Opět mi to nedá, abych se nezabýval tou neutěšenou situací kolem exekucí či spíše té příčiny vedoucí až k tomu, z čeho lidé mají strach.Nemá smysl kolem toho nikterak polemizovat, přemýšlet a kombinovat. Nezažiješ? Nevíš.Vlastně mne ta, pro někoho zcela neutěšená situace, do níž jsem se dostal a jistě ne sám, tedy nechat na sebe uvalit osobní bankrot či dát se do insolventního řízení nevadí.Kupodivu mi to hodně pomohlo, hlavně mi to dalo klid.
O co člověk při tom přijde? Co musí obětovat? Především to, že prostě není třeba se za co stydět.
Neboť to je zřejmě ta věc, kterou člověk musí umět překonat, má-li i v té době, kdy se více preferuje sebeláska a dobro či Mít se rád za každých okolností, člověku brání a otálí-li o něco chvíli, dostává se tam, odkud není východisko. Řekněme do Pekla II. Kategorie.
Každopádně co nezabije to posílí a navíc obohatí člověka ani ne tak o další informace či zkušenosti, jako spíše o pohled na ty věci jak skutečně fungují, jak jdou, jak doopravdy jsou bez toho, co si kdo další kolem toho namluví či alibisticky obhájí - omluví.
Prostě tři roky potažmo vím, že komunikuji se soudním systémem touto formou a také proto i některé věci po tu dobu jdou poněkud jinak, jako v nějaké pohádce. Ano, protože jen v pohádkách všechno nakonec dobře končí a vítězí dobro nad zlem i když je to prostě pro člověka situace, kdy by se jeden opravdu zbláznil.
A tak přijde jednou blázen z toho českého cirkusu k Pryncypálu, tedy pánu, pokud jsou tyto dvě osoby v jednom člověku, tak je ta cesta kratší a rychlejší a povídá:
„Pane řediteli, pane řediteli… už zase si stěžují už zase neví, co mají dělat už zase jsou nešťastní. Už zase lidem někdo krade smích či radost ze života? Co s tím uděláme? Kdo se má na ten cirkus dívat potom?“
Ředitel se zamyslí a povídá: „A ty si myslíš, ty Blázne jeden, že je to neštěstí? A nemohou si také tak trochu ti lidé za to sami?“
Blázen se poškrábe za rolničkou a odpoví: „No ono víte, pane řediteli, jak se to vezme. Někdy ano a někdy ne. To máte těžké. Představte si, že někdo se snaží poctivě a svědomitě sám za sebe využít všechny ty možnosti a stejně mu to nevyjde, neboť ono ani ty věci nejsou a nebývají tak, jak se o nich v televizních reklamách na finanční produkty hovoří. Oni sice řeknou, že vám, pokud se na ně obrátíte, spojí všechny půjčky co máte v jednu, když se jim upíšete na dalších 10 let služeb pekelných, ale ve chvíli, kdy máte pocit, že jste něco vyřešili, tak namísto plné částky vám jejich systém schválí jen jednu třetinu z toho, co třeba požadujete opravdu na to, aby jste si celou svou finanční situaci ještě nějak vyřešil sám. Což s tím neladí, co vám v televizi poradí.“
Ředitel ale chladně odvětí: „ No jo šašku, ale taky nesmíš věřit všemu, co se kde povídá.“
„ Tak čemu, komu potom věřit mám anebo proč potom říkají a lidem cpou věci, které nejsou pravda anebo nejsou ve skutečnosti tak. Proč je popisují jinak a proč tedy lidi mystifikují?“ ptá se ještě Blázen, „ ale co s tím, pane řediteli? Vždyť za chvíli na nás se nikdo ani nepřijde podívat, leda abychom hráli zadarmo, ale kam bychom za chvíli v této době s takovou přišli?“
„Nevím, ale uvidíme co se s tím dá dělat. Máš na mysli nějaký konkrétní případ?“ ptá se ředitel.
„ No ono na facebooku jich je přehršle, ale také si člověk musí dát pozor, aby nešlo jen o nějaké vyvolávání jiných věcí, spojené s politikou, protože v této zemi, kde vystupujeme, je to všechno směrováno jen na politiku a ani ne tak zájmy politické jako spíše jen těch, co si na politiky chtějí hrát dále, tak kdo to posoudí?“ ještě odpoví Blázen na shromáždění C-13.
