Samozřejmě, že pro generace mladší, než jsme my, jednou bude tahle současnost těmi „starými dobrými zlatými časy“. Není to ostatně nic nového, tací mezi lidmi byli už před skoro čtyřmi tisíci let. – Vždyť čím jiným než velebením oněch „starých dobrých zlatých časů“ bylo, když kdesi mezi Élimem a Sínajem někteří Izraeliti tesknili po tom krásném životě v egyptském otroctví s hrnci masa (viz Kniha Šemot).

Takže jsi se vlastně krásně tématicky strefil a tenhle Tvůj blog je docela aktuální; Pesach začíná o zítřejším západu slunce.

Přesně tak, Davide.

A takových milovníků starých bolševických časů je v Česku bohužel mnoho.

Za starejch časů stromy měly delší stín, za starejch časů na dně piva nebyl splín, za starejch časů holkám v ústech zvonil smích, za starejch časů všem bylo po ránu líp

Krausberry, Starý časy

Zdeněk Jirotka, Saturnin: Ach ano, tenkrát, to byly staré zlaté časy. Kdysi jsem se domníval, že ty staré zlaté časy byly někdy na konci minulého století a že tenkrát asi bylo na světě neobvykle dobře. Potom jsem zjistil, že dědečkovy staré zlaté časy byly docela jindy než staré zlaté časy tatínkovy. Také jsem se setkal s poměrně mladými lidmi, kteří říkali, že ty zlaté časy byly v době, na kterou se já již pamatuji. Zdálo se to zmatené a odporovalo si to. Později jsem pochopil, že staré zlaté časy spadají do doby, kdy byl mlád ten, kdo o nich hovoří. To znamená, že naše generace prožívá zlaté časy právě nyní. Podivuhodné.

Díky! – I na to jsem si okamžitě vzpomněl, a tak Vám děkuju, že jste sem tu citaci uvedl za mne!

Já se těším na vyprávění o starých dobrých časech + přehánění o tom, jak jsme to měli tehdy strašně těžké

Pro mě byly bezva časy šedesátky a devadesátky. Pak jsme zase začali budovat socialismus a poroučet větru, dešti. Mimo soutěž ... to se dají dnes ještě koupit čerstvé kvasnice, které vám prodavač odkrojí z kostky?

Ano u mě ano

Čerstvé kvasnice se krájely pomocí struny na porce po pěti a deseti dekagramech. Takže dříve běžná jednotka při nakupování bylo "za korunu droždí", nebo tedy za padesát haléřů. Vzhledem k tomu, že balíčky byly předem připravené v chlaďáku, málokdo věděl, kolik to vlastně váží. I v dobových receptech si například moje maminka psala za padesát haléřů droždí. Takže bych asi paní nepodezírala kvůli droždí z neúměrné nostalgie.

Hm, ty starý zlatý dobrý časy za komančů stály za prd. Alejednu výhodu přece jen měly: byli jsme o fous /tedy přesněji o DOST / mladší a to bylo fajn...Ale popravdě, neměnil bych!0

Já doufám, že ty starý dobrý časy jsou ještě přede mnou.

Díky.