Vracejíce se z RETA,což je prodejna u nás na Hlavní třídě s masnýmy produkty.Kdysi se honosil titulem ŘEZNÍCTVÍ jemuž se říkalo MASNA,ale kde jsou ty časy říkám si.Cestou domů v tom čím dál více teplejším počasí,kdy konečně se námopět vrací jaro do žil a s ním,každoročně přicházející energie života,kdy jakoby celý svět se po tříměsíčním odočinku opět probouzel ze zimního spánku přemýšlím nad tím,co ti zase budu psát.Hlavou se mi honí různé věci.různé věci a snimi i různé povinnosti spojene nejenom s tímto blogem,ale také s tím co jsem řekl či napsal.Prostě jak vyplnit něco...něco jako sliby...něco jako ten čas co je v nás,jakože Já,počítačový analfabet či spíše jen uživatelský typ moderního člověka objevil zázrak v podobě WINDOWS MOVIE MAKER pro výrobu klipu...paráda,říkám si,ale vždycky pozdě...když mohu pokusit tedy udělat klip,pro změnu nemám video na mobilu.Video,které by se hodilo pro jistou píseň.Bylo holt odstraněno,protože jsem netušil že mám program na výrobu videa a klipů....prostě paradox.
Paradoxy...ty jakoby procházely stále mým životem,abstinent často nedodrží zásady a stejně se opije a ten,který říká,že by nikdy nešel do dluhů tak stejně jde,ale omlouvám si to tím,že zřejmě nejsem jediným živoucím tvorem chodícím po Matičce ZEMI,který toto neprožívá,že je nás tady na tom světě více...za ten život určitě,ale člověk se musí umět přizpůsobovat době a módním trendům.,stejně tak jako i ty vtipy o Pepíčkovi a Mařence se poněkud začínají více přesouvat z toho erotického duchu k tomu ekonomickému viz.
Pepíček se ptá Mařenky: "Mařenko, chceš si hrát na doktora?"
Mařenka: "Chci."
Pepíček: "Tak mi dej třicet korun!"
Všechno mi pojednou příjde jako by to bylo koruna za den,kdyby tak lidé na to přistoupili,kolik
by najednou bylo bohatých,přitom koruny a dvoukoruny se běžně válí po ulicích někdy i v podobě vrátných láhví,škoda že těch vratných typů ubývá.
Vracím se domů,v ruce nesouc igelitku značky HRUŠKA,v ní kilo slovenského točeného salámu a paradoxně když se blíží svátky velikonoční,tak přemítám o těch vánočních.
Proč?
Protože je to tzv.TÉMA TÝDNE na blog.cz.
a Já si řekl jednou,že prostě se pokusím vždy,když mi to výjde,alespoň něco na téma týdne napsat a tak vzhledem k tomu,že tématem jsou VÁNOCE,přemýšlím o VÁNOCÍCH a s nimi o věcech souvisejících jako je stromeček,ozdoby,cukroví,dárky,štědrovečerní večeře anebo oběd,ryba,bramborový salát a rodinná pohoda při sledování televizních pořadů a pohádek,kterých se najednou jakoby roztrhl pytel,že člověk ani nestíhá přepínat a pomalu si užene mozoly či otlaky na palcích od televizních ovládačů.jak nám ta technika pomáhá kynout,říkám si,kdysi jsme koukali po večei na jeden program.Možná jsme se ani nedomluvili.Spíše se nám už nechtělo od bohaté večeře s tím plným žaludkem vstávat v pokoji,který se pojednou zaplnil vánočním balícím papírem.okuchyňskou linku překypující špinavým nádobím pojednou nikdo nejeví zájem.
"Nech to na ráno,přece si nebudeme kazit takové krásné vánoce." ojedinělá věta,kterou běžně v roce nikdo nikdy neuslyší.
Jakoby opravdu pojednou zavládla zasloužená pohoda a kdesi neznámo kam se vytratila ona ještě nedávná dopolední nervozita způsobena kupříkladu tím,že se musel jít koupit nový vánoční stromeček,protože ten starý se stal obětí a statečně padl za vlast v boji o čokoladové figurky pověšené na druhé straně stromečku tak,aby nebylo poznat nedodržení onoho máminého " A běda jestli na ty kolekce sáhnete,uvidíte ten vylágoš!!!" Vlastně se nic zlého nestalo,on ten stromečel v podstatě stromeček to přežil,to jen hůře to nesly vánoční ozdoby,především okrasná špice či hvězda zhotovená z křehkého materiálu.