„No uvidíme,“ říká ředitel“ v minulosti jsem se setkal s některými lidmi, kteří v tom tzv. posuzování věcí, jsou již nějaký čas zběhlí a tak jim možná, pokud nebudou nějak vychytralí a nechtějí využívat neštěstí druhých, tedy zcela normální neštěstí, ve svůj osobitý zištný prospěch, tak tam by to nemuselo ani dlouho trvat. Protože ono záleží také na tom, jaký a který konkrétní problém spěchá.
Pokud to chceš vyřešit anebo alespoň nějak ovlivnit, tak to musíš napsat na internet a možná do tří minut si toho všimne ten, kdo má, ale musíš také počítat s jistými riziky, že si toho všimnou i jiní, kterých se to netýká a pak také i ti, jichž se to týká právě opačně a také i to, že prostě do toho vstoupí někdo, kdo obvykle tam nemá co dělat, svými nejapnými a nemístnými, jak by to řekla má známá anebo sestřenka z poslední směny, té noční, co uklízí na soudnictví, irelevantními poznámkami. No a pokud to chceš dělat na dlouhé lokty, tak můžeš využít těch věcí, kterými celý úřední a byrokraticky formální systém nabízí celou širokou škálu.“
* * *
Prostě insolventní řízení mi nevadí a jestli jsem jej pochopil správně či tak, jak jej pochopil znalec čili kurátor, neboli dosavadní správce nade mnou, tak za dva měsíce bych z něj měl být dle zákonů venku, protože i když jednou někdo si přál po mně Štěstí a i když štěstí jako takové vždy může udělat člověk člověku svým jakýmkoliv skutkem či příčinou, tak mi řekl, že v tom budu mít holt smůlu, že si svůj dluh zaplatím celý a tak nevím, zda je to štěstí či smůla, že zrovna nejsem či jsem nikdy nebyl milionářem postaveným na hypotékách, půjčkách a jiných věcech. No vím jen, že na rozdíl od jiných, kteří hýří několikamilionovými projekty, budu mít na základě těch věcí víry a vesmírných zákonů klid a čistý štít. Koneckonců mi chybí zaplatit ještě něco kolem 18500,- Kč, což… ale to již bude věci soudu, jak to zase rozpočítá. Já soudit a ani hodnotit nyní nemohu, neboť ta situace ještě není, nenaskytla se. Neboť ještě mám čas podat k soudu žádost o ukončení insolventního řízení, tedy dle té částky, kterou si mám hlídat ještě asi měsíc, možná dva, kdo ví.
Každopádně soud vždy zajímá to, kdo je vinen či nevinen a vím, že kolikrát některé věci, jenž jsem psal, mu usnadnil pohled či rozhodnutí pro příště na základě spravedlnosti, tedy té pravé, nikoli takové, jak si o ní někteří dělají mylné představy.
Samozřejmě, že do toho přijdou i jiné věci, jako že nějakou administrativní chybou zaměstnavatele mi vyskočí penále od té doby co jsem se přesunul pracovně ze Studénky do Pardubic u ZPMV ČR, každopádně, proč bych měl tu částku hradit Já, když takové věci vyřizuje a má na starosti zaměstnavatel, Já jen musím tyto věci vyřídit, protože ani ta dotyčná pracovnice pojišťovny nemůže zavolat na podnik či napsat e-mail.
Prostě mne ta obálka s červeným proužkem šokovala, prvně jsem si říkal, co jsem zase kde zapinkal u soudu, neboť to je prioritum věcí pro mne nyní, pojišťovna mne ani ve snu nenapadla i přesto, že každá výplatní páska je vlastně důkaz o tom, že ty peníze tam jdou. Prý tedy chyba bude v koncovce, přitom si to myslím že je to celé pořád jedna pojišťovna - jeden podnik, jedno rodné číslo, jeden specifický či variabilní symbol a jedno číslo smlouvy. Jen oni s tím pořád mají nějaké problémy, neboť jednou to dělala personalistka v podniku, potom to přešlo na základě těch chytrolínů z ředitelství, kteří mediálně vystavuji firmu ve světle zisku i když skutečnosti, tedy ta stinná stránka věcí je zcela jiná, na ekonomický úsek a pořád nějaké změny až by z toho jeden opravdu zblbnul a zbláznil. Nevím jestli toto je opravdu smysl to všeho. Prostě jen lidi zblbnout, oblbnout a dostat do blázince. Kdo za tím stojí? Kdo v tom vězí? Kdo tím co sleduje? Ptám se.
