Muzikál Mýdlový princ - geniální, vtipný, nejlepší

Včera večer jsem měl příležitost zhlédnout muzikál Mýdlový princ, který jsem celé dva roky nechával tak nějak bez povšimnutí, protože jsem ho bral jen jako další muzikál v řadě. Bože, jak jsem se mýlil!!!

Mýdlový princ totiž podle mého skromného názoru nade všechny muzikály, které jsem měl zatím možnost vidět (asi 20), naprosto vyniká.

Mýdlový princ je totiž neuvěřitelně vtipný. Neuvěřitelně! Nenechte se zmást poklidným začátkem, protože to, co se v dalších dvou třetinách rozjede, to je Koncert s velkým K, nejen hudebně, ale i herecky.

Hledal jsem nějaké recenze týkající se Mýdlového prince, ale všechny jsou z roku 2015, kdy měl muzikál premiéru. A zjistil jsem, že už tehdy, hned po premiéře, byly všechny recenze i kritiky vesměs pozitivní a pochvalné. V jedné jsem se sice dočetl, že jsou tam hluchá místa, které ale ve tříhodinovém programu vyplní samotná komediálnost Martina Dejdara, takže si Dejdar vystačí sám. Věřte ale tomu, že po dvou letech, kdy je muzikál "zajetý" a herci ho zvládají levou zadní, zraje jak víno.

Na mnou navštíveném sobotním představení 24/6/2017 hrál hlavní roli neúspěšného herce Martina Marka Sagvan Tofi. Nemohu srovnávat s Martinem Dejdarem, protože jsem viděl jen Sagvana, ale můžu s klidným svědomím napsat, že Sagvan Tofi rozhodně nedělá muzikálu ostudu. Je to profík se vším všudy. Dělá to prostě skvěle.

Ale abych nemluvil jen o Sagvanovi. Celé představení je, jak už jsem zmínil, jeden obrovský herecký i hudební Koncert s velkým Ká. Herecká sestava, která se v divadle Broadway v sobotu sešla, byla naprosto geniální. Je vidět, jak jsou po dvou letech sehraní a jak jim to šlape.

To prostě musíte vidět. (A nebojte, nikdo mi za tenhle článek nezaplatil:-)
Vtip střídá vtip, gag střídá gag. Herci si nahrávají a smečují. Jsou chvíle, kdy nevíte, koho máte na jevišti sledovat dřív. Skvěle to drží pohromadě a divák se rozhodně nebude nudit. Ani chvíli. Nevím, co viděl onen výše zmíněný recenzent, ale já jsem žádná hluchá místa v muzikálu nezaregistroval.

Dokonalou perličkou byl moment, kdy se Sagvan Tofi jako Martin a Tereza Kostková jako Zuzana sejdou v domě Martinova zemřelého otce a má přijít poklidný, romantický duet. Vše se ale změnilo v momentě, kdy Sagvan jako Martin hledal ve staré komodě jednu krabici, která má přímou souvislost s dějem. Rekvizitáři mu ji tam totiž zapomněli dát. A tak Sagvan zpočátku stále jen tak bloumal a hledal, chvíli se držel textu, později už vařil z vody, aby nakonec na férovku prozradil, že "tady má bejt ale krabice a žádná tady není".

Následoval výbuch smíchu celého divadla. Neudržela se ani Tereza Kostková, která si kryla slzy smíchu do dlaní. Po chvíli přišel rekvizitář, který onu důležitou krabici umístil do komody, osvětlovači trefně rozsvítili reflektor přímo na něj, rekvizitář se uklonil a nepřímo si tak zahrál i on. A děj mohl pokračovat. Chvíli trvalo, než se Sagvan i Tereza vrátili do svých rolí, protože pokud romantickému a dojímavému duetu předchází taková situace, je těžké zachovat vážnost. Rozhodně se ale musí nechat, že oba dva tuto zkoušku z improvizace zvládli na podtrženou jedničku s hvězdičkou.

Nebudu zde vyjmenovávat všechny protagonisty, protože všichni do jednoho (od Vlastimila Zavřela přes Jarku Obermaierovou až po neuvěřitelně vtipného Jardu Noska, Dennyho Ratajského nebo úžasné zpěvačky Pavlínu Ďuriačovou a Veroniku Stýblovou) to hráli skvěle.  Naprosto skvěle. Obří gratulace patří hlavně autorovi a režisérovi v jedné osobě Radku Balašovi. Pane Balaši, mezi ostatními českými muzikály je Mýdlový princ perla, drahokam a diamant v jednom.

