Hamáčkova logika

V poslední době se rozhořela diskuze o kandidátce za ČSSD v Ústeckém kraji. Snad největším rekordmanem v nelogickém myšlení se stal sám předseda Jan Hamáček.

Sociální demokraté v rámci Ústeckého kraje pracovali rok na společné kandidátce a musím říct, že složení se jim skutečně povedlo. Ta kandidátka měla šanci na úspěch v tom politickém sociálně – demokratické marastu. Pak ale přišel zlom a na začátku léta tuto kandidátku vedení strany v čele s Janem Hamáčkem zamítlo.

Co na tom, že by kraje měli mít určitou „samorozhodovací“ pravomoc. Zkrátka kandidátka se Janu Hamáčkovi nelíbila, protože podle jeho vyjádření bylo na prvních místech málo sociálních demokratů. A vedení si postavilo kandidátku svoji. Tak to porovnejme: na té první byl lídr za ČSSD Martin Klika pak řada významných osobností z regionu a v první desítce další dva sociální demokraté, na šestém místě např. Miroslav Andrt. No a Jan Hamáček nám představil kandidátku, kde na prvním místě je bývalý poslanec za ČSSD Krákora, ale další kandidáti jsou na druhém místě pan Jiránek za Sport a zdraví a na čtvrtém místě zase Petr Benda za Sport a zdraví. Jaký je tedy rozdíl těchto dvou kandidátek mi moc hlava nebere. Vám ano?

Druhým argumentem Jana Hamáčka, proč se rozhodl pro kandidátku s Petrem Bendou je, že prý raději bude mít lidi, kteří dosáhli 30% s ČSSD než jiní s 5%. Pominu-li slovní spojení, že ryba smrdí od hlavy a za těch 5% může především vedení ČSSD, pak musím uvést tyto fakta:
v roce 2004 získala ČSSD v Ústeckém kraji 15% a Petr Benda nekandidoval, v roce 2008 získala ČSSD sice 32,4 %, ale sám Petr Benda získal pouhých 176 hlasů. Naproti tomu např. Jaroslav Foldyna dostal těch hlasů 1456. No a pak to již šlo z kopce: v roce 2012 kandidoval Petr Benda s Jiřím Paroubkem za Lva21 se ziskem 2,79% a s počtem preferenčních hlasů 500 a v roce 2016 získal stejný Petr Benda 216 preferenčních hlasů tentokrát na kandidátce Dělnické strany za sociální spravedlnost. Jejich celkový výsledek byl 3,21.

Takže mi pan Jan Hamáček chce říct, že když Petr Benda ve dvou stranách společně získal kolem 3%, že nyní když se vrátí do lůna sociální demokracie, že to bude zase 30? Já bych řekl, že ne.

Posledním argumentem pro Petra Bendu, který Jan Hamáček zmínil je, že Bendovo angažmá bylo v podstatě jen uklouznutí. Nojo, jenže Petr Benda kandidoval za toto uskupení v roce 2016 a pak náhle na Liberecku i do Poslanecké sněmovny v roce 2017, čili se nedá mluvit o „nějakém“ uklouznutí, ale dlouhodobé spolupráci, která tedy musela být vědomá. Obzvlášť, když někdo s někým spolupracuje více jak dva roky.

Jestliže však Jan Hamáček, coby ministr vnitra, který sám by měl dbát nato, aby docházelo k potlačování extremistických hnutí, názorů a myšlenek, které vedou k potlačování práv, svobod a názorů druhých, se nebojí sklouzávat k lidem, kteří „kloužou“ dlouhodobě, pak se mu může stát, že on sám zhnědne. V politických praktikách a způsobu, jakým zametl s kandidátkou do Ústeckého kraje, to tak minimálně vypadá.