V posledních deseti letech u nás vyšlo najevo, že desítky známých i neznámých tváří si pořídily vysokoškolský diplom za více či méně podivných okolností. Část těchto absolventů vynechala některé zkoušky, jiní odevzdali opsanou nebo nekvalitní diplomku. Škola jim umožnila tento podovod za jinou protislužbu, případně za finanční prospěch klíčových zkoušejících.Zdálo by se, že je to vina a selhání těch vysokých škol a jejich vyučujících, ale není tomu tak. Za toto selhání neseme vinu my všichni, protože vytváříme nesmyslnou poptávku po titulech.
Naposledy takhle zazářil poslanec Svoboda, ale šedých a černých absolventů je celá řada. Ti, o kterých víme, jsou podle mne jen vršek ledovce.
Používání titulů je zbytečný fetiš, který se desetiletí udržuje v Německu a některých zemích C&K mocnářství. Vysokoškolský, akademický nebo jiný titul je vnímán jako znak výlučnosti, jako odznak lepšího člověka. Přitom v celém moderní se tituly vůbec nepoužívají, snad s výjimkou akademického profesor a lékařského dr.
V užívání a hodnocení titulů si lebedí nejen vysokoškolsky vzdělaná elita, ale i lid sprostý. Nakonec se adorace titulů odrazila i ve státní správě, kde je často požadováno formální vysokoškolské vzdělání, je už ale jedno, zda je žadatel geofyzik, historik umění nebo ekonom. Pak se nemůžeme divit, že si různí šíbři potřebují narychlo pořídit diplom - když zjistí, že to je jediná překážka k teplému místečku, kde se dá usrkávat z veřejných peněz.
Titul před jménem používáme jako povrchní odlišovací znak "těch studovaných". Neumíme si vážit toho, čeho člověk skutečně dosáhl a co umí (v USA a UK je to naopak). Je to totiž méně pracné, titul je zkratka při posuzování lidí. Titul nám pomáhá si udělat obrázek o člověku, kterého neznáme. Už nepoužíváme reference, nestudujeme životopisy, nehledáme skutečný otisk člověka ve společnosti. Není na to čas a jsme líní.
Přitom neumíme odlišovat lidi, kteří něco umí od těch, kteří jen nosí nálepku titulu. Takový MUDr. přeci nemůže být špatný člověk!! - viz třeba preference lékařů ve volbách. Do státní správy nemůže nastoupit na ředitelské místo zkušený člověk, který se léta živí např. mezinárodním obchodem, má přehled, charisma a zkušenosti, ale už ne formální vzdělání. Na druhou stranu existují desítky mizerných lékařů, inženýrů a lidí jiných odborností, naopak je mezi námi mnoho lidí, kteří mají vynikající odborné výsledky, které ale nejsou podložené titulem.
Přístup ke vzdělání je u nás nesmyslně formální. Znalosti nabyté mimo akademickou půdu školy neuznávají. Neumíme a nechceme uznat profesní kariéru jako součást absolvovaného studia (třeba bc. stupně) - např. chemik Kalousek nemůže požádat na VŠE nebo VŠFS o uznání 20ti let v rozpočtovém výboru a absolvovat jen poslední rok, dva studia s tím, že projde základním sítem důležitých zkoušek. Přestože bezespory potřebné znalosti má a jistě by strčil do kapsy nejednoho absolventa národohospodářské fakulty. Počítá se jen formální vzdělání, ne praxe (v soukromé sféře to naštěstí neplatí).
Svůj díl viny na falešných diplomech má i organizace našehookoškolského školství. To zlo se jmenuje Akreditační komise. Vysoké školy nejsou nezávislé na státu a ten si dovoluje rozhodovat, zda si někdo může nebo nemůže založit novou vysokou školu.
V normálním světě přitom každá vysoká škola žije ze své pověsti - úspěchu absolventů a kvality vzdělání, to se pak odráží v zámu o danou školu a ve výši školného; pokud škola udělá botu (umožní podovod apod.), znamená to pro ni ekonomickou ztrátu (menší zájem o studium, snížení školného atd.) a někdy i bankrot.
Pokud by se ve vyspělém světě některá z univerzit uchýlila k úlevám ve studiu nebo přijala opsanou nebo nekvalitní diplomovou práci, znamenalo by to nejen šrám na pověsti školy a jejích absolventů, ale i jejích akademickém sboru. Takový člověk je v podstatě odepsaný a bere jen podřadnou práci. U nás je donucen opustit fakultu a v klidu nastoupí na jinou.
Řešení problému produkce nekvalitních absolventů s falešnými diplomy spočívá ve třech krocích:
1. odstranění titulů z veřejného života, v případě potřeby není problém vzdělání doložit diplomem; pokud nebudeme tituly používat, nebude po nich zbytečná poptávka
2. revize potřeby VŠ vzdělání u pozic ve státní správě - vyžadovat VŠ vzdělání jen tam, kde je to skutečně opodstatněné. S tím, že bude přesně definovaná požadovaná odbornost (matematika nebude možné nahradit historikem).
3. odstranit vliv státu na vysoké školy - jak z hlediska řízení a organizace, tak financování; klonil bych se k systému plné autonomie škol se školným. Příspěvek státu na studenta by pak šel studentovi, který by jej odevzdával škole - pokud by školné by bylo vyšší, doplatil by rozdíl. Tento systém by školy motivoval k maximalizaci kvality, protože nekvalitní vzdělání by okamžitě znamenalo ztrátu poptávky a ekonomickopu ztrátu. Protože absolventi takové školy mají nutně horší uplatnění a plat.
