tento článek pojednává o tom,co se mi stalo v praxi při prodeji rodinného domu v Kostelci nad Černými lesy před pár lety a já z toho byla celá jelen...
Můj bývalý kolega mi jednoho dne před xlety zavolal, že by jeho tchyně potřebovala prodat dům přímo v Kostelci nad Černýmy lesy. Říkala jsem si, že se to bude prodávat samo, vždyť je to docela dobrá a známá lokalita. Ale ouha. Kromě toho, že jsem se ze startu dozvěděla, že to prodává ještě nějaká místní realitka, tak tchyně si představovala cenu někde ve srovnání s panelákovým bytem v Praze letos. Dům byl obyčejný, jednopodlažní, bez kuchyně, jen s umyvadýlkem místo dřezu, vše původní, na kompletní přestavbu. Ajaj, bylo mi jasné, že tento případ bude tlustý kapřík na tenké udici.
Po dohodě s paní tchyní jsem se rozhodla respektovat jejich přání a cenu vyzkoušet, nicméně můj odhad se nepletl, po čase jsme šli s cenou systematicky dolů.
Po čase se zjevila zájemkyně. Paní podobného věku jako naše paní tchyně, nadšená z lokace a zahrádky, už se viděla, jak se jí krásně bydlí. Samozřejmě jako většina žen nedomýšlela důsledky domu před rekonstrukcí. Nakonec jsme si po slevě plácli. Ale to jsem byla ještě relativně žába zelenáč a neudělala jsem základní věc, než začnu prodávat- totiž nevytiskla jsem si aktuální list vlastnictví.
Jaké bylo moje překvapení, když jsem před podpisem smlouvy zjistila, že ačkoliv mi kolega nelhal a na domě není žádná zástava, visí na domě strašák v podobě nesplacené půjčky z roku 1941 ve výši 200,- a věcné břemeno udržování hradeb. Jak jsem později zjistila, ani majitelé o tomto neměli potuchy.
Samozřejmě kupující o dluh někoho, kdo je nejspíš už v pánu, ani o udržování hradeb neměla zájem, tak co s tím? Lámala jsem si hlavu, jak budu hledat někde přes matriku pana Kropáčka, který už určitě zesnul a budu ho žádat o vzdání se dluhu 200,- abychom dluh mohli vymazat, a šly na mě mrákoty.
Nakonec jsem zjistila, že se dá věc vyřešit mnohem kulantněji. Šli jsme k notářce, kde současná majitelka podepsala čestné prohlášení, kde výslovně přísahá, že nezná ani pana Kropáčka, ani žádného jiného pozůstalého a nikdy si nikdo neuplatnil na jeho dluh nárok. Notářským zápisem, prozkoumáno katastrem nám dluh z LV smázli.
A co věcné břemeno udržování hradeb? Kdybyste někdy na zahradě paní Čojkové byli, dost byste se divili, kde ty hradby vlastně mají být. Nikde nic, žádný pozůstatek, ani kámen na kameni. Proto jsem dala požadavek o prošetření váhy věcného břemene na místní stavební úřad, přišla osoba povolaná a odpovědná a když uznala, že opravdu zde není co udržovat, kromě starého stromu, který vypadal, že brzy pohřbí dům i zahradu, stavební úřad nám vystavil potvrzení o vzdání se věcného břemene a my mohli v klidu dům prodat.
Poučena do příště, bez listu vlastnictví ani ránu a věci, které se zdánlivě tváří jako neřešitelné lze vyřešit jednoduše, když víte, komu zavolat o radu :-)
