"Ježíšův otec a matka byli plni údivu nad slovy, která o něm slyšeli." (evangelium podle Lukáše 2,33)
Měla to být jen rutinní návštěva chrámu. Přinesli oběť za svého syna. Ježíš nebyl Josefovým prvním dítětem, pro Marii to byl ale její prvorozený syn. Čekali, že obětují dvě holoubata a poté kněz, který bude zrovna sloužit, jejich dítěti požehná.
Jenže vše dopadlo jinak. Ještě před obětí se setkávají nejdříve se Simeonem, který Ježíši požehnal hned jak ho uviděl a poté ještě s prorokyní Annou, od které se dovídají nové informace o Ježíšově záchranném poslání na naší planetě.
Lukáš píše, že se oba dva, Josef i Marie, diví tomu, co slyší. Přitom oba dva slyšeli od anděla, že jejich dítě není jen tak obyčejné. Věděli, že se jim narodí Mesiáš. Věděli, že je to dítě počaté z Ducha svatého. Nedávno viděli posvátnou úctu mudrců od východu, kteří se klaněli jejich synovi jako svému Pánu. Slyšeli písně pastýřů, kteří se radovali s toho, že mohou vidět Spasitele. To vše už mají za sebou a teď se diví. Není to zvláštní?
Často slýchám, že být křesťanem je nuda. Příběh Marie a Josefa jsou dalším důkazem toho, že to není pravda. Každý, kdo dovolí Ježíši, aby vstoupil do jeho života, bude prožívat mnoho údivu nad tím, jakým směrem se bude ubírat jeho životní příběh. Život s Ježíšem, Bohem, který se stal člověkem, přináší mnohá překvapení a spoustu dobrodružství i adrenalinu.
Dnešní den je další příležitostí k tomu, abych s Ježíšem prožil něco nového. Možná se budu divit cestě, po které mne povede. Vlastně ani nevím, jakým směrem mne provede. Jedno ale vím. Určitě se s ním ani dnes nebudu nudit.
(Další díl seriálu "Novozákonní rezonance" inspirovaný evangeliem podle Lukáše.)
