Poškozená DNA je jedním z důsledků působení jedné z nejjedovatějších látek, benzo(a)pyrenu, který proniká do krve z plic prostřednictvím prachových mikročástic obsažených v průmyslových zplodinách v ovzduší. Lidé dlouhodobě žijící na Ostravsku mají podle vědců v krvi gen, který poruchy DNA opravuje. Působení tohoto genu, Jarkem Nohavicou nazvaného Ostragen, však může podle dr. Radima Šráma zkracovat život člověka až o dva roky.
Vědeckovýzkumné týmy Akademie věd a Karlovy univerzity představily 2. října v Ostravě výsledky nejnovějších výzkumů z oblasti dopadů znečištěného ovzduší v naší zemi na lidské zdraví. Prokazatelné je snižování délky věku, pokles plodnosti mužů, nárůst počtu nádorových onemocnění, onemocnění lidského plodu a novorozenců spojený s nárůstem množství trvalých zdravotních vad, vzrůst výskytu alergií, astmatu a onemocnění dýchacích cest, genetické poruchy. Celkový dopad nečistot v ovzduší na naše zdraví však přinese neblahé ovoce i po řadě let, neboť dlouhodobé negativní změny ve zdraví populace se projeví u dnes narozených až po desítkách let.
Listina základních práv a svobod, článek 31, mimo jiné říká: Každý má právo na ochranu zdraví. Článek 35 pak mimo jiné zní: Každý má právo na příznivé životní prostředí. Faktem je, že tato ustanovení nejsou v České republice občany vyžadována.
Stát je povinen chránit zdraví občanů. A prokazatelně to nedělá. Zákonné limity prašnosti v ovzduší jsou v naší zemi dlouhá léta překračována. Příslušné orgány státní správy sice hovoří o nutnosti nápravy, ale je to licoměrnost: stačilo by vyžadovat dodržování platných zákonů.
Občan však může žádat naplnění svého práva prostřednictvím soudů. Nekoná-li státní správa jak má, je třeba ji žalovat. A měli by to udělat všichni, kteří jsou vystaveni zdraví škodlivému ovzduší. Krajské úřady mají možnost zpřísnění integrovaných povolení na množství škodlivin vypouštěné znečišťovateli do ovzduší. Česká inspekce životního prostředí má právo zastavit zdraví škodlivý výrobní proces. A jsou zde povinnosti ministerstev zdravotnictví, životního prostředí. Budou tyto instituce čekat, až zemře první astmatik na ulici v době inverze při smogové situaci, podobně jako čekaly na otravy metylalkoholem? Opravdu chcete čekat, až se vám narodí zdravotně postižené dítě? Nebo až se budete jako mladí manželé trápit tím, že se vám nedaří přivést na svět vlastní dítě?
Poznatky vědeckých týmů vedených MUDr. Radimem Šrámem, DrSc. (ÚEM Akademie věd ČR, Praha), Ing. Janem Topinkou, DrSc. (ÚEM Akademie věd ČR, Praha) a RNDr. Janem Hovorkou, Ph.D. (Univerzita Karlova, Praha) mají orgány státní správy k dispozici. Je však na nás, občanech, abychom příslušné orgány donutili vyvodit z těchto poznatků opatření, která povedou k ochraně našeho zdraví. A musíme jednat každý sám – za nikoho to nikdo udělat nemůže. Nicméně, spojit síly lze vždy… a Ekologický právní servis poradí, jak jeho zástupci na zmíněné prezentaci vědeckých výzkumů přislíbili.
