„Já ti věřím! Ty to zvládneš.“ Těmito slovy mne často povzbuzovala moje máma, když jsem měl před sebou něco, čeho jsem se obával. Ona mi věřila víc než já sám sobě.
Vím o tvém soužení a tvé chudobě, ale jsi bohat; vím, jak tě urážejí ti, kdo si říkají židé, ale nejsou, nýbrž je to spolek satanův! Neboj se toho, co máš vytrpět. Hle, ďábel má některé z vás uvrhnout do vězení, abyste prošli zkouškou, a budete mít soužení po deset dní. Buď věrný až na smrt, a dám ti vítězný věnec života. …
Kdo zvítězí, tomu druhá smrt neublíží. (Zjevení 2,9-11)
Mít někoho, kdo věří, že „zvítězím“, je polovina výhry. Proto Ježíš posílá svůj dopis křesťanům ve Smyrně. Tato církev symbolizuje období, ve kterém se římští císaři rozhodli zbavit té křesťanské sekty genocidou. Stát se křesťanem, to v té době znamenalo téměř jistou smrt. Přesto i v té době církev rostla.
Ježíš v tomto dopise hovoří o „druhé smrti“. Co to je? Já osobně jí říkám „definitivní smrt“ – stav, ze kterého už není možný návrat k životu. Řešením smrti je podle Ježíše vzkříšení. Jenže Stvořitel může vzkřísit jen toho, o kom ví, že s tím souhlasit. Pokud jeho nabídku věčného života odmítnu, Bůh respektuje mou svobodnou volbu a mne čeká „druhá smrt“.
Všichni křesťanští mučedníci umírali s vírou, že jich se druhá smrt netýká. Byli si jistí tím, že od Ježíše dostanou věnec vítězů a s ním i věčný život v jeho království.
Bože, věřím, že Tobě ani má smrt nemůže zabránit v tom, abys mi jednou nasadil věnec vítězů. Pomoz mi zůstat Ti věrným.
Článek je součástí mozaiky, kterou postupně vytvoří 366 dílů série s názvem "Na počátku všeho bylo Slovo". Najdete je v rubrice se shodným názvem.
Minulý díl: Smrt jsem už porazil
