ze kterých se bude jednou zpovídat tam nahoře.

A na závěr moje oblíbená pasáž z Bible o lásce:

Kdybych mluvil jazyky lidskými i andělskými,

ale lásku bych neměl,

jsem jenom dunící kov a zvučící zvon.

Kdybych měl dar proroctví,

rozuměl všem tajemstvím a obsáhl všecko poznání,

ano kdybych měl tak velikou víru,

že bych hory přenášel,

ale lásku bych neměl,

nic nejsem.

A kdybych rozdal všecko, co mám,

ano kdybych vydal sám sebe k upálení,

ale lásku bych neměl,

nic mi to neprospěje.

Láska je trpělivá, laskavá, nezávidí,

láska se nevychloubá a není domýšlivá.

Láska nejedná nečestně, nehledá svůj prospěch,

nedá se vydráždit, nepočítá křivdy.

Nemá radost ze špatnosti,

ale vždycky se raduje z pravdy.

Ať se děje cokoliv, láska vydrží,

láska věří, láska má naději, láska vytrvá.

(1.Korintským 13:1-7)

[1] European Commission: Social Values, Science and Technology. Special Eurobarometr 225, June 2005, s. 9.

[2] Crimes recorded by police. http://nui.epp.eurostat.ec.europa.eu/nui/show.do?dataset=crim_gen&lang=en

[3] Eurostat: Europe in figures. Eurostat yearbook 2009. s. 154