Máte něco, čeho byste se rádi zbavili? Myslím nějakou vlastnost nebo nectnost? Já bych se rád jednou provždy zbavil závisti, která mi už mnohokrát zkomplikovala život.
Ale farizeové a jejich zákoníci reptali a řekli jeho učedníkům: „Jak to, že jíte s celníky a hříšníky?“ Ježíš jim odpověděl: „Lékaře nepotřebují zdraví, ale nemocní. Nepřišel jsem volat k pokání spravedlivé, ale hříšníky.“ (Lukáš 5,30-32)
Židovským duchovním se nelíbilo, že se Ježíš nechává hostit v domě Leviho, který clo „pověsil na hřebík“ a rozhodl se svůj další život spojit s Ježíšem. Ještě předtím ale k sobě pozval své kolegy. Přichystal rozlučkovou hostinu, na které jim také chtěl vysvětlit, proč se rozhodl pro tuto radikální změnu.
Přemýšlím nad tím, co vedlo židovské duchovní k tomu, aby takto reptali. Napadá mne jen jedna odpověď – závist. Závidí Ježíši, že se na něj nabalují davy lidí, a také Matoušovi, že si ho Ježíš vybral mezi své žáky. Právě závist a ješitnost jim brání v tom, aby mohli dál rozvíjet svůj vztah s Mesiášem.
Tito duchovní mají ještě jeden problém. Nejsou ochotni si přiznat, že jsou nemocní. Nechtějí si přiznat prázdnotu, která plní jejich nitro. Mluví o Bohu, ale sami moc nevěří tomu, že by Bůh ještě nějak působil. Myslí si, že hájí Boha, ale přitom bojují jen za své vlastní názory.
Ježíš uzdraví každého, kdo přizná, že jeho duše strádá a churaví. Tomu, kdo o jeho pomoc nestojí, ale pomoci nemůže.
Bože, díky, že léčíš mé nemocné nitro. Vždy, když jsem s Tebou, cítím pokoj, který mne naplní. Pokračuj, prosím, v té terapii.
Článek je součástí mozaiky, kterou postupně vytvoří 366 dílů série s názvem "Na počátku všeho bylo Slovo". Najdete je v rubrice se shodným názvem.
Minulý díl: Radikální řez ...
