Premium

Získejte všechny články
jen za 49 Kč/měsíc

Rakouský prezident odhalil své postoje: "Ženy, zahalte se"

"Bude-li sílit vlna antiislamismu, bude nutné rakouské ženy požádat, aby ze solidarity začaly nosit muslimské šátky." Tak se minulý týden vyjádřil rakouský prezident Alexander Van der Bellen.

Prezident, který byl zvolen frontou odporu vůči konzervativnímu, pravicovému kandidátovi za Svobodné, tak dal najevo, jaké hodnoty pokládá za důležité a hodlá se jich vahou své osoby a své politické funkce zastávat. Na první pohled by se snad mohlo zdát, že prezident Van der Bellen se jen postavil za muslimské ženy, které prý v rakousku trpí pod každodenní hrozbou útoků odpůrců islámu a zaslouží si tedy vyjádřit solidaritu. Jenomže žádná taková hrozba neexistuje. Ve skutečnosti se postavil proti svobodě a proti rovnoprávnosti, a v širším slova smyslu proti hodnotám západní civilizace.

Van der Bellen dle svých slov věří, že každá žena má právo oblékat se podle svého. Jenomže v islámské kultuře nic takového neexistuje, žádné takové právo. Zahalovat se do hidžábu nebo nosit burku či nikkáb v kontextu islámské kultury nelze pokládat za výraz svobody. A to platí nejen pro tvrdé islamistické totality, jakou je Saúdská Arábie, ale zároveň pro jakékoliv muslimské komunity v západním světě. Ať v Saúdské Arábii nebo v Rakousku - muslimská žena se zahalovat musí!

A neobstojí zde žádný argument, že zatímco v Saúdské Arábii snad lze pokládat povinnost nosit hidžáb či burku za projev útlaku, v Rakousku jde čistě o svobodné vyjádření vlastního náboženství či kultury. Islám není sekulární, a tudíž jakákoliv jeho náboženská pravidla jsou nutně i věcí politickou, a jejich dodržování i v zemích, kde nejsou součástí oficiální vládní legislativy, jde o projev nadstátní, na hranice se neomezující islámské politiky.

Podíváme-li se na obrázky z Íránu či Afgánistánu ze 70. let minulého století, nevidíme na nich ženy od hlavy k patě zahalené, jako je tomu dnes, ale naopak ženy oblečené v západním stylu. Povinnost se zahalovat není tradicí, ale výrazem síly a mocichtivosti islámské politiky takové, jakou ji známe přinejmenším od íránské revoluce v roce 1979.

Pojem solidarita má smysl pouze jako výraz účasti proti něčemu negativnímu, proti příkoří či utrpení. Ale to nejcitelnější příkoří, které se islámským ženám děje, není odpor západní veřejnosti proti islámskému totalitarismu, ale právě opresivní islámská kultura, která jim předepisuje pravidla oblékání a tvrdě vynucuje jejich dodržování. A ženy, které se takovému útisku vzepřou, si solidaritu zaslouží.

Jenomže takto to prezident Van der Bellen nemyslel. Podle něj máme být solidární s islámem a vyjádřit nesouhlas s těmi, kteří tvrdí, že nařizovat ženám zahalovat se do hidžábů znamená popírat jejich svobodu. Snaha umlčovat a ostrakizovat ty, kteří na toto popírání svobody jednotlivců upozorňují, znamená udržovat islámský nadnárodní a nadstátní politický režim při životě a usnadňovat jeho rozpínavost.

Postoj prezidenta Van der Bellena je obzvlášť hanebný vůči těm ženám, které se z islámského ponížení vymanily, nesvobodné prostředí a kulturu opustily, a nyní žijí a chtějí žít v Rakousku tak, jak si zaslouží - svobodně.

Rakouský prezident samozřejmě neřekl, a snad si na to nedovolil ani pomyslet, že by chtěl rakouské ženy k "solidaritě" donutit. Rakouské ženy jej nemusí poslechnout, a doufejme, že až zajdou věci tak daleko, že z prezidentského paláce skutečně zazní výzva k hromadnému zahalování do islámských šátků, rakouské ženy se mu leda vysmějí, snad jen kromě těch nejfanatičtějších obětí multikulturní výchovy. Už to, že nejvýše postavený rakouský politik, vyjádřil jakousi solidaritu s islámským kulturním totalitarismem, je však varovné.

Proti komu tedy s islámskými ženami solidarizovat? Proti těm, kteří si přejí morální porážku a úpadek dnes tak politicky sebevědomé islámské kultury, a tedy vlastně osvobození muslimských žen? To nedává smysl. Připadá zde v úvahu pouze jedna solidarita: s ženami, jejichž individualita a svoboda je pošlapávána nejen islámskými autoritami, ale i evropskými proislamistickými politiky, jakým je například prezident Van der Bellen.

 

Autor: Luboš Zálom | středa 3.5.2017 14:02 | karma článku: 42,44 | přečteno: 2688x

Další články autora

Luboš Zálom

Poslední ohlédnutí nad Okamurovým novoročním projevem

I dva týdny od začátku nového roku stále hýbe veřejným prostorem projev novopečeného předsedy Sněmovny Tomia Okamury, který se stal ostatně i jedním z hlavních témat schůze Sněmovny, na níž nová Babišova vláda žádala o podporu.