Jednou však to odnesl i stromeček,když v době,kdy rodiče se ještě oddávali spánku se zničehonic jakoby zázrakem rozhořel od svíček či praskavek.
" Mamííííí,hoříííííí."
Upozorníš na blížící se katastrofu a ještě dostaneš na zadek,jaká to nespravedlnost.
"A žádný JEŽÍŠEK ,nebude,to si pamatujte !!!" jakoby toho nebylo málo.
To jako nedostanu to auto na dálkové ovládání,které jsem objevil v horní části tehdy ještě moderní švédske stěny,kdy dětská zvědavost ze mne jakoby mávnutím kouzelného proutku stvořila horolezce? povídám si v duchu.Ani ty pohádky mně nebaví a se špatnou náladou odcházím uraženě do pokoje ovlažit polštář mořskou solí ze smutných dětských očí.
"Tady máte peníze,běžte do samoobsluhy a každý vemte jedny lískové oříšky,jedny rozinky,jedno kakao a jednu kokosovou moučku.Více vám stejně nedají." i táto věta jakoby najednou pominula.ne tím,kdy jako tři malí kluci vyzbrojení nákupníma taškama jsme šli pro nařízený proviant s náladou malých bojovníků,která nás ale rychle opustila při čtyřicetipěti minutovým čekání ve frontě na nákupní košíky.jakobychom čekali na autobus a fronta ne a ne se krátit.Co to těm lidem tak trvá?Co tam tak dlouho dělají?...Zřejmě totéž,odpovídám si dnes,kdy mohu i o půlnoci jít do TESCA a nakoupitsi co je potřeba.Jen na to mít.naštěstí máme kreditky a expres půjčky,které to všechno zalepí,jen aby děti měly radost,že ještě nějaké vánoce a JEŽÍŠEK vůbec existují.
Rok za rokem posloucháme ty úpěnlivé nářky a křik,nad tím,že ty vánoční tradice už mne serou.Kvůli babky dvě polébky,rybí a hrachová,bramborový salát a kapr.
Fůůůůj...blééé..kapra nesnáším...
...tak si naser a buď o hladu...musíš,je to tradice a ty se nesmějí porušovat.
Kde jsi byl tak dlouho? A jak to vypadáš?
Otec v půlce dne přichází se třemi zabitýmy kapry.
"To musel být fronta až ke kostelu.To víš,byla zima a tak jsme si s chlapama dali po štamprli."
"Snad po flašce,ne?"
"To jsou vánoce zase.Děcka,pojdte se podívat kdo se nám to vrátill domů."
Konečně nějaký zájem.
"Ahoj tati."
" Na!"
a už jsme vláčeli po koberci nákupní tašku směrem do kuchyně,jakoby přinesl právě čerstvě střeleného srnce.
"To to neumíte vzít pořádně?"
a všechny tyto věty i ty další jakoby s dýmem vonné tyčinky od asiatů odešly spát do věčných lovišť.
ŠŤASTNÉ,VESELÉ A SPOKOJENÉ VÁNOCE VÁM PŘEJE T- MOBILE,VODAFONE,O2,
HODNĚ ŠTĚSTÍ ZDRAVÍ SPOKOJENOSTÍ A BOHATSVÍ V NOVÉM ROCE
pro změnu
ČEZ,GE MONNEY BANK,ČESKÁ SPOŘITELNA a další banky zrovna uprostřed pohádkyZdeňka Trošky Z PEKLA ŠTĚSTÍ... a je po náladě,vždycky se najde někdo kdo to zkazí.
"Kde se to koukáš?" povídá miláček
"Aaale,nikde." neušel ji pohled a otočení hlavy směrem k věšáku v poředsíni s požehnáním a větou v peněžence schovaným kreditkám: "No vidíte holky,ani na vás nezapomínají."
Čas si pomalu běží a z předsíně slyším radostný a úpřimný dívčí smích.To slečna VISA se směje...konečně,alespoň někdo v tomto bytě je doopravdy upřímně šťastný a spokojený.
Na štěstí či naneštěstí máme tyto chvíle za sebou,když se blíží svátky velikonoční a radio hlásí,že k tradičním velikonočním jídlům patří bramborový salát a kapr.Tak nějak je to asi spojený..nevím.Já vždy jedl pečené králičí maso...zřejmě jinej kraj jiný mrav...VIVAT TŘEBOŇSKO...blíží se nám velikonoce,lidé chodí v tričkách a mně se stále zdá,že i když jsou pro změnu svátky velikonoční,tak nám ty loňské Vánoční stále někde v podvědomí hrají to svý tiché GLÓRIA.
