Dnes se na chvíli zastavíme u velice zajímavé postavy v dějinách Izraele. Gedeóna vzpomíná i Pavel. Myslím, že právě tento vojevůdce je důkazem toho, co v listu Židům tvrdí jeho autor:
"Mám ještě pokračovat?
Vždyť by mi nestačil čas, kdybych měl vypravovat o Gedeónovi, Barákovi, Samsonovi, Jeftovi, Davidovi, Samuelovi a prorocích, kteří si hrdinsky vedli v boji a zaháněli na útěk vojska cizinců..." (Židům 11,33+34)
Podle autora těchto slov má víra zásadní význam a zásluhu na vítězstvích, kterých dosáhli Gedeón, Barák, Samson, David a další židovští hrdinové. Víra jim dodala odvahu, a díky jejich víře jim Bůh pomohl rozvinout vůdčí schopnosti.
Gedeón je velice dobře zvolený vzor pro podobné tvrzení. Jeho příběh začíná epizodou ve vinném lisu. Gedeón v něm mlátí obilí a doufá, že ho přitom nenajdou Pelištejci. Pak je andělem vyzván, aby se v čele vojska postavil armádě Midjánců.
Náš hrdina se nejdřív brání. Opakovaně žádá Hospodina, aby mu zázrakem dokázal, že to myslí vážně. Pak svolá Izraelské dobrovolníky. Jeho výzvu přijímá třicet dva tisíce bojovníků. Proti nim stojí obrovské vojsko. Midjánci "se přihnali jako kobylky v takovém množství, že nebylo možno spočítat..." (Soudců 6,5) Gedeón má obavy, že s takovou hrstkou nevycvičených bojovníků nemůže obstát.
V té chvíli k němu začne mluvit Bůh: "Je s tebou příliš mnoho lidu, než abych jim vydal Midjánce do rukou, aby se Izrael vůči mně nevychloubal: »Vysvobodil jsem se vlastní rukou.« Nuže, provolej teď k lidu: Kdo se bojí a třese, ať se z Gileádského pohoří vrátí a vzdálí." (Soudců 7,2-3)
Gedeón uposlechne a zůstane mu deset tisíc bojovníků. Bůh ale znovu říká: "Ještě je lidu mnoho. Poruč jim, ať sestoupí k vodě, tam ti je vyzkouším. O kom ti řeknu: Půjde s tebou, ten s tebou půjde. Ale nesmí jít s tebou nikdo, o kom ti řeknu: Ten s tebou nepůjde." (Soudců 7,4)
Nakonec s Gedeónem zůstává jen tři sta mužů. Boj se zdá předem prohraný. Jenže Hospodin má svou strategii. Gedeón si ji vyslechne a začíná ji realizovat. Rozdělil zbývající muže do tří družin. Připomeňme si, jak to vše dopadlo: Gedeón se sto muži, kteří byli s ním, přišli na okraj tábora na počátku prostřední noční hlídky, právě když střídali stráže.
Zatroubili na polnice a rozbili džbány, které měli v rukou. Tři oddíly najednou zatroubily na polnice a rozbily džbány; do levé ruky uchopili pochodně, do pravé polnice, aby troubili, a zvolali: "Meč za Hospodina a za Gedeóna!" Zůstali stát kolem tábora, každý na svém místě.
V celém táboře nastal divý spěch, zmateně pokřikovali a dávali se na útěk. Zatímco tři sta mužů troubilo na polnice, Hospodin obrátil v celém táboře meč jednoho proti druhému; tábor se dal na útěk do Bét-šity směrem k Seréře a k ábelmechólskému břehu naproti Tabatu." (Soudců 7,19-22)
Tento příběh dokazuje Pavlova slova o hrdinech víry, kteří "si hrdinsky vedli v boji a zaháněli na útěk vojska cizinců..."
Stejnou víru mohu mít i já, pokud se naučím jako Gedeón poslouchat Boží příkazy. A ještě jedno ponaučení z tohoto příběhu si mohu vzít. Vždy, když budu mít pocit, že mne Bůh pověřuje novým úkolem, vyžádám si od něho jasné znamení, že nenaslouchám příkazům někoho jiného.
