...Také to vlastně vzniklo jen tak,ale od tý doby v řece Ostravici,přece jen kubíků proteklo vody.Básník dál vymyšlí nebeské schody,ale momentálně se nachází v zaměstnání.Však ono holky z Dark-city nejsou příliš zvyklé na čekání,obzvláště však malířka či výtvarnice s níž vlastně jedny jakobych měl plíce navzdory tomu,že o siamských dvojčatech nemůže být vůbec řeči.To jen vlastně aby nám řeč nestála či jen nevznik jistý pocit nezájmu než přijde další Tra la lá...navíc si říkám,že jiní čtecí přísedící vlastně pořádně snad neví co je to tzv.Dark-city,ke kterému se stáčí vlastně celá historie a v podstatě možná i kořeny.Takže jak bych to jen řek v tom psaní pro Tebe a pak pro muže a pro ženy...lépe se to nedá popsat,když v gramatické ocitám se tísni než vyjádřit to aktuální písni...
Holky z Dark-City,
šlapou chlapcům na city,
a všechny jejich pocity
jsou jak z ocele ulitý.
Jenže pod tím brněním,
ozývá se vrnění jemné.
Sotva někdo vytuší
co ukrývají na duši
A když srdce rozbuší,
jsou jak to City temné.
Kam dem tam dem,
Tam de i tandem,
Kam dem,tam dem,
Kdo ví kaj zandem..
Holky z Dark-City
Jsou jak vosí roj,
Pod krytem křehké pocity zastaví jen u pavouka starý šicí stroj.
Tu podivnou skládánku slov labyrintu,
čte lecjaký koumes,
Ty víly vytvořené z absinthu
Dnes neodhalí Sherlock Holmes.
Sedí a čekají co se o nich píše,
Nikdo za nic neručí,
Když v pavučině
Začlo býti těsno zvednout kotvy a plout si plout,
pěkně po svých dvě sta metrů
do náruče matky Fiducci.
V tričku či zelenkavém svetru.
Procházky po ostravském,
sprayery a romantiky,
zmalovaném metru.
I pěly...
pěly,pěnice
Když bavily se velice
Bavily se,ještě pily
Když vypily toho víc,
tak ty víly náhle vyly jako vlci na měsíc.
Sedíc spolu
řehníce u jednoho stolu
Než rozbolely je jejích krásné zadnice.Nebo že by bránice?
Pyšné na svou hudební školu.
Dnes skrývají se po různu,Montreal,New York,Praha-Smíchov anebo možná Řevnice.
Jóó to tehdy býval ten čas,kdy Old Rourke ještě nebyl ukřižován,
Než z přeplněného koláče jsem zas,spad na WC,
graduace,
pak po Stodolní,
Kolem plece
s Tebou...
Vpravo vlevo,
Stejně je to rovno,
Mlčky plačky
Kde jsou Hračky?
* * *
Dnes tomu moc nedávám,ale jen tak,přeci když se v nás dějí ty zvláštní věci,tak něco se dá říct i v duchu a někdy v tom silném spojení snad cítíš i slova má či věty na svých rtech,tak jako Já,včera raději jsem zcela vypnul vše aby tě to pokud možno rušilo minimálně,jen aby ses nebála či neměla ten zvláštní pocit a v klidu sis zpívala to svý tra la lá.Možná si to porovnáváš s nějakoou možnou telepatii.Je to docela možné i když řekl bych,že je to něco více,jelikož telepatie se týká spíše pouze mysli a odhadu myšlenek,ale tady jde i o pocity aspojené s myšlenkama,doteky a případné potřeby doteků přesně v ten okamžik kdy jsou potřeba,jen tak,pro zdraví anebo...že by?..že by přece?...nejsilnější je to v těch chvílích samoty kdy jsme ještě řekl bych tak nějak navzájem jakoby...
Nevím jestli,protože to není o nějakém tom omezování se,ale pořád o takové jiné lásce,zvláštní...ale opět stejné,kdy muž nemůže slíbit ženě modré z nebe už ,když vlastně zdá se jako když nebem proletíš a vidíš vesmír a planety a kdo ví co ještě pojednou se Ti může zdát...mně ano.Tedy pro dnes stačí,ani nevím tedy zda jsi zaslechla mnou psaný jistý vzkaz přes rádoi ČAS anebo ti jej nějací andělé opět donesou.A tak budu pokračovat až zítra až se opět ráno vrátím do Ostravy,naštěstí mi pozměnili nějaké směny a tak mne potěšilo,že nemusím na dvě noční po sobě. Tak tedy zatím Leni...a vlastně opět mi tak nějak vše jako zoubek po zoubečku,střípek po střípku zapadal do celé té šílené mozaiky.Mimochodem ano,ty texty jsou skutečně z dávného času i když sem tam tou dobou trochu popředělávané,ale pořád tak nějak souvisí s těmi sny a tou dobou jak šly a tak...
