Poslední důchodce

Spor o podobu důchodů vedoucí k nějaké důchodové reformě je jen obvyklé přetahování o peníze, nehledá návod, jak peníze vydělat.

   Přetahování o peníze není umění. Jestliže důchodcům vezmeme, budou peníze na něco jiného. Současná snaha má dvojí tvář. Jednak je zapotřebí důchodcům peníze odebrat, jednak je zapotřebí zajistit peníze pro dobu, kdy je nebude mít kdo vydělávat, protože už nebudou lidi. Podstatou nejsou vysoké důchody, ale vymírání, které už je dlouhou dobu a přinesly jej poměry postmoderny svým způsobem života, ve kterém děti nejsou potřebné, důležité jsou materiální prostředky a smyslové požitky.

  Předseda vlády vyjel do Jeseníku říci občanům, že jeho vláda nejvíce ze všech vlád přidala důchodcům. Považoval to asi za silný argument, ale kupodivu se setkal s občany, kteří umí počítat. Křičeli na něj, že to není pravda, že za jeho vlády se nevíce zdražilo a přidání důchodů nestačí na vyrovnání. Vláda se domnívá, že občané jsou tupé ovce a nedovedou počítat. Nemyslím si, že taková vláda dovede pochopit, že důchodová reforma nemůže být založena na spoření.

Podstata krize důchodového systému

  Vymírání je podstatný společenský jev v evropské civilizaci, složený z několika aspektů: somatická degradace, psychická slabost, ideologická zabedněnost v egocentrických ideologiích. Poslední z těchto ideálů je, aby si dítě vybralo v deseti letech pohlaví. Na začátku byla prosazována teze nazývaná liberální, která tvrdí, že člověk je sám od sebe zdrojem své hodnoty a žádnou zvenčí nepřijímá a ani přijímat nemusí. To znamená, že hodnotu má jen to, co pochází zevnitř něj, ale on není poslušen žádné vnější hodnotě. Nemusí tedy nikoho poslouchat a hodnotově není za nic zodpovědný, nemá k nikomu povinnosti a kolektivní hodnoty: sounáležitost, věrnost, úctu, solidaritu, nepotřebuje. 

  Pokud společnost nemůže člověku přikazovat a jakkoliv jej vést, potom se obrátí každý lidský vynález proti němu. Společnost jako organismus se snaží o svoje zachování, ale člověk jednotlivec je smrtelný a život po jeho smrti jej nezajímá. Sociocentrický princip bude klást otázku budoucnosti a tím i tradic, egocentrismus bude jen plnit momentální lidská přání, která jsou nekonečná a stále se navyšující až do úplného zániku. Válka na Ukrajině je součástí boje o zdroje a trhy, který bude nekonečný, neboť člověk v akceleraci svých přání nikdy nebude mít dost a získat je může nejsnadněji na úkor jiného člověka. Otázka nezájmu o budoucnost a uspokojování přítomnosti je neřešitelná bez nové ideje vracející člověka do společnosti a k tradičním vzorům.

  Jakékoliv návrhy řešení bez podstatných činů jsou vždy špatné a nic nepřinesou. Je možné, aby se zatím důchody snížily, ale do budoucnosti to problém nevyřeší. Nějaké důchodové pilíře založené na spoření jsou na první pohled nevhodné, když vidíme, kam odchází úspory a kde se ocitly peníze. Důchodce prostě musí být průběžně živen mladými. Největší hloupost je, když žena, která vychovala více dětí má menší důchod než ti, kteří děti neměli a jsou jejími dětmi vlastně živeni. Jestliže je důchod založen na průběžných platbách pracujících, tak muselo být všem jasné, že těch pracujících v poměru k nepracujícím nemůže ubývat. Dávno přece musel být důchodce živen především svými dětmi (nějakou přikázanou platbou) a od státu dostávat jen nějakou základní podporu. Jinak to není možné. Spoření může být uloženo v nemovitostech a akciích, ale to je přece každého osobní záležitost. Konečně každý je přece strůjce svého osudu a pokud nemá děti, musí se zajistit jinak, ale o tom musí rozhodnout sám. Když se nezajistí, dostane jen základní solidární podporu.

