Taky byste radši bydleli na samotě u lesa? Ztrpčují vám sousedé pod vámi nebo nad vámi život? A co teprve, když za všechny našetřené penízky koupíte pozemek, na kterém sousedé sabotují výstavbu...
Kamarádka před třemi lety přišla s tím, že s manželem objevili úžasný pozemek v Praze, který je v zástavbě rodinných domů a že je to přesně to, co hledali. Malý syn jim chodí v této části Prahy do školky, okrajová část Prahy jim připomíná vesnici a všude přítomné rybníky pocit ještě dotvářejí. Vybrali si architektonické studio na doporučení kamarádů, kteří s ním byli velmi spokojeni a začali vymýšlet projekt malého domku pro čtyřčlennou rodinu. Malý domek by do okolní zástavby pěkně zapadl a kamarádka se už těšila, jaké bude mít fajn sousedy a jak budou s manželem a synem chodit o víkendu na farmářské trhy plné dobrot.
Jenže ouha. Když šli projednat na stavební úřad městské části veškeré náležitosti, narazili ve spise k pozemku na zamítavé stanovisko sousedů přilehlého domu. Stanovisko pocházelo z doby, kdy současný majitel měl sám v plánu realizovat výstavbu rodinného domu a díky sousedům neuspěl.
Kamarádka s manželem se ale nenechali odradit a pozemek i přesto koupili. Když šli za sousedy pro souhlas s navrženým projektem, byli mile překvapeni, že sousedé byli nakloněni a souhlas jim dali.
Bohužel ale ne stavební úřad, který je nutil dům postavit od souseda k sousedovi, tzv. na štorc. Za předělání projektu dle představ stavebního úřadu zaplatili dalších pár desítek tisíc korun a sousedé se proti návrhu odvolali s tím, že prostor mezi domy bude malý, změní se jim světelné podmínky. Po dodání studií oslunění a zastínění se zjistilo, že ačkoliv domy budou velmi blízko u sebe, tak se světelné podmínky sousedního domu výstavbou nového nezmění.
Dalším argumentem bylo snížení prodejní ceny a poškození vlastníka, v tomto případě souseda a případný ušlý zisk z prodeje způsobený nevhodným umístěním stavby na pozemku. Na jakékoliv vyjádření má stavební úřad 30 dní, takže se vše krásně vleče. Jaký je teď závěr? Když už vše vypadalo, že veškeré připomínky budou smeteny ze stolu, přišlo vyjádření městské části. Nesouhlasí s výstavbou, protože starosta chce vyjít vstříc starousedlíkům, kteří se stavbou nesouhlasí, proto i on říká jednoznačně NE.
Současný stav je takový, že kamarádka si najala právního zástupce k zastupování, dali podnět na prozkoumání na magistrát hlavního města Prahy a je to v řešení. Proč tohle všechno píši a jak se tomu dá předejít?
To, že se mi líbí pozemek nebo pozemek s domem, který chci rozšířit, zbourat nebo postavit nový je sice pěkná věc, ale než se rozhodnete definitivně, měli byste se jít určitě podívat na stavební úřad a do archívu, kde najdete všechna minulá podání a řízení týkající se nemovitosti a jejich následný stanoviska. Samozřejmostí je pak nastudování si parametrů pozemku v dané lokaci, co se týče zastavěnosti pozemku, umístění nemovitosti na pozemku a ideálně se jít seznámit s „budoucími sousedy“ co nejdřív. Proč? Mohou se cítit dotčeni, že jim o svém záměru neřeknete a budou se cítit opomenuti a budou vám házet klacky pod nohy stejně jako mým klientům u rodinného domu na Praze 8, kde se jim zbourání a následná výstavba díky tomu protáhla o tři roky.
Jak říkají právníci, pokud nejsou připomínky opodstatněné, stejně nakonec projde váš návrh, ale čas je přece nepřítel každého a samotná stavba od nuly zděného domu trvá cca 2 roky, proč si to natahovat na 5 let?
Nehledě na to, že pokud financujete koupi pozemku a následnou výstavbu domu hypotečním úvěrem, banka si dá podmínku, do kdy máte mít stavební povolení a následně dům postaven a můžete díky zdržení mít problémy nejen z titulu toho, že splácíte pozemek bez domu a stojí vás to náklady na bydlení v jiné nemovitosti.
Samozřejmě můžete žalovat všechny zúčastněné na náhradu škody a eventuálně ušlý zisk, v případě, že jste nemovitost chtěli např. zrekonstruovat a dále zobchodovat. Ale chce se vám?
Já doporučuji v případě, že máte představu o svém záměru, konzultovanou se stavebním úřadem a máte od projektanta alespoň schematickou malůvku, jak bude nemovitost vypadat a jak bude umístěná na pozemku, tuto situaci nechat podepsat sousedy jako souhlasné stanovisko. Samozřejmě nikde není dáno, že se situace nezmění, ale budete mít alespoň nějakou páku.
Určitě nedoporučuji bez toho, abyste šli do archívu stavebního úřadu a k referentce se poptat na možnosti pozemku či domu a ideálně mít v ruce územně plánovací informaci pozemku nemovitost kupovat. Sousedé v tomto případě vám mohou velmi ztrpčit život a věřte či ne, mají na to právo.
Myslete na to, že jakmile se dostanete do tohoto kolotoče, vaše „přátelská“ komunikace a odvolání se sousedy a stavebním úřadem bude v archívu opět uložena a až vám dojde šťáva se hádat dál a rozhodnete se pozemek prodat s bílou vlajkou, veškerá předešlá komunikace je opět k dispozici vašim zájemcům o koupi.
Tady bych nebrala přísloví „důvěřuj, ale prověřuj“ tak vážně a spíš jen prověřuj.