Pokud jste tedy muzikál Mýdlový princ zatím neviděli, či přehlíželi ze stejného důvodu jako já, věřte, že těchhle peněz rozhodně litovat nebudete, protože pokud si nějaký muzikál zaslouží nekončící skandované ovace vestoje (několik dlouhých minut stálo a tleskalo komplet celé divadlo), pak je to právě muzikál Mýdlový princ.

*** 

Mýdlový princ totiž podle mého skromného názoru nade všechny muzikály, které jsem měl zatím možnost vidět (asi 20), naprosto vyniká.

Mýdlový princ je totiž neuvěřitelně vtipný. Neuvěřitelně! Nenechte se zmást poklidným začátkem, protože to, co se v dalších dvou třetinách rozjede, to je Koncert s velkým K, nejen hudebně, ale i herecky.

Hledal jsem nějaké recenze týkající se Mýdlového prince, ale všechny jsou z roku 2015, kdy měl muzikál premiéru. A zjistil jsem, že už tehdy, hned po premiéře, byly všechny recenze i kritiky vesměs pozitivní a pochvalné. V jedné jsem se sice dočetl, že jsou tam hluchá místa, které ale ve tříhodinovém programu vyplní samotná komediálnost Martina Dejdara, takže si Dejdar vystačí sám. Věřte ale tomu, že po dvou letech, kdy je muzikál "zajetý" a herci ho zvládají levou zadní, zraje jak víno.

Na mnou navštíveném sobotním představení 24/6/2017 hrál hlavní roli neúspěšného herce Martina Marka Sagvan Tofi. Nemohu srovnávat s Martinem Dejdarem, protože jsem viděl jen Sagvana, ale můžu s klidným svědomím napsat, že Sagvan Tofi rozhodně nedělá muzikálu ostudu. Je to profík se vším všudy. Dělá to prostě skvěle.

Ale abych nemluvil jen o Sagvanovi. Celé představení je, jak už jsem zmínil, jeden obrovský herecký i hudební Koncert s velkým Ká. Herecká sestava, která se v divadle Broadway v sobotu sešla, byla naprosto geniální. Je vidět, jak jsou po dvou letech sehraní a jak jim to šlape.

To prostě musíte vidět. (A nebojte, nikdo mi za tenhle článek nezaplatil:-)
Vtip střídá vtip, gag střídá gag. Herci si nahrávají a smečují. Jsou chvíle, kdy nevíte, koho máte na jevišti sledovat dřív. Skvěle to drží pohromadě a divák se rozhodně nebude nudit. Ani chvíli. Nevím, co viděl onen výše zmíněný recenzent, ale já jsem žádná hluchá místa v muzikálu nezaregistroval.

Dokonalou perličkou byl moment, kdy se Sagvan Tofi jako Martin a Tereza Kostková jako Zuzana sejdou v domě Martinova zemřelého otce a má přijít poklidný, romantický duet. Vše se ale změnilo v momentě, kdy Sagvan jako Martin hledal ve staré komodě jednu krabici, která má přímou souvislost s dějem. Rekvizitáři mu ji tam totiž zapomněli dát. A tak Sagvan zpočátku stále jen tak bloumal a hledal, chvíli se držel textu, později už vařil z vody, aby nakonec na férovku prozradil, že "tady má bejt ale krabice a žádná tady není".

Následoval výbuch smíchu celého divadla. Neudržela se ani Tereza Kostková, která si kryla slzy smíchu do dlaní. Po chvíli přišel rekvizitář, který onu důležitou krabici umístil do komody, osvětlovači trefně rozsvítili reflektor přímo na něj, rekvizitář se uklonil a nepřímo si tak zahrál i on. A děj mohl pokračovat. Chvíli trvalo, než se Sagvan i Tereza vrátili do svých rolí, protože pokud romantickému a dojímavému duetu předchází taková situace, je těžké zachovat vážnost. Rozhodně se ale musí nechat, že oba dva tuto zkoušku z improvizace zvládli na podtrženou jedničku s hvězdičkou.

Nebudu zde vyjmenovávat všechny protagonisty, protože všichni do jednoho (od Vlastimila Zavřela přes Jarku Obermaierovou až po neuvěřitelně vtipného Jardu Noska, Dennyho Ratajského nebo úžasné zpěvačky Pavlínu Ďuriačovou a Veroniku Stýblovou) to hráli skvěle.  Naprosto skvěle. Obří gratulace patří hlavně autorovi a režisérovi v jedné osobě Radku Balašovi. Pane Balaši, mezi ostatními českými muzikály je Mýdlový princ perla, drahokam a diamant v jednom.

Pokud jste tedy muzikál Mýdlový princ zatím neviděli, či přehlíželi ze stejného důvodu jako já, věřte, že těchhle peněz rozhodně litovat nebudete, protože pokud si nějaký muzikál zaslouží nekončící skandované ovace vestoje (několik dlouhých minut stálo a tleskalo komplet celé divadlo), pak je to právě muzikál Mýdlový princ.