Stroj živitel

  Už v komunistických dobách byla hlásána teze, že děti být v nějakém velkém počtu nemusí, protože prostě budeme mít stroje, které budou pracovat za nás a starých lidí může být více a budou živeny státem z prostředků vydělaných stroji. Stroj tedy dokonale nahradí člověka. Dnes máme umělou inteligenci, ale jak vidět, to nefunguje. Pořád jsou peníze získané jednotlivým pracovníkem (podnikatelem) základem daňového systému a všech plateb sociálního a zdravotního pojištění. Kde jsou peníze z racionalizace a robotizace? Někde utekly. Asi jako zisky monopolů odvedené do zahraničí, živící jiné národy nebo financující války. Potom ale je v nesouladu systém dovolující vysoké zisky a jejich nezdanění s jakýmkoliv sociocentrickým rozhodnutím. Přes všechny tyto příjmy získané technologiemi máme na krku důchodce a řešení se hledá v odebrání peněz výdělečně činným. Něco se pokazilo.

  Ale kam by vedla představa, že nás budou živit stroje? Každý důchodce bude mít robota, který jej bude živit? Potom nejsou děti vůbec potřebné. Umělá inteligence nahradí člověka a o důchodce se bude starat lépe než nedokonalý člověk živitel. Lidé potom už vůbec nemusí být. Pokud bude žena oplodněna, bude problém, co s dítětem, protože se jaksi do společnosti nehodí. Myslím si, že ani Orwell nevymyslel tak dokonalý systém. Konečně je vlastně otázka sexu, který už být také nemusí s člověkem, ale s jeho náhradou podle orientace. Potom i antikoncepce a potraty ztratí smysl a zbytečné lidské problémy dokonale nahradí stroj. Člověk už nebude mít žádný problém, ani s důchodem, protože bude mít důchod celý život. Konečně se zbaví všech potíží a bude „sám sebou“.

  Já se divím, že vláda se vůbec důchodovou reformou zabývá. Progresivní vláda, plánující takové převratné změny jako je „zelený úděl“, by měla vědět, že když mileniáni půjdou do důchodu, dávno už pracovat nebudou muset a všichni budou mít nepodmíněný příjem. Pro nečetné pracující bude práce radostí. Je mi divné, že se důchodovou reformou vůbec zabývají, to snad chtějí zvýšit příjmy bank, které budou našetřené peníze spravovat a postupně střadatele okradou. Jiný důvod si nedovedu představit.

Poslední důchodce bude stroj

  Člověk nemá budoucnost. Je to neproduktivní, zbytečný organismus, který jen prdí a znečišťuje atmosféru metanem. Ve formě dítěte je člověk naprosto nepřípustný pro pokročilou společnost vyžadující čisté prostředí a naprostou pohodu. Dítě je upištěný, usoplený, ušmudlaný tvor, kterého už progresivní pražské kavárny nechtějí přijímat dokonce ani jako konzumenta. Konečně pražská kavárna byla vždy avantgardní a dávno věděla, jak ten Zeman škodí světu, když jezdí do Ruska a Číny dělat obchody a vydělávat podnikatelům. V nové době vždy věděla, co je pokrokové a co je správné podle direktiv Bruselu a neomarxistických organizací, ví tedy i to, že děti jsou už na odpis.

  Že by pražská kavárna už prognosticky věděla, že ženy rodit nemusí, stroj bude smontován jinými stroji za účasti umělé inteligence a bude sloužit do té doby, než bude opravářskými roboty vyhodnoceno, že se už nevyplatí jej opravovat a půjde do šrotu. Tam si bude užívat důchodu bez finanční zátěže a důchodový systém bude zbytečný. Nevím proč se jím vlastně Fialova vláda zabývá.