Evropa pobízí „šrotovným“, jen u nás Bursík obral sociálně slabší

Poslanecká sněmovna se díky pádu vlády dopracovala ke krizovým balíčkům. Konečně tak začínáme řešit to,  kde má Evropa jasno přes půl roku. Jen my máme ještě navíc pod nohama vlastní klacky. Jedním z nich je například Bursíkův nový zákon o odpadech platící od 1.1.2009. Přímo ukázkový případ nesystémové ekologie.

Od 1.1.2009 nám platí nový zákon o odpadech, který říká vlastníkům starších vozů Škoda 105 atd.: chceš prodat tento šrot? Ano klidně.“  Ale také říká:“Chceš koupit tento šrot? Ano klidně, ale připlatíš si 10.000,-Kč.“  Nejsem ekonom, ale zamýšlím se co se tím vlastně stalo s určitými hodnotami. Protože mám určité zkušenosti se životem na venkově, kde je hromadná doprava velmi problematická (o sobotách a nedělích ani nemluvě) a podobné starší vozy tak řeší často i základní dopravní obslužnost,  vzniká těmto sociálně slabším vrstvám problém. Pořídit si starší auto na dojíždění do práce je díky zákonu o odpadech takřka nemožné. Leasing nového auta je pro rodinu  s minimální mzdou vesničana stoprocentně nemožné. Pochopil bych, kdyby se o to víc financí přidalo krajům na zajištění právě té dopravní obslužnosti. Bohužel, díky zdravotnickým poplatkům mám obavu spíš o krácení těchto financí než jejich navyšování.           

Co je ale nejdůležitějším momentem oněch hodnot? Že díky tomu zákonu Ministerstvo životního prostředí obralo cca. 200 vlastníků starších vozů o prodejní hodnotu těchto aut. Zatímco v prosinci 2008 ještě mohl člověk prodat tu svou „stodvácu“  za 5,000,-Kč – 10.000,-Kč dnes takové auto prakticky neprodá. Kdo by přeci takové auto koupil, když by ještě navíc musel zaplatit navíc Bursíkovi 10.000,-Kč???  Byť z minimální reálné hodnoty se tak rázem stal vrak s neprodejní cenou. Ekologická daň se tak ukázala jako ekoterorismus bez systémového řešení.            

Možná by se našlo řešení, kdyby z emisních jednotek od Japonska se část dala na tu dopravu, která je na tom venkově opravdu zoufalá.