Před dvěma lety zemřel člověk, který byl jedním z nejaktivnějších politických diskutérů blogu idnes.cz. Častokrát byl také nejcenzurovanějším diskutérem a proto byl nucen často měnit přezdívku. Psal také pod přezdívkou Semper2, Bernard Gui a pod dalšími. Byl zde řadě lidí trnem v oku. Například paní Věře Tydlitátové, která mu "věnovala" blog o "létající falanze".
Semper byl pro řadu lidí postrachem a pro řadu lidí prostě jakýmsi zajímavým "elementem". Takovým diskutérem, jaký se objeví třeba jen jednou za několik let. Nick mu byl na iDnes.cz smazán tolikrát, že už to od jisté doby ani nepočítal. Prý o něm kolovaly i legendy. Někdo říkal, že je vysoký a hubený a někdo, že je malý a tlustý. Někdo říkal, že je to Semín, někdo že je to Pepa Nos a tak bych mohl pokračovat.
Jeden z místních blogerů, jistý pan Šula, o něm mimojiné napsal také blog. Když kus vytrhnu, píše se tam toto: "Shodnu se s ním v minimu názorů. Naše střety jsou často velmi ostré. Přesto si ho vážím. Bezpochyby jde o člověka velmi vzdělaného a velmi sečtělého. S těmi má diskuse vždy smysl a je zcela o něčem jiném než s jinými, kteří mají zásadní argumentační nouzi způsobenou nedostatečným vybavením fakty. Duch Sempera se prolíná články které se věnují Židům, nacismu, fašismu, nacionalismu, homosexuálům, církvím, potratům, rasismu a dalším kontroverzním tématům. Krom vzdělání a informací nechybí Semperovi víra, víra křesťanská, víra katolická, kterou do roztrhání těla hájí . Zřejmě patří k lidem okolo ultrakatolického antisemity Michala Semína, jehož aktivity a postoje s nelibostí nese i sám kardinál Vlk a opakovaně a dlouhodobě jeho činnost kritizuje. Oponenty Semper moc neřeší. Má pro ně několik škatulek. Aniž by je znal, zařadí je buď mezi neomarxisty, židobolševiky, židozednáře, levicovou lůzu, multikulti šílence či rovnou estébáky. Do některé z těchto škalutek se každý z těch, kteří s ním nesouhlasí vždy vejde, tedy on si to myslí... Celkově na mne Semperova dikce působí téměř paranoidně, na druhou stranu je možné, že si pán, který se za touto přezdívkou skrývá za bolšánů od STB užil své…"
Máte pravdu pane Šulo. Semper si užil své. A nejen on. Celá jeho rodina a rovněž jeho předci. Semperův dědeček, významný písecký a strakonický fotograf a malíř přišel v padesátých letech následkem bolševické měnové reformy zhruba o milion korun a o svůj ateliér.. a brzy na to zemřel... Semperův otec byl odsouzen za rozdávání protikomunistických letáků a jen zázrakem unikl uranovému koncentráku. Stbáci jej jednou domlátili takovým způsobem, že přišel o zuby a téměř i o nohu. Výslechů s fyzickým a psychickým týráním zažil celou řadu.
A teď už k samotnému Semperovi. Nebyl to Semín a pokud vím, ani se s ním neznal. Pravdou je, že Semper rád listoval skvělým časopisem Te Deum. Pocházel z Jižních Čech a zde byl také pokřtěn. Do kostela chodil jako malý spíše příležitostně. Skutečná víra mu vešla do života až někdy pubertě. V této době se zároveň dozvěděl o tom, co prováděli s jeho tátou komunisti a začal je nenávidět. Opravdu nenávidět. Zhruba ve 12 letech začal pravidelně chodit na mši několik kilometrů nahoru "na kopec", do starýho poutního kostela. Na počátku byl, ale jenom vzdor a rezistence a touha bolševiky nasrat... Církev byla pro ně nepřítel číslo 1. S vírou to šlo postupně, jak to tak bývá..., tehdy ještě netušil, jak moc si s ní, a skrze ni, zkomplikuje život...
U prvního většího výslechu z mnoha byl Semper v březnu nebo dubnu r. 1981. Výslech trval 18 hodin. K tomu byla dále připojena nelegální domovní prohlídka. Její absurditu člověk nepochopí, pokud tady nevypíšu věci, které byly Semperovi zabaveny - Bible, Nový zákon evangelia, Nový zákon J.K., Katolický katechizmus, 2 místopisné slovníky, 3 díly Posvátných míst království českého, Člověk a lidská práva, Stopou T.G.M., Jan Pavel II., Cesta do Říma, Cesta demokracie, 3 díly Církevních dějin z roku 1947, Křížová cesta, studie - Křesťanská akademie, nástěnný kříž s Kristem, 18 fotografií, časopis Via, dopis od kardinála Tomáška, deník, 5 dalších knížek s náboženskou tématikou...
