Chlap kterýmu mohl selhat samopal, ale on sám neselhal...

Dnešní vzpomínka na jednoho z mužů, na které by se nemělo nikdy zapomenout. I když na historii někdy sedá prach...

Na svět se podíval v dnešních Rajeckých Teplicích.

Zde také absolvoval  "měšťanku" a strávil dětství.

Zámečníkem a kovářem se vyučil v obci nedaleko Písku s přiléhavým jménem Kovářov.

Vojančil v Prešově, vojnu si natáhl a po jejím skončení se stal civilním zaměstnancem vojenské továrny.

Po nehodě kdy se nadýchal bojových plynů byl přeřazen do skladu chemických látek ve Skalce u Trenčína.

Zde ho zastihuje rozpad Československa, a zde rovněž dá najevo co si o všem myslí.

Při předávání skladů otráví několik nacistických vojáků yperitem a způsobí i značné ekonmomické škody.

Následně se přidává k zahraničnímu odboji a dál už je jeho příběh notoricky známý.

Je to on komu 27.5. 42 selže v Libni jeho "Stengun".

Kamarád Kubiš ale s přispěním štěstěny dílo dokoná.

Spolu s Jaroslavem Švarcem,  Josefem Valčíkem ,Adolfem Opálkou, Josefem Bublíkem  a Janem Hrubým se 18.6. téhož roku oba kamarádi v okamžiku své smrti stanou nesmrtelnými.

Jozef Gabčík se narodil 8.4. 1912.

Díky a ahoj Filip.