Opravdu ve školství nejsou peníze?...

Malé platy učitelů, chybějící vybavení škol, nekvalitní výuka, nedostatek plně aprobovaných pedagogů, nedostatek prostředků na další vzdělávání pedagogů, sociálně patologické problémy, causa „státní maturity“ atd. atd. S těmito problémy a s celou řadou dalších se v tuto chvíli potýká české školství a při tom řada z nich má společného jmenovatele nebo, chcete-li společnou příčinu vzniku problému, a to je nedostatek finančních prostředků. Školství bývá často označováno jako resort, který je opomíjen a vždy, když chce stát ušetřit, začíná u školství. Učitelé jsou bráni jako submisivní zaměstnanci, kteří své povolání vykonávají vlastně jako poslání a tudíž se spokojí s málem. Odměnou jim je radost a potěšení z práce. Alespoň tak vypadá názor veřejnosti na učitele.

Ale o to teď nejde. Jde, jak se říká, v první řadě o peníze. Ale je jich opravdu ve školství nedostatek??

V říjnu 2007 byl schválen Evropskou komisí operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Na jeho realizaci, resp. na realizaci činností podporovaných Evropskou unií bylo alokováno 1 811,1 mil eur, tj. cca 47 miliard Kč! Tyto prostředky jsou určeny na podporu vzdělávání v ČR pro období let 2007-2013, přičemž čerpání může pokračovat až do roku 2015.

Podle oficiálních údajů z dokumentu Ministerstva pro místní rozvoj ČR jako národního orgánu pro koordinaci čerpání EU fondů je ke dni 7. 1. 2010 podíl proplacených prostředků v procentech vzhledem k vlastní alokaci 3,2%!!

http://www.strukturalni-fondy.cz/getdoc/148411b8-b3ed-4f43-bafe-f71dedd513c2/Evropske-fondy---aktualni-stav

Za tři roky programového období, bylo proplaceno pouhých 3,2% z celkové částky! Jednoduchým dělením zjistíte, že peníze z fondů do českého školství „tečou“ rychlostí 1,06% z celkové částky za rok! Pokud by proplácení probíhalo stejně „rychle“, vyčerpáme zbylou část prostředků za cca 90 let. Přitom čas máme jen do roku 2015, tj. 5 let.

Leták MPMR ČR vcelku nadšeně hovoří o tom, jak Češi nepolevují v psaní žádostí o podporu z evropských fondů, ale vůbec už nehovoří o tom, že řídící orgány jednotlivých operačních programů naprosto nezvládají situaci! Konkrétně zmiňovaný operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Jako příklad uvedu tzv. Individuální projekty ostatní, což jsou projekty s celorepublikovým dopadem. Původní výzva č. 14 k podávání projektových žádostí byla vyhlášena 20.5. 2009 a termín na odevzdání žádostí byl stanoven na 10.7.2009. Zhruba dva dny před termínem odevzdání tento termín najednou posunut na 28. 8. 2009. Již tento krok zasel semínko nedůvěry k uvedené výzvě. Proč najednou byl posunut termín na odevzdání žádostí, když ve standardní situaci se stačí s odevzdáním opozdit o minutu a již není přijata.

Celý proces dále pokračoval následovně – 28. 8. 2009 došlo tedy k odevzdání žádostí k hodnocení. Proces hodnocení – formálního, hodnocení přijatelnosti, hodnocení expertů a posouzení komisí MŠMT – trval od zmíněného 28. 8. 2009 do 12. 3. 2010!, tj. celých 196 dnů!

Kdyby ovšem na konci tohoto procesu byl seznam podpořených projektů, které mohou být realizovány, možná bychom to přešli jen s povzdechnutím, že úředníkům zase něco dlouho trvalo. Jenže…! Na konci těch dlouhých sedmi měsíců čekání na výsledek přišlo vyjádření MŠMT v tom smyslu, že „..na základě stanoviska komise MŠMT je nezbytné v době, kdy jsou zdroje státního rozpočtu v důsledku hospodářské krize velice omezené, důsledně dbát na to, aby byly veškeré veřejné prostředky využívány efektivně a v souladu se strategickými prioritami rozvoje ČR a MŠMT.“ Znamená to snad, že původně nebylo plánováno využít veřejné prostředky efektivně???!!

Dále se v dopise z MŠMT říká: „Paní ministryní bylo doporučeno pozastavit administraci uvedené výzvy, a to až do doby, kdy bude mimo vší pochybnost prokázáno, že nebylo narušeno strategické směřování OP VK a bude potvrzeno, že výše uvedená výzva byla vyhlášena a dotčené finanční prostředky budou vynaloženy v souladu s prioritami MŠMT.“

Jak je to možné, že ministerstvo nedůvěřuje prioritám, které samo ve výzvě stanovilo?  Dále se ptám, jak může výzva narušit strategické směřování operačního programu, když z něj vychází a tento dokument byl schválen Evropskou komisí? Jedná snad ministerstvo v rozporu s tímto dokumentem?

Anebo jsou příčiny někde úplně jinde?

Peníze určené na podporu vzdělávání se čerpají složitě a pomalu. Na tuto situaci doplácejí žáci, studenti a nakonec i učitelé. Ti si mohou nechat o podpoře z Evropské unie jen zdát a dál si nechat nadávat za to, jak jsou pozadu v technologiích, jak učí postaru bez využívání moderních metod a ještě „brečí“, že mají malé platy.