V seriálu "Pořádek nebo anarchie" se dostáváme ke třem nejkratším přikázáním biblického Desatera. Dnes budeme přemýšlet o hodnotě života člověka.
Připomeňme si, v jaké době vznikla smlouva, která je vyjádřena slovy biblického Desatera. O tom, jakou cenu měl v té době lidský život, vypovídá příběh ze života Mojžíše. Podle Bible tohoto Žida ještě jako dítě adoptovala faraónova dcera. Byl vychováván pro to, aby se z něj jednou stal nový farao. Absolvoval nejvyšší vzdělání. A pak…
V oněch dnech, když Mojžíš dospěl, vyšel ke svým bratřím a viděl jejich robotu. Spatřil nějakého Egypťana, jak ubíjí Hebreje, jednoho z jeho bratří. Rozhlédl se na všechny strany, a když viděl, že tam nikdo není, ubil Egypťana a zahrabal do písku.
Když vyšel druhého dne, spatřil dva Hebreje, jak se rvali. Řekl tomu, který nebyl v právu: "Proč chceš ubít svého druha?"
Ohradil se: "Kdo tě ustanovil nad námi za velitele a soudce? Máš v úmyslu mě zavraždit, jako jsi zavraždil toho Egypťana?"
Mojžíš se ulekl a řekl si: "Jistě se o věci už ví!"
Farao o tom vskutku uslyšel a chtěl dát Mojžíše zavraždit.
Ale Mojžíš před faraónem uprchl… (Bibli, Exodus 2,11-15)
Když později Mojžíš vyvedl z Egypta všechny své příbuzné, neměl mezi nimi život o nic větší cenu, než v Egyptě. I hádka kvůli maličkostem občas končila smrtí.
Jenže Bůh má na cenu života jiný názor a proto se součástí Desatera stává i šesté přikázání, ve kterém říká: "Nezabiješ." (Bible, 2.Mojžíšova 20,13)
Než půjdu dál, chci připomenout, že Desatero je text smlouvy mezi Bohem a člověkem, kterou Bůh uzavřel s Židy a stejnou možnost nabízí i nám. Zkusme se podívat z tohoto úhlu na paragraf, kterým se dnes zabýváme.
V ŠESTÉM PŘIKÁZÁNÍ Bůh slibuje: KDYŽ SE ROZHODNEŠ PRO MNE, NEBUDEŠ MUSET PRO SVÉ BEZPEČÍ ZABÍJET, PROTOŽE JÁ TĚ OCHRÁNÍM!
Často slýchám námitku, že si Bible protiřečí, protože v Desateru Bůh říká nezabiješ a přitom je Bible plná násilí a dokonce jsou v ní místa, kde Bůh vybízí k zabíjení.
Neměli bychom zapomínat, že když Bůh řekne "Nezabiješ", je to jen část toho, co řekl o ceně lidského života. Aby nedošlo k nedorozumění, Bůh později dává Mojžíšovi i výklad zákona. Možná bychom mohli říci, že mu dává prováděcí pokyny. V těchto podrobných návodech se rozlišovalo mezi vraždou a neúmyslným zabitím. Vražda byla trestána smrtí.
Ale dříve, než byl někdo popraven, musel proběhnout spravedlivý soud. Ten se odehrával v šesti "útočištných městech". Na území Izraele byla tato města rozmístěna tak, aby se podezřelý do některého z nich dostal z jakéhokoliv místa během jednoho dne.
Ten, kdo prošel branou útočištného města byl v bezpečí před krevní mstou, která byla v té době běžná a často vedla k tomu, co nazýváme spirála násilí. U soudu se pak sešel podezřelý a krevní mstitel, který musel přinést důkazy o tom, že smrt jeho příbuzného nebyla náhoda nebo nešťastná nehoda, ale vražda. Pokud soud jeho důkazy přijal, byl vrah nejdříve odsouzen k smrti a pak ukamenován.
Boží zákon nedává prostor pro sériové vrahy. Součástí židovského práva byl i trest smrti. Jedinec ale neměl právo soudit a odsoudit. K tomu byl určen soud, který většinou zasedal v bráně a porotu tvořili vážení občané města.
6.přikázání nás učí vážit si života druhého člověka. Nezakazuje nám bránit život svůj a životy lidí, na kterých nám záleží. Současně ale dává nabídku, že obranu svého života i životů svých nejbližších můžeme svěřit do jeho rukou.
Když se po sametové revoluci uvolnila možnost získat zbrojní pas, kamarád přišel s nápadem, že si koupí pistoli, aby se cítil bezpečnější. Chtěl znát i můj názor. Vedli jsme spolu dlouhý rozhovor. Vyprávěl jsem mu příběh z našeho sousedství. Malá dcerka policisty vzala v nestřežené chvíli zbraň svého táty a když si s ní hrála, vyšla rána a zemřel její bratr… Následoval soud, který nikoho neodsoudil. Ale život této rodiny byl touto nehodou trvale poznamenán...
Kamarád si nakonec zbraň nekoupil. Od té doby uteklo dvacet let a žije i bez ní.
V USA v současné době přibývá lidí, kteří kupují staré vojenské podzemní bunkry. Prý se v nich cítí bezpeční. Před teroristy, atomovou hrozbou, záplavami, zemětřesením i před dopadem meteoritu. Když jsem tuto zprávu před pár dny četl, vybavila se mi Ježíšova slova z Lukášova evangelia: "Lidé budou zmírat strachem a očekáváním toho, co přichází na celý svět. Neboť mocnosti nebeské se zachvějí." (Bible, Lukáš 21,26)
Při hledání bezpečí se můžeme obrátit na Boha. Nabízí ochranu našeho života. Nabízí, ale nenutí. Můžeme ho odmítnout a starat o své bezpečí sami.
Mám rád slova Izraelského krále Davida. Byl to muž, který prolil mnoho krve. I té nevinné. Udělal spoustu chyb. Při hodnocení svého života ale nakonec konstatuje: "Jen v Bohu se ztiší duše má, od něho vzejde mi spása. Jen on je má skála, má spása, můj nedobytný hrad, mnou nikdy nic neotřese." (Bible, Žalmy 62,2+3)
Vždy, když čtu 6.přikázání, uvědomuji si, že násilí není řešením. Jako zlo plodí zlo, násilí zase přináší jen další násilí. Proto jsem rád, že můj život a mé bezpečí je v Božích rukách.
