Nařídí nám skauti bobříka mlčení?

Pod pojmem skaut už si dnes nesmíme představit chlapce, o nichž jsme si četli v románech Jaroslava Foglara. Dnešní skaut začíná být spíše než cokoliv jiného etalonem nadšeného levicového aktivisty.

Tak to alespoň vyznívá z aktivit Skautského institutu.

Televize Prima informovala o semináři Nenávistné projevy na internetu, který právě tento Skautský institut pořádá a spoluorganizuje, ve spolupráci s Multikulturním centrem Praha. Seminář se koná za finanční podpory pražského magistrátu a Ministerstva zahraničí ČR. Náplní semináře má být naučit se "správně" reagovat na tzv. projevy nenávisti na internetu a sociálních sítích, přičemž pod vcelku neurčitým slovem reagovat si musíme představit jiná slova: vyhledávat a oznamovat. Samozřejmě vše je obaleno do módního pojmu "tolerance", který už dávno neznamená jakési pasivní snášení toho, co je nám lhostejné nebo nám to může dokonce lehce vadit, ale přehnaně aktivní, s nadšenou spontánností na odiv vystavované přijímání jakékoliv odlišnosti, nebo dokonce vyzdvihování odlišnosti jako něčeho a priori pozitivního, bez ohledu na to, v čem tato odlišnost spočívá a jaké má důsledky.

Multikulturalistická ideologie, která je středobodem takového pohledu na jinakost, brání formulovat kategorické morální soudy o realitě kolem nás; nutí nás obětovávat náš hodnotový systém, náš nezávislý úsudek, a v konečném důsledku, protože hodnotové soudy jsou nepřípustné, i svobodu. A je už v podstatě jedno, zda tato svoboda, konkrétně tedy svoboda projevu, je potlačována autocenzurou, motivovanou strachem z útoků hysterických levicových mládežníků, či dříve nebo později cenzurou nařízenou přímo zákonem.

Zda do skautského zákona přibude nový, jedenáctý bod "Skaut bojuje proti svobodě slova", těžko říci. Zdá se však, že některé skautské oddíly tento bod za svůj již implicitně přijaly, včetně multikulturní, environmentalistické, či europeistické ideologie. Tyto ideologie jsou ve své podstatě jasným základem pro potlačování svobody, včetně svobody slova - a svobodou slova to vše začíná. Jakmile přestaneme mít právo nesouhlasit, končí normální demokratické mechanismy a končí též možnost něco demokratickou cestou změnit.

Zatím snad nejsme tak daleko, abychom se museli v blízké budoucnosti obávat zákonů, které by v masivní míře potlačovaly svobodu slova. Jde však o něco jiného: z peněz daňových poplatníků, v tomto případě propraných přes ministerstvo zahraničí a pražský magistrát, se plíživě financuje a organizuje agenda, která má těmto daňovým poplatníkům v konečném důsledku zabránit ozvat se, vyjádřit nespokojenost, obavy z budoucnosti. Že indoktrinace ideologiemi namířenými proti svobodě funguje nejlépe právě tam, kde jsou do hry zapojeny děti a mládež, vidíme daleko jasněji než u nás v západní Evropě a zejména v USA, kde jsou to dnes zpravidla mladí lidé, studenti, kteří volají po potlačování svobody slova, brání nositelům určitých témat a názorů ve vstupu na půdu univerzit nebo násilně napadají jejich akce, a volají po odstraňování některých symbolů z "veřejného prostoru". Jestliže nebudou penězovody od státu směrem k tzv. lidskoprávním neziskovým organizacím jako např. HateFree Culture nebo Člověk v tísni co nejrychleji zastaveny, bude podhoubí cenzury dále bujet. Tyto penězovody zastavit můžeme. A není to zas tak těžké, budou-li voleni politici, kteří si nebezpečí tzv. lidskoprávních neziskových organizací uvědomují.

Co se týče skautského hnutí napadeného virem multikulturalismu a levičáckého aktivismu, nepochybně stále existují skauti, kteří jsou věrni původním ideálům, a z kterých by se Jaroslav Foglar nemusel obracet v hrobě. Ti by se nyní měli ozvat především, a své skautské hnutí, které já například považuji ve své podstatě za velmi prospěšné, od projevů levicového aktivismu očistit.