Můj poločas (4)

Pokračování životního příběhu odsud a odjinud. Zkušenost  z Jižní Afriky a manželství s Jihoafričanem  proměnily zásadním způsobem můj pohled na život. 

Den po mém příjezdu do Richards Bay (únor 2004) jsme se s Randolphem vypravili do zahradnictví. Měla jsem v plánu koupit si nějaké pokojové květiny, které jsem znala z domova. Problém byl v tom, že to, co u nás je pokojové, bylo v JAR venkovní. Zahradnictví, kam mě Randolph zavezl, po  své neošizené odpolední siestě, právě zavíralo. Koupila jsem alespoň jeden břečťan.  V tom letním africkém žáru přežil tři dny. Jako symbol nesmrtelnosti mi tedy neposloužil. 

Randolph mě nechtěl zklamat, a tak mě  ještě popovezl k jinému, pro změnu již několik hodin zavřenému zahradnictví. Bylo na úplně opuštěném místě. Povalená kovová brána sousedního pozemku s velkým zámkem okamžitě přitáhla mou pozornost. Chvíli jsme se prodírali buší...Narazili jsme na pozůstatky, původně jistě velmi krásné, přírodní restaurace s výhledem na Mzingazi Canal. Jako kdyby tu prošla fronta, nebo sem spadla bomba. Nikde nikdo. Jen můj zvláštní pocit, že nás někdo sleduje. Mlčky jsem zavelela k východu. Mrknu na Randolpha a ten bílý jako křída, šeptá krokodýl. Krve by se ve mně nedořezal. Hlavou mi proběhly dvě informace, které jsem si zapamatovala z přednášky o krokodýlech během své první expedice po Jižní Africe (2000). I když se krokodýli živí antilopami, velkými kočkovitými šelmami, rybami, bizony a hrochy, lidským masem  nepohrdnou. Monstrum ležící maximálně čtyři metry od nás za metrovým, z větší části spadlým drátěným plotem a hledící nám přímo do očí stejně jako minimálně dalších šest členů krokodýlí rodiny, nás zbavovaly veškerých nadějí. Cesta k východu byla slepá. Znovu jsme museli kolem těch predátorů projít. Nekoukali jsem na ně. Šli jsme pomalu, mlčky. Drželi se za ruce a čekali na nejhorší.  Rychlosti krokodýlů člověk neuteče. Zázraky se dějí!

Druhý den se Randolph ptal v práci kolegů, kam jsme to zabloudili. Na starou krokodýlí farmu. Zvířata byla naštěstí nakrmená a  drátěný plot by se údajně nepokoušela překonávat.

V roce 2017 Zululand Yach Club varoval všechny koupající se lidi, rybáře, kanoisty a výletníky na člunech,  aby si dali pozor na třímetrového krokodýla na Mzingazi Canal. Jo, kdyby tam byl jen jeden…

Autor: Magdalena Westman | pondělí 4.11.2019 19:49 | karma článku: 17,16 | přečteno: 718x