*** 

Mýdlový princ totiž podle mého skromného názoru nade všechny muzikály, které jsem měl zatím možnost vidět (asi 20), naprosto vyniká.

Mýdlový princ je totiž neuvěřitelně vtipný. Neuvěřitelně! Nenechte se zmást poklidným začátkem, protože to, co se v dalších dvou třetinách rozjede, to je Koncert s velkým K, nejen hudebně, ale i herecky.

Hledal jsem nějaké recenze týkající se Mýdlového prince, ale všechny jsou z roku 2015, kdy měl muzikál premiéru. A zjistil jsem, že už tehdy, hned po premiéře, byly všechny recenze i kritiky vesměs pozitivní a pochvalné. V jedné jsem se sice dočetl, že jsou tam hluchá místa, které ale ve tříhodinovém programu vyplní samotná komediálnost Martina Dejdara, takže si Dejdar vystačí sám. Věřte ale tomu, že po dvou letech, kdy je muzikál "zajetý" a herci ho zvládají levou zadní, zraje jak víno.

Na mnou navštíveném sobotním představení 24/6/2017 hrál hlavní roli neúspěšného herce Martina Marka Sagvan Tofi. Nemohu srovnávat s Martinem Dejdarem, protože jsem viděl jen Sagvana, ale můžu s klidným svědomím napsat, že Sagvan Tofi rozhodně nedělá muzikálu ostudu. Je to profík se vším všudy. Dělá to prostě skvěle.

Ale abych nemluvil jen o Sagvanovi. Celé představení je, jak už jsem zmínil, jeden obrovský herecký i hudební Koncert s velkým Ká. Herecká sestava, která se v divadle Broadway v sobotu sešla, byla naprosto geniální. Je vidět, jak jsou po dvou letech sehraní a jak jim to šlape.

To prostě musíte vidět. (A nebojte, nikdo mi za tenhle článek nezaplatil:-)
Vtip střídá vtip, gag střídá gag. Herci si nahrávají a smečují. Jsou chvíle, kdy nevíte, koho máte na jevišti sledovat dřív. Skvěle to drží pohromadě a divák se rozhodně nebude nudit. Ani chvíli. Nevím, co viděl onen výše zmíněný recenzent, ale já jsem žádná hluchá místa v muzikálu nezaregistroval.

Dokonalou perličkou byl moment, kdy se Sagvan Tofi jako Martin a Tereza Kostková jako Zuzana sejdou v domě Martinova zemřelého otce a má přijít poklidný, romantický duet. Vše se ale změnilo v momentě, kdy Sagvan jako Martin hledal ve staré komodě jednu krabici, která má přímou souvislost s dějem. Rekvizitáři mu ji tam totiž zapomněli dát. A tak Sagvan zpočátku stále jen tak bloumal a hledal, chvíli se držel textu, později už vařil z vody, aby nakonec na férovku prozradil, že "tady má bejt ale krabice a žádná tady není".

Následoval výbuch smíchu celého divadla. Neudržela se ani Tereza Kostková, která si kryla slzy smíchu do dlaní. Po chvíli přišel rekvizitář, který onu důležitou krabici umístil do komody, osvětlovači trefně rozsvítili reflektor přímo na něj, rekvizitář se uklonil a nepřímo si tak zahrál i on. A děj mohl pokračovat. Chvíli trvalo, než se Sagvan i Tereza vrátili do svých rolí, protože pokud romantickému a dojímavému duetu předchází taková situace, je těžké zachovat vážnost. Rozhodně se ale musí nechat, že oba dva tuto zkoušku z improvizace zvládli na podtrženou jedničku s hvězdičkou.

Nebudu zde vyjmenovávat všechny protagonisty, protože všichni do jednoho (od Vlastimila Zavřela přes Jarku Obermaierovou až po neuvěřitelně vtipného Jardu Noska, Dennyho Ratajského nebo úžasné zpěvačky Pavlínu Ďuriačovou a Veroniku Stýblovou) to hráli skvěle.  Naprosto skvěle. Obří gratulace patří hlavně autorovi a režisérovi v jedné osobě Radku Balašovi. Pane Balaši, mezi ostatními českými muzikály je Mýdlový princ perla, drahokam a diamant v jednom.

Pokud jste tedy muzikál Mýdlový princ zatím neviděli, či přehlíželi ze stejného důvodu jako já, věřte, že těchhle peněz rozhodně litovat nebudete, protože pokud si nějaký muzikál zaslouží nekončící skandované ovace vestoje (několik dlouhých minut stálo a tleskalo komplet celé divadlo), pak je to právě muzikál Mýdlový princ.

