Syndrom uzavřeného řidiče vyřeší partnerské hádky

Tento článek je velmi kvalitní psychologickou analýzou a vědeckou prací:-)

Vo co de? Přišel jsem totiž na geniální souvislost mezi řidičem zavřeném ve svém autě a autory internetových příspěvků v diskusích. Oba se chovají podobně. Oba využívají své právě nabyté anonymity k velmi přírodnímu chování a přírodním výrazům. Ze studijních důvodů budou některé pasáže vysvětlovány z pohledu třetí - nezávislé - osoby.

Všimli jste si někdy řidiče, kterému se nelíbí chování řidiče jedoucího před ním nebo jedoucího proti němu, když ho zrovna ohrozil v jízdě? Otevírá pusu, ale vy nic neslyšíte. Není to náhodou tím, že má zavřená okna?

Řidič, který je v právu, divoce gestikuluje a otevírá ústa. Naprázdno, protože ho nikdo neslyší. Naopak řidič provinilec sleduje toho, kterej už gestikuluje, a začne taky divoce gestikulovat. Z úst lze odezírat akorát samohlásky, které korespondují s pořadím samohlásek v nejčastěji používaných českých vulgárních výrazech, tedy Ů Á U, popřípadě E É E. Z ženských označení pak Á O nebo dokonce Í O. Také je často vidět všeobecné U A.

Nedávno jsem přecházel přes silnici, asi osmdesát metrů před křižovatkou, před kterou už v této vzdálenosti stály kolony aut. A protože kolona stála, tak jsem proběhl mezi automobily s cílem dostat se na druhou stranu silnice. A najednou slyším z jednoho auta: Nemáš přechod, Ů Á U ? (i když tentokrát jsem slyšel zřetelně, nebyly to jen samohlásky)

Vrátil jsem se k tomu autu a ptám se do okýnka asi dvacetiletého řidiče: Promiňte, co jste to říkal?

Řidič: Že nechápu, proč přebíháte tady, když támhle máte přechod.

Postřehli jste tu změnu, když dotyčný vystoupil z anonymity? Měl samozřejmě pravdu (co tam mám co přecházet), ale v této kvalitní vědecké práci jde o něco jiného.

Podobnou situaci jsem zažil s naším balíkářem. To je pracovník České pošty, který řídí tu modrou dodávku s nápisem Dnes podáte, zítra dodáme a vozí balíky. K nám do baráku jezdí pořád jeden a ten samej balíkář. Vysokej týpek s dlouhýma mastnýma vlasama. Vždycky, když přiveze balík, usmívá se na všechny strany, k lidem je milej a příjemnej. Já ho často potkávám, ale on si mě zřejmě nepamatuje. Přece jen má těch klientů asi hodně. Ale k věci.

Zahýbám takhle jednou z hlavní do vedlejší, která je však široká pouze pro jedno vozidlo. No a z té vedlejší vyjíždí náš balíkář s modrou dodávkou. Já jsem si ho nevšim a svým vjezdem jsem mu zablokoval výjezd. A co myslíte, že začal dělat? Začal divoce gestikulovat, mastný vlasy lítaly ze strany na stranu a byl tak vtipnej, že jsem se mu začal smát. Z odezírání jeho rtů jsem vysledoval akorát Ů Á U a dál už nic. Klel ale neskutečně. Škoda jen, že jsem z toho nic neměl :-)

A pak mě to trklo. Tyhle řidiči ve svém anonymním království jsou vlastně úplně stejný jako někteří diskutéři. A to ti diskutéři jsou na tom ještě relativně líp. Nejsou vidět. V autě aspoň protivníka člověk vidí. Občas si asi řidiči provinilci i řidiči v právu musí připadat jako v hádce hluchoněmých (nic proti hluchoněmým, proboha). Vidí na sebe, divoce gestikulují, oba asi chápou, co ten druhý říká, ale vůbec se neslyší.

A tak mě napadlo, že by se tohle mohlo zavést v mnoha domácnostech. Každá rodina si povinně pořídí dvě auta. A jakmile začne tlak rodinné atmosféry vykazovat vzestupnou tendenci, neřku-li, že se budou blížit hromy blesky, každý partner zaleze do svýho auta (auta musí stát tak, aby na sebe partneři viděli), zavře dveře i okýnka a spustí svou. Partneři se tak vyřvou a vzájemně se vůbec nebudou poslouchat.

Tak je to přece ale při každé hádce:-)