Pokud jste se dívali na předávání cen Paměť národa a zaujala vás Dana Němcová, jedna z prvních signatářek Charty 77, tak byste asi měli vědět, že i Semper podpořil tuto iniciativu svým podpisem jako jeden z prvních a několikrát navštívil "podzemní mejdany" v legendárním bytě pany Němcové v Ječné ulici. Semperovu rodinu šikanovali už řadu let předtím, ale po podpisu CH77 se vše vyhrotilo, on byl vystěhován do Rakouska a bylo mu odebráno občanství. I tam jej nadále sledovali minimálně dva agenti. Spis byl na něho veden u tajné služby ještě v 90. letech a rovněž mu byl odposloucháván telefon. Vzhledem k tomu, že se postupem času ukázalo, že i CH77 byla prolezlá agenty a spolupracovníky STB, Semper se svým podpisem v posledních letech patrně už nikdy nechlubil, přestože byl jedním z těch skutečných chartistů. Ty častokrát poznáte velmi snadno. Už nemají dlouhé vlasy, neposlouchají "bigbít" ale spíše vážnou hudbu, neblahořečí Havla, povětšinou jsou to těžcí kuřáci a umírají velmi brzy. Mnohdy také berou prášky na uklidnění, protože vzpomínky na teror nejdou vymazat. Z pravdoláskařských chartistů bylo Semperovi špatně. Ve vyhnanství byl 5 let a 58 dní s malou dcerou a manželkou. V 89' se ve Vídni narodil syn Vojtěch....
Semper mohl vystudovat až v 90.letech. Jeho největší životní vášní byla fotografie. Byl jedním z nejlepších českých fotografů pokud jde o církevní památky, poutní místa a sakrální architekturu obecně. Na internetu však své snímky nikdy ani jedinkrát nepublikoval. Byl také členem konfederace politických vězňů a kdyby se dožil důchodu, byl by trvale finančně poškozen při stanovení výše starobního důchodu. Stát jej nikdy neodškodnil. Žádost byla podána dvakrát.
Jeden z jeho starých kamarádů o něm napsal: "Byl trnem v oku bolševikům už jen proto, že jako hluboce věřící člověk, katolík, objížděl polozničené kapličky, boží muka a mnohé křížky v celých Čechách a na vlastní náklady je opravoval. Pomáhal duchovním a řádovým sestrám jak jen mohl a nikdy za to nic nežádal. Jeho ohromná knihovna byla přístupná všem, kdo projevili zájem. On sám byl jako ohromná chodící enyklopedie. Bohu žel, jeho povaha byla taková, že udržet si s ním úzké přátelství bylo velice těžké. A přítom jeho srdce bylo tak veliké....."
K Pánu odešel loni v březnu. Bylo mu teprve 54 let. Byl to můj táta...
Občas nevlídnej a příliš vážnej, ale nikdy ne zlomenej. Vzhledem k tomu co zažil, říkal svůj názor vždy, všude a každému nahlas a přímo. Po politické i ideologické stránce se netajil sympatiemi k lidem typu Franciska Franka nebo Antonia Salazara. Často jsme spolu jezdili do Polska, které Semper miloval a i mě jej naučil milovat. Těžko tady mohu Sempera popsat kompletně tak, aby o něm jeho staří oponenti i členové jeho místní "diskutérské falangy" získali nějaký celistvý obraz. Vlastně se ale o takový popis ani snažit nechci. Můžete se teď o tomto blogu dohadovat dole pod článkem a uctít Semperovu památku.
Semper byl nejlepší táta, jakého jsem mohl mít. Obrovské fotografické dílo, které po sobě zanechal bude v budoucnu veřejnosti více příblíženo prostřednictvím výstav a pokud se mi to podaří, rád bych vydal i obsáhlou fotoknihu.
Na závěr přidávám jeden citát od P. Antonína Šuránka.
"Nedaj , Bože, abych umřel,
než já splatím, co jsem dlužen.
Začal jsem já pole orat,
nemohl jsem práce zdolat.
Zemřu-li já přece, Pane,
nenech pole nezorané.
Vždyť to není pole moje,
je to, Bože, pole tvoje.
Mocný svatý Antoníne,
k tobě se má náruč vine.
U tebe chci v hrobě bývat,
bývat, ne však odpočívat.
Volat z hrobu v širou dáli
- zasvěťte se Kristu Králi!
Jen mé tělo bude v hrobě,
duše má však sloužit tobě.
X♥ X