Prostě je to o tom, že lidi se mají starat sami o sebe, ale také nemohou za to, co si zase z nějakých svých zištných důvodů vymyslí pánové nahoře, neboť by to jaksi ten jejích hlavní dluh poněkud nedofinancovalo. Také nechápu proč… i když vlastně chápu, nebudu zde hodnotit jiné věci, tedy prozatím. Jen nevím, proč má někdo trpět ať v tom či onom za chyby a viny někoho druhého i když se třeba jedná o vztah manžel-manželka či jiné věci převzaté z minulého století, když doba a životní trend je zcela jiný a kdy spousta lidí se dělí už jen na IN anebo OUT.
Tak to tak zatím, i když jsem chtěl spíše ten další den věnovat mé procházce po ZOO OSTRAVA, protože pořád se tam snažím najít velbloudy, když tam mají ty cedulky a výběh a velbloudi nikde. Pravda, ti poslední anebo ten poslední dromedár byl již hodně starý, ono se to dalo poznat podle srsti, tak zřejmě prostě vzal za své a odsloužil si tam své, ale chtělo by to zase nějaké nové přírůstky. Vídeňská měla krásné, tam bylo tenrkát vyidět, že je o ty zvířata vskutku dobře postaráno. Jenže Rakousko a Česko? Poněkud velký rozdíl. Vůbec nevím kudy ta cestička do Evropy vede a jestli vede, tak který skaut ji lajnuje pro druhé. Připadá mi to, jako kdyby v tom bludišti překročil ne bludný kořen ani bludný kámen, ale zapomněl se v zrcadlovém bludišti na Petřině a jistě ne jeden.
Protože jistě nejsem Já jediný, komu velbloud v ZOO chybí, přitom je to nenáročné zvíře a proč a nač jezdit za velbloudy daleko ať tam, kde jich je hodně, že by třeba i věnovali či se stali nějakou tou součástí toho charitativního procesu dobra. Sice něco vím o tom, že existují jisté spolupráce či programy ZOO co se týče odchovu, ale nějak vnímám ten úpadek, kdy prostě kdysi se každá ZOO pyšnila skoro všemi zvířaty až na nějaké výjimky a potom se ty zvířata začali stěhovat ať pro ten či onen důvod. Ale o tom blíže asi později, neboť ono se také může klidně dneska stát, že bychom pojenou v ostravské zoologické zahradě mohli mít karavanu velbloudů odněkud jinud, což na jedné straně mít pěkné velbloudí stádo by také nebylo na škodu, které by vlastně mohlo společně být jak s lamami tak ovcemi a tak je lepší raději ty věci kočírovat a případně si řídit tím líným královským tempem a jen se nechat třeba mile překvapit zase jednou, jak ty věci se dějí. Chystám se tam, již nějaký čas i když jsem tam byl naposled tuším někdy v říjnu loňského roku, ale to už byla skoro zima, tak to nebylo vidět ve své plné kráse.
Jenže ono pracuješ-li s dobrem a snažíš se o něco, tak bohužel vždy se najde někdo kdo to kazí či těží z něčeho o co se ani nezasloužil a ještě si chce z toho něco případě uzmout a to ne, že se nám nejenom nelíbí, neboť bereme věci tak jak jsou a počítáme se vším, ale prostě do tohoto systému to nepatří, když poslanci už i prezidentu závidí dary a přitom co se týče případných darů královských, tak se vždy říkalo:
Chraň Tě ruka Páně, abys na ty věci pouze pomyslel nedej Bože sáhl !!!
Protože to jsou dary od srdce, z lásky a podobně a také jsou ostře hlídány a sledovány a pokud se s nimi naloží jinak, tak potom... ne to není výhružka, ty věci tak prostě jsou i když dějepis o tom, když vyučuje o dávných panovnících a vládcích nad věcmi i osudy lidskými nic nevypráví. Vždycky je na těch kostkách jen Milost - Nemilost nic víc a nic míň a k tomu aby tak bylo a odvíjelo se od toho, stačí jen pouhé slovo panovníká, Krále či Monarchy a pak ty věci tak jsou dokud se něřekne jinak, tady se nemusí kolm toho přemlouvat a dělat se takové ty různé věci, neboť ty královské pohledy a vnímání jsou jiné a je to vždy součástí těch lidí, jež jsou obdaření oproti jiným něčím výsostným, co je opravdu odlišuje ť již se pohybují a jednají neoficiálně či oficiálně.