*** 

Mýdlový princ totiž podle mého skromného názoru nade všechny muzikály, které jsem měl zatím možnost vidět (asi 20), naprosto vyniká.

Mýdlový princ je totiž neuvěřitelně vtipný. Neuvěřitelně! Nenechte se zmást poklidným začátkem, protože to, co se v dalších dvou třetinách rozjede, to je Koncert s velkým K, nejen hudebně, ale i herecky.

Hledal jsem nějaké recenze týkající se Mýdlového prince, ale všechny jsou z roku 2015, kdy měl muzikál premiéru. A zjistil jsem, že už tehdy, hned po premiéře, byly všechny recenze i kritiky vesměs pozitivní a pochvalné. V jedné jsem se sice dočetl, že jsou tam hluchá místa, které ale ve tříhodinovém programu vyplní samotná komediálnost Martina Dejdara, takže si Dejdar vystačí sám. Věřte ale tomu, že po dvou letech, kdy je muzikál "zajetý" a herci ho zvládají levou zadní, zraje jak víno.

Na mnou navštíveném sobotním představení 24/6/2017 hrál hlavní roli neúspěšného herce Martina Marka Sagvan Tofi. Nemohu srovnávat s Martinem Dejdarem, protože jsem viděl jen Sagvana, ale můžu s klidným svědomím napsat, že Sagvan Tofi rozhodně nedělá muzikálu ostudu. Je to profík se vším všudy. Dělá to prostě skvěle.

Ale abych nemluvil jen o Sagvanovi. Celé představení je, jak už jsem zmínil, jeden obrovský herecký i hudební Koncert s velkým Ká. Herecká sestava, která se v divadle Broadway v sobotu sešla, byla naprosto geniální. Je vidět, jak jsou po dvou letech sehraní a jak jim to šlape.

To prostě musíte vidět. (A nebojte, nikdo mi za tenhle článek nezaplatil:-)
Vtip střídá vtip, gag střídá gag. Herci si nahrávají a smečují. Jsou chvíle, kdy nevíte, koho máte na jevišti sledovat dřív. Skvěle to drží pohromadě a divák se rozhodně nebude nudit. Ani chvíli. Nevím, co viděl onen výše zmíněný recenzent, ale já jsem žádná hluchá místa v muzikálu nezaregistroval.

Dokonalou perličkou byl moment, kdy se Sagvan Tofi jako Martin a Tereza Kostková jako Zuzana sejdou v domě Martinova zemřelého otce a má přijít poklidný, romantický duet. Vše se ale změnilo v momentě, kdy Sagvan jako Martin hledal ve staré komodě jednu krabici, která má přímou souvislost s dějem. Rekvizitáři mu ji tam totiž zapomněli dát. A tak Sagvan zpočátku stále jen tak bloumal a hledal, chvíli se držel textu, později už vařil z vody, aby nakonec na férovku prozradil, že "tady má bejt ale krabice a žádná tady není".

Následoval výbuch smíchu celého divadla. Neudržela se ani Tereza Kostková, která si kryla slzy smíchu do dlaní. Po chvíli přišel rekvizitář, který onu důležitou krabici umístil do komody, osvětlovači trefně rozsvítili reflektor přímo na něj, rekvizitář se uklonil a nepřímo si tak zahrál i on. A děj mohl pokračovat. Chvíli trvalo, než se Sagvan i Tereza vrátili do svých rolí, protože pokud romantickému a dojímavému duetu předchází taková situace, je těžké zachovat vážnost. Rozhodně se ale musí nechat, že oba dva tuto zkoušku z improvizace zvládli na podtrženou jedničku s hvězdičkou.

Nebudu zde vyjmenovávat všechny protagonisty, protože všichni do jednoho (od Vlastimila Zavřela přes Jarku Obermaierovou až po neuvěřitelně vtipného Jardu Noska, Dennyho Ratajského nebo úžasné zpěvačky Pavlínu Ďuriačovou a Veroniku Stýblovou) to hráli skvěle.  Naprosto skvěle. Obří gratulace patří hlavně autorovi a režisérovi v jedné osobě Radku Balašovi. Pane Balaši, mezi ostatními českými muzikály je Mýdlový princ perla, drahokam a diamant v jednom.

Pokud jste tedy muzikál Mýdlový princ zatím neviděli, či přehlíželi ze stejného důvodu jako já, věřte, že těchhle peněz rozhodně litovat nebudete, protože pokud si nějaký muzikál zaslouží nekončící skandované ovace vestoje (několik dlouhých minut stálo a tleskalo komplet celé divadlo), pak je to právě muzikál Mýdlový princ.

test