Více jak půl milionu občanů ČR nemá práci. A situace se letos v důsledku ekonomické recese bude zhoršovat. Ze strany ministerstva práce a sociálních věcí však nová opatření, která by předcházela hrozícímu nárůstu nezaměstnanosti, zatím nepřicházejí.
Jedna z možností, jak vylepšit situaci, se nabízí v souvislosti s délkou pracovní doby .Další možnosti nabízí institut minimální mzdy. Laická představa, podle které by stačilo snížit zisky zaměstnavatelů tím, že místo jednoho člověka na plný úvazek zaměstnají dva a více v režimu čtyř směn s kratší pracovní dobou sice zatím patří do oblasti snů, přesto na podobném přístupu k řešení nezaměstnanosti něco je.
Délka pracovní doby
Nabídka pracovních sil závisí i na rozsahu nabízené délky pracovní doby.
Pracovní doba u nás je stanovena zákonem na 40 hodin týdně. Zkrácené pracovní úvazky, které většina odborníků na danou problematiku považuje za vhodné z hlediska podpory flexibility na trhu práce by umožnily zaměstnávání řady nezaměstnaných – nutná jsou však opatření zvýhodňující zkrácený úvazek jak pro zaměstnance, tak pro zaměstnavatele. Práce na částečný úvazek se málokomu vyplácí. Říká se dokonce, že nejvíce ohroženým lidským druhem jsou lidé s dvěma zkrácenými pracovními úvazky.
V podmínkách daných naším zákoníkem práce a zákony určujícími podmínky pro získání sociální podpory totiž širší uplatnění zkráceného úvazku naráží na nedostatečnou motivaci zaměstnanců, což souvisí zejména se stále nedostatečným rozdílem mezi výší mzdy při kratším pracovním úvazku a výší sociálních dávek. Zanedbatelný není ani dopad do výše starobního důchodu.
Minimální mzda
Minimální výši hrubé mzdy na pracovním trhu se říká minimální mzda. Pod touto výší ze zákona zaměstnavatel nesmí najímat práci na hlavní úvazek.
Představme si následující situaci: existuje člověk ochotný pracovat za úplatu nižší, než zákonné minimum. Existuje zaměstnavatel ochotný za danou práci určitou mzdu nabídnout. Pracovní smlouva nevznikne, protože mzda nedosahuje výše minimální mzdy. Potenciální zaměstnanec se pravděpodobně přesune do „šedé“ ekonomiky, neodvede ani korunu na daních, a zákoník práce ho navíc v takovém případě nijak nechrání, což je důležité zvláště v oblasti bezpečnosti práce.
Na druhé straně yaměstnavatelé, kteří nemají prostředky na mzdy pro všechny své zaměstnance, musí šetřit jinde: propouštějí, nebo ženou ceny svých výrobků a služeb výše.
Existují sice firmy s astronomickými zisky, ale je zde, zejména ve středním podnikatelském sektoru, mnoho firem přežívajících ze dne na den.
Odbory
Je logické, že odbory ženou výši minimální mzdy vzhůru. Otázkou však je, zdali se institut minimální smlouvy nemá převést na podnikovou úroveň v rámci konkrétní kolektivní smlouvy. Ano, obava, že zaměstnavatelé se budou chovat „vykořisťovatelsky“ je svým způsobem oprávněná, existují i doložené případy bránění odborovému sdružování, ale nástroje na boj s takovým postupem zaměstnavatelů odborové hnutí má, a zkušenosti z Francie či Velké Británie, kde jsou odbory mnohem silnější než u nás, do dosvědčují.
Je třeba jednat co nejdříve
Je to zejména naše dnešní levicová politická opozice ve sněmovně, aby spolu s odbory vytvářela tlak na vládu i zaměstnavatele, a v rámci tripartity předcházela situaci, která očividně na podzim hrozí. Nadcházející volby do krajských zastupitelstev totiž opět budou referendem o vládě, tak jako tomu bylo při volbách předcházejících, spojených celostáně s poplatky u lékařů. A motivaci ke společné snaze by tedy právě z těchto důvodů měla mít i naše politická pravice a střed.