16.1.2026 v 13:40 | Karma: 19,46 | Přečteno: 577x | Diskuse | Politická aréna - pro politiky

Luboš Zálom

Co řeší zákaz propagace komunismu?

S novým rokem vstoupí v platnost dlouho diskutovaný zákon zakazující propagaci komunistické ideologie a zobrazování její symboliky.

19.12.2025 v 17:28 | Karma: 14,76 | Přečteno: 342x | Diskuse | Politická aréna - pro politiky

Luboš Zálom

J.A.R. a apartheid na hudební scéně

Když se do umění plete politika či naopak, zpravidla to nedopadá dobře. Vůči umění je politika často v destruktivní pozici a tento vztah je tím ničivější, jak se neúprosně přibližujeme dnu politické kultury.

12.8.2025 v 17:57 | Karma: 17,22 | Přečteno: 366x | Diskuse | Politická aréna - pro politiky

Luboš Zálom

Odmítám neúctu vůči obětem války

V Den vítězství se v Berouně u památníku obětí 2. světové války konal pietní akt. Význam a odkaz obětí 2. světové války dalece přesahuje neshody a půtky současné politiky, jak té velké, tak samozřejmě i té naší malé, komunální.

9.5.2025 v 18:18 | Karma: 19,89 | Přečteno: 636x | Diskuse | Politická aréna - pro politiky

Luboš Zálom

Zrušme zákaz prodeje o svátcích

Včera skončily Velikonoce, pro někoho hlavní svátek křesťanů, pro druhé svátky přicházejícího jara a pro další třeba jen pár dní volna navíc, kdy není třeba myslet na práci nebo na školu a lze si užívat čas podle svého.

22.4.2025 v 18:10 | Karma: 19,49 | Přečteno: 460x | Diskuse | Politická aréna - pro politiky

Nejčtenější

Tajemná koule na hřišti v Krči roky rezne. Co bude s památkou na dávné manuální časy fotbalu?

Sparta Krč. Lunární modul a za stěnou Jižní spojka.
1. září 2026  12:04,  aktualizováno  15:30

Je viditelná i z „vesmíru“. Na webových fotomapách ji zachytily objektivy a je znatelný i stín,...

Nezaseknete se? V Praze otevřou 40metrovou klouzačku za miliony, mohou na ni i dospělí

Přijďte se sklouznout, klouzačka je hotová a pro veřejnost se otevře od 1. září.
30. srpna 2026

Jedna jízda, více než čtyřicet metrů a pořádná rychlost. Praha 6 v úterý 1. září 2026 otevře novou...

30 let a téměř 8 milionů vozů. Z tohohle českého auta se stal světový bestseller

Bateriový koncept
31. srpna 2026

Legendární Škoda Octavia slaví třicet let. První generace se představila v roce 1996 a její cena...

Kousek od Karlova mostu se najíte za 120 korun. Když dodržíte rozvrh, můžete do školní jídelny i vy

Žlutý rohový dům ukrývá poklad. Školní jídelna je vidět od Malostranské...
4. září 2026  12:01

Jen pár kroků od Karlova mostu funguje školní jídelna, kde se mohou najíst nejen studenti a...

Darujte krev a buďte tvůrci zítřka. Kraj oslovuje studenty kampaní s upírem i AI

Olomoucký kraj připravil novou kampaň na podporu dárcovství krve. Zaměřuje se...
6. září 2026  13:22,  aktualizováno  13:22

V Olomouckém kraji chybí nejméně pět set dárců krve. Negativní trend chce zvrátit hejtmanství,...

Motorkář zraněný v sobotu u Podolského mostu na Písecku zemřel v nemocnici

ilustrační snímek
6. září 2026  11:37,  aktualizováno  11:37

Motorkář, který se v sobotu zranil při hromadné nehodě pěti automobilů a jednoho motocyklu u...

vydáno 6. září 2026  13:05

V sobotu se opět konaly slavné závody do vrchu ,Zbraslav -Jíloviště. Letos to byl 59. ročník.

vydáno 6. září 2026  13:04

V sobotu se opět konaly slavné závody do vrchu ,Zbraslav -Jíloviště .Letos to byl 59. ročník.

  • Počet článků 289
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 2428x
Jsem zastánce svobody jednotlivce a laissez-faire kapitalismu a hlásím se k odkazu myslitelů jako byl Ludwig von Mises, Murray Rothbard nebo Frederic Bastiat. Především jsem však stoupencem filozofie Objektivismu americké filozofky a spisovatelky Ayn Randové, podle mě nejvýznamnější obhájkyně svobody jednotlivce a kapitalismu. Od začátku 2014 člen Strany svobodných občanů, od 2019 místopředseda strany, dříve předseda středočeského krajského sdružení, lídr koalice Svobodných a Soukromníků pro volby do středočeského krajského zastupitelstva pro rok 2016 a středočeský lídr do parlamentních voleb 2017. V současné době zastupitel v Berouně za sdružení Lepší Beroun, které kandidovalo s podporou Svobodných a prosazuje jejich zásady komunální politiky. Dále mě lze charakterizovat jako příležitostného cyklistu, malíře, berounského patriota, příznivce jazzu a art-rocku a špatného hráče billiardu.
Nastavte si velikost písma, podle vašich preferencí.