Nevzdělaným a neinformovaným se podstatně snáz vládne. Někteří politici to znají to znají a využívají: je pro ně dobré zabránit lidem v přístupu k pravdivým informacím a místo nich voličům podsunout informace vlastní, účelové.
Zpráva z médií 9. 1. 2021: „Pan prezident má plán. Takhle jednoduše by se nevzdal,” napsala uživatelka Brenda. „Musíme vytrvat, sledovat to a modlit se. Něco se chystá a Bůh (odhad redaktora, uživatelka napsala slovo Gid a ne správný tvar God, pozn. red.) to prokoukne,” ujišťuje ostatní.
Brenda je typická podporovatelka Donalda Trumpa. Jí podobní tvoří velkou část Trumpových voličů. S trochou nadsázky lze říci: do prezidentského křesla mu pomohla právě jejich tupost, omezenost a neinformovanost. Jí podobní se však vyskytují i u nás.
Měl jsem nedávno možnost mluvit s voličem našeho prezidenta Miloše Zemana. Navzdory všemu, co se v posledních několika letech kolem českého prezidenta děje je tento muž stále přesvědčen, že udělal to nejlepší co mohl, když Miloši Zemanovi odevzdal svůj hlas. Když jsem otevřel téma BIS a nedávné prezidentovy požadavky na informace o ruských špiónech působících na našem území, Zemanův volič nevěděl o čem mluvím. "Já se o politiku nezajímám, politici pořád jenom lžou," řekl mi. Oponoval jsem právoplatným soudním rozhodnutím, podle kterého je Miloš Zeman usvědčeným lhářem. "To bylo zmanipulované, Zeman je jediný, který mluví pravdu," zněla odpověď. Zeptal jsem se, jestli by stávajícího českého prezidenta volil zase, kdyby to bylo možné. "Samozřejmě!" zazněla rozhodná odpověď.
V roce 2023 proběhne další volba prezidenta ČR, lidé svými hlasy opět rozhodnou, kdo se stane hlavou státu na dalších 5 let. Prezidenta České republiky volí občané od roku 2012 přímou volbou. Mezi lety 1993 a 2012 byl prezident ČR volen nepřímo Parlamentem.
První návrh na přímou volbu podala komunistická strana v prosinci 1989. Komunisté, ztrácející politickou moc, kalkulovali s tím, že jejich kandidát expremiér Ladislav Adamec má v přímé volbě velkou šanci. Adamec byl tehdy mnohem známější tváří než lídr Občanského fóra Václav Havel. Občanskému fóru se ale podařilo uhájit volbu prezidenta parlamentem.
Další návrh na přímou volbu vzešel od prezidenta Václava Havla, který se chtěl v dalším volebním období poněkud vymanit z vlivu parlamentu. Neprošlo mu to. Debata se pak na čas opět utlumila, ale v roce 2008 přišel zásadní zvrat. Sčítání hlasů volitelů ( poslanců a senátorů) provázel zmatek. Objevila se obvinění z uplácení. Někteří volitelů našli v poště kulky. Parlamentní volba prezidenta byla natolik zkompromitována, že to skočilo zavedením přímé volby.
Stávající situace však není dobrá. V systému parlamentní demokracie je přímá volba prezidenta zárodkem problémů. Stačí, aby si voliči zvolili na Hrad silnou osobnost ( Václav Klaus i Miloš Zeman takovými osobnostmi byli a stále jsou navzdory tomu, že postupně ztrácejí podporu), a přijdou střety s parlamentem. To v konečném důsledku oslabí důvěru v obě instituce, prezidenta i parlament, a také důvěru v politiku jako takovou.
Vzhledem ke skutečnosti, že ve veřejnosti rostou počty jedinců rozumově vybavených podobně jako paní Brenda citovaná v úvodu, je na místě začít uvažovat o možnosti návratu k parlamentní volbě prezidenta. Jinak nás za dva roky čeká další souboj mezi tupostí, omezeností a zdravým rozumem. Bylo by totiž skvělé, kdyby se žádný ze zatím neznámých prezidentských kandidátů o hlasy neinformovaných a všem možným lžím a konspiračním teoriím podléhajících voličů nepokusil, obávám se však, že něco takového je pouze zbožné přání. A tak se nám všem může lehce stát, že na Hradě usedne "Miloš Zeman číslo 2". Opravdu to chceme?
