Bojí se Češi Fidela ???

Zcela určitě – Ano. Z reakcí na můj minulý blog je to více než zřejmé a i já sám musím uznat, že na Kubu nejezdím až tak dlouho, ikdyž jsem tu možnost měl již dávno. Důvod? Bál jsem se...

Žižkov, Chánov nebo Haiti? Ne, Havana...Martin Z. Lépe řečeno, netušil jsem co tam vůbec čekat. A podle informací především českého tisku, tam nebylo o co stát. Očekával jsem, že mě tam budou sledovat, policie mě nenechá ani na chvilku na pokoji, nebudu se tam moci svobodně pohybovat, ani fotit a ani s nikým normálně komunikovat. Čekal jsem krvelačné komunisty sledující každý můj krok a hledající jakoukoliv záminku, aby mě mohli vyslýchat, mučit a zavřít jako imperialistického špióna. O tom, že jsem nebyl jediný, kdo o tom byl přesvědčen, svědčí i e-maily a telefonáty od mojí rodiny žijící v Čechách a vytrvale mě odrazující od mého záměru navštívit s pár kamarády na pár dní Kubu. Dnes mohu říci – štěstí, že jsem je neposlechl. Opak všech obav, byl totiž nakonec pravdou a já koneckonců nejsem žádný pan Pilip nebo Bubeník...

Upřímně řečeno čekal jsem na můj minulý článek reakce všelijaké, především pak negativní. Skutečnost, ale je nakonec trochu jiná a tak jsem místo uveřejnění dalšího pokračování o tom, proč je třeba “zachránit” komunismus na Kubě, raději zvolil reakci na diskusi a jednotlivé příspěvky, které se tam objevili, neboť je na nich nejlépe možné ukázat jak se lidé ve svých názorech mýlí a pletou, ať již příčina je jakákoliv, třeba právě ten strach z komandanta Fidela, kterého všichni tak obviňují z tyranismu…

Díky komentářům jsem se pak jen utvrdil v přesvědčení, že většina lidí zatracuje politický systém praktikovaný na Kubě z neznalosti a z ignorace. Každodenně masírováni plky a falešnými postoji našich českých politiků jsou přesvědčeni, že na Kubě se odehrává pravé peklo. A upřímně řečeno není se jim ani co divit, neboť naše prodolarová politika ani jiný názor nebo optiku vidění nedovoluje. A proto odpovídám:

Všem těm, co mi radí, abych na Kubě zůstal, mohu zcela otevřeně říci, že o tom zcela vážně uvažuji. Nejde to hned, neboť mám závazky a také rodinu. Ale především kvůli ní bych to udělal. Její bezpečnost a přežití je pro mě totiž nejdůležitější a to se dnes v svobodné, demokratické a kapitalistické Dominikánské republice už garantizovat nedá. Demokracie je tady tak velká, že všichni nosíme pistoli za páskem, drogy se prodávají ve školách a život tu má hodnotu tak 200 USD,tedy lepšího mobilního telefonu, při jehož krádeži vás zastřelí. Jak tvrdí místní president – důsledek globalizace. Do Čech se nám také nechce, protože mé ženě i dceři, jež jsou obě mulatky a tedy tmavší barvy pleti, hrozí, že by spolu s 12% české populace skončily někde v Kanadě nebo Indii, třebaže by letenky měly placeny jednou z politických stran,jak se 26. 8. objevilo na jednom z hlavních hispánských serverů – www.elmundo.es. A tak si život na Kubě, třeba v Havaně klidně představit dovedu. Asi málokdo tuší, kolik desítek tisíc cizinců tam žije a ne špatně. Dokonce tam i podnikají. Dohromady s Fidelem a nedaří se jim tak hrozně. To však málokdo ze zaslepených odpůrců bratrů Castrů ví a už vůbec ho nenapadne, že tím, že tam ti cizinci jsou, pomáhájí běžným Kubáncům daleko více než naši a jim podobní politici hřímající na mezinárodních mítincích o ničem a kde se scházejí pořád ti samí hlasatelé obrany lidských práv. Nebo snad má právo poučovat jiné o lidských právech stát, který mučí vězně a staví stovky kilometrů dlouhou zeď na hranicích s Mexikem nebo ten, kdo postavil zeď v ulici Mateční s podobným záměrem? Jejich ukazování prstem na druhé mi připomíná kněze, který káže druhým o morálce a za oltářem osahává chlapečky…

Také argument, proč statisíce Kubánců utíkají, stojí za pozastavení. Jak jeden z čtenářů velmi výstižně napsal, téměř nikdy to není z ideologických důvodů, ale z důvodů ekonomických. Někdo v diskusi uvádí, že v Miami žije 1,5 miliónu Kubánců. Já se ptám: A kolik na Floridě žije Čechů?Desetitisíce. A jinde? A kolik v Miami žije Dominikánců? A v New Yorku, Bostonu? Tam žije přes 2 milióny svobodných Dominkánců, kteří se do Portorika plaví na pramicích stejně tak, jako Kubánci na Floridu, riskujíce, že tam vůbec nedoplavou a že se stanou potravou pro žraloky. Proč utíkají, když tady mají kapitalismus a demokracii v celé své kráse? Proč utíkají Ukrajinci do Čech a Češi za prací do Německa, Irska, Anglie? Je třeba pokračovat?

Velmi mě rozesmála poznámka: Co víte vy o demokracii?, určená zjevně mé osobě. Zde mohu odpovědět,že to samé co všichni ostatní, ale “koaliční smlouva” uzavřená před pár lety politickými stranami naší české scény, byla hodně dlouho oblíbeným posměškem mých španělských kamarádů, když jsem ještě žil v jednom ze států, který již byl členem Evropské unie. Takže to obrátím: Co vy v Čechách víte o demokracii, když jste v klidu respektovali tuhle "pseudodemokratickou" frašku?

Kdosi také okomentoval, jak je možné, že i přesto, kolik bývalá SSSR cpala do Kuby peněz a přestože se naKubě dá sklízet 2x ročně, stačí na přežití jen jednoduché přístavky, je země pořád tak chudá a srovnává situaci na Kubě se Švédskem. Netvrdím, že ekonomická politika státu založená na darech od spřízněných vlád je ideálním ekonomickým modelem , ale Kuba není ani zdaleka jediná země, kterou na nohou udržovali nebo udržují něčí dádivy. A tím nejštědřejším dárcem jsou a vždy byli “Spojené bubliny americké”. Kromě toho ještě odpovím jedním postřehem a jednou otázkou. “Specifický přístup” obyvatel a národů v tropech a subtropech k práci, životu i svému okolí je ovlivněn tím, že jich se zima nikdy nezeptá, co dělali v létě. Oni ho mají pořád a tak si nikdy nepřivykli pravidelně “pracovat” a dělat si zásoby na zimu. I to je jeden z důvodů proč severněji nebo jižněji položenější národy byly vždycky vyspělejší. A teď ta otázka: Který stát ležící na rovníku nebo v jeho blízkosti není chudý? Schválně, těším se na odpovědi…

Pokračování zítra…