Nebojte my nefetujeme!!!

Ta modře lemovaná silnice vypadá, jako by tekla přímo do nebe a když se řítím do kopce, tak přímo cítím, že ty modré květy se ztrácí přímo v tom světle modrém moři na obloze.

 Jedem si takhle s dcerami na nákupy hadříků do Brna .

V autě vládne uvolněná nálada, k obědu byly famózní, parádní řízky z vepřové panenky, k tomu nové brambůrky polité máslem a hlavně máme dneska volno.

 Jupí.......... na dovolenou jsme letos raději nejeli, měli jsme strach, abychom nezůstali někde v cizině trčet kvůli hnutí mysli nějakého Coronabijce.

Dcery vzadu spí, já mám nové brýle s polarizačními skly, ano stydím se, ale jsou to mé první v životě, za poctivých 359 Kč i s pouzdrem a tak si prohlížím nebe a kraj kolem sebe a řítím se do Brna.

Letos se moc neseká tráva a tak kolem lesknoucí se asfaltové řeky kvetou půlmetrové byliny. Nádherně modře kvetoucí skromná Čekanka, planý heřmánek a pak nějaké nadýchané bílé obláčky, které nepojmenuji, ani kdybyste mě zabili.

Ta modře lemovaná silnice vypadá, jako by tekla přímo do nebe a když jedu do kopce, tak přímo cítím, že ty modré květy se ztrácí přímo v tom světle modrém moři na obloze a my musíme na vrcholku toho nebe vzlétnout a i s autem hupsnout přímo do toho blankytu.

Je nádherný den a na tom modrém nebi jsou krásné mraky.

"Vladi, támhle ten mrak vypadá jako hrající si medvěd."

"Který.......... ukaž."

 "No támhle ten, dívej leží na zádech a packy má nahoru."

 "Jojo už ho vidím, máš pravdu a má i krásně vytvarované uši. Vypadá jak Medvídek Pů, když se nadlábnul medu a rochní se na zádech...."

"Fakt celej Pů!"

Romantická chvilka porozumění a společného vnímání krás světa mezi postaršími manželi je najednou brutálně přerušena hláskem zezadu, kde se probudila jedna z dcer.

"Kristepane rodiče !!!! Vy jste snad oba totálně zhulení???!!"

Ach ty děti...............