Malý, subjektivní příspěvek k dnešnímu datu. Potřebujeme symboly a zároveň je potřebujeme zpochybňovat. To neplatí jen o 17. listopadu...
1) Žádná revoluce to nebyla.
Ještě mi neselhala paměť. Obdivuji statečnost lidí demonstrujících počínaje Palachovým týdnem. Ovšem většina národa opět čekala. Opatrně pozorovala co se děje v Maďarsku, Polsku.... zakopávala o opuštěné trabanty a wartburgy v ulicích Prahy, s nedůvěrou hleděla na pád Berlínské zdi. Pak se konečně nechala nakopnout ( zaplať pán Bůh) studentskou demonstrací a fingovanou smrtí agenta Zifčáka k tomu aby umožnila tomu rudému kolosu kleknout. Ale třeba Mongolsko jsme s tou protikomunistickou revolucí předběhli, to je fakt. Dostali jsme svou šanci až moc snadno a zadarmo.
2) Gorbačov to dovolil.
Michail Sergejevič Gorbačov. Dneska už to jméno mladým nic neřekne a to ještě ani nestihl umřít. Viděl dýchavičnost Východního bloku a rozhodl se jeho umírání neutopit v krvi, nevyprovokovat jadernou válku či jakkoli jinak tento stav zvrátit. Žádná "normální" cesta už nebyla. Díky Gorby, moje generace ti bude vždycky vděčná.
3) Devadesátky nám nikdo nevnutil.
Teď nemyslím tu jejich dneska už skoro neuvěřitelnou část, kdy náš prezident byl ve světě něco jako rocková hvězda, doma to vonělo touhama a svobodou tak, že se z toho snadno mohla zamotat hlava. Myslím tu část, kdy si soudruzi ředitelé a soudruzi náměstci vesele za odpisové ceny privatizovali před týdnem nakoupenou techniku Státních podniků a vlastně i ty podniky. Kdy estébáci opatrně ale vesele dělali byznys. Veřejnost se v té době maximálně pohoršovala obscéností podnikání bejvalejch veksláků a figur jako byl Ivan Jonák. Skutečné zlo nikdo neviděl. Komunisty nikdo nezakázal.. Nejsme přeci jako oni. Jasně, oni jsme přece my..
4) Snadno jsme uvěřili, že největší rozhazovač sociálních podpor v naší historii ( nikdo už pak tolik prostředků neměl), je něco jako Margaret Thatcherová. Skočit na lep a dlouho tam skákat jemu i jeho popelníčkovému příteli/nepříteli nás taky nikdo nenutil. Řadu z nás nenutí dodnes.
5) I když nám teď cestování stěžuje covid, pohraničníky se psy a samopaly, které jsem na lyžovačkách na Šumavě pozoroval, tam skutečně nevidím.
6) Překopání hodnot
Bejvávalo, že se hodně četlo. Byl zájem o kulturu a pokud jsme se v něčem cítili pevnější v kramfleku než ten Západ, pak se jednalo právě o ten moment, kdy jsme se mohli uculovat nad jeho často brakovou zábavou. Ale už doba předrevoluční a hltání jejich propašovaných artefaktů k nám, nás mělo varovat. Ano, neříká se to lehce, většina sem ze západu nepašovala samizdat, ale třeba porno.
7) Protože možnost svobodných voleb....
nezmizela. To nemluvím jen o těch, kdy vhodíme hlasovací lístky do volebních uren. Mluvím o tom, že nikoho z nás nenutí nikdo aby se choval jako hajzlík, nebo třeba debil. Jsou vnitřní volby a budování malejch světů bez kterejch ten velkej nevznikne. Jaké světy si většinově budujeme, takové nás budou reprezentovat
A muzika bude dneska trochu nostalgická, ale k tématu